Monika (58 let): Manžel mě opustil, teď je starý a chce se vrátit
Ilustrační foto: Ingimage

Monika (58 let): Manžel mě opustil, teď je starý a chce se vrátit

27. 10. 2022

Můj muž před deseti lety odešel k jiné ženě. Nebyla to jeho první nevěra, ale tehdy mi oznámil, že se zamiloval. Dlouho jsem se s tím vyrovnávala. V poslední době mě kontaktuje. Říká, že udělal chybu a chce se ke mně vrátit. Nevím, co mám dělat.

Naše manželství bylo takové normální, obyčejné. Manžel byl o deset let starší a mně imponovalo, jak je zkušený, veselý, zábavný. Byla jsem jeho druhá žena, už byl rozvedený. Narodily se nám dvě děti, oba jsme pracovali ve stejné továrně. Petr byl vždycky hezký chlap a já jsem věděla, že s ním ženy koketují. Bylo to tak v práci, bylo to tak pokaždé, když jsme jeli na dovolenou. Dlouho mi trvalo, než jsem si připustila, že z jeho strany nejde jen o zábavu, neškodné flirtování. Donášely se ke mně od kolegyň různé drby, ale já se vždy tvářila, že naše manželství je kvalitní, že Petrovi věřím a hlavně, že je pod mou úroveň zabývat se různými pomluvami a takzvanými pavlačovými řečmi.

Jednou jsem ale jistě věděla, že má známost, to prostě žena pozná. Řekla jsem si, že to vydržím, že to přejde. Děti ještě chodily na střední školu a pamatuji si, že jsem si vždy říkala, že jestli se někdy rozvedu, tak až děti budou samostatné, vydělávající, dospělé. Jenže děti odešly z domova a já dál žila s manželem, kterému jsem čím dál více přestávala věřit. Jednoho dne mi řekl, že se zamiloval. Že chce s tou ženou strávit zbytek života, prožít ho jinak, plněji. Nevím, co si pod tím představit, ale prostě mi oznámil, že mě opouští. V jeho prospěch svědčí, že odešel jen se svými věcmi, vzal si jen auto. Mně nechal byt i něco málo společných úspor, bylo to jen pár desítek tisíc. Rozvedli jsme se, třípokojový byt jsem vyměnila za dvoupokojový, začala jsem nový život. O žádném jiném muži jsem nechtěla ani slyšet. Bylo mi strašně smutno, připadala jsem si ponížená. Řešila jsem to po večerech lahvemi vína a hromadami jídla. Přibrala jsem, začala jsem mít velké zdravotní potíže. Dcera mi řekla, že už se na mě nemůže dívat a to mě motivovalo začít se sebou něco dělat. Shodila jsem, začala jsem chodit cvičit, dokonce jsem si s kamarádkami dvakrát vyrazila k moři. Život se mi zase začal líbit. Plynul tak nějak poklidně, já si už začala více spořit na penzi, myslela jsem si, že mě už nic nemůže překvapit. Dokonce jsem našla odvahu a odepsala na inzerát. I když schůzka nebyla nic moc, dodalo mi to sebevědomí a říkala jsem si, že kdybych potkala nějakého zajímavého muže, vůbec bych se vztahu nebránila.

Do tohoto poklidného období mi zatelefonoval můj bývalý muž. Ptal se jak se mám, co dělám. Bylo mi to divné. Pak volal znovu, že bychom si mohli zajít na kafe. Řekla jsem, že někdy, že se mi to teď nehodí. Po měsíci přijela dcera s tím, že táta je nemocný, že jí volal, že měl nějaké celkové selhání organismu. Mezi námi, vždycky pil, kouřil, byl spíše kavárenský a hospodský typ, který rád bavil u skleničky společnost. Pak volal syn s tím, že bychom se o tátu měli postarat, že nemůže žít sám. Prý už tu paní dávno nemá. Prý žije v nějaké malé pronajaté garsonce bez výtahu a téměř nemůže sejít se schodů. Dcera a syn mě v podstatě začali naznačovat, že bych se o něj měla starat já.

Tak to tedy ne, řekla jsem. Když, tak se starejte vy, navrhla jsem. To je vyděsilo, že prý mají práci, rodiny. Já mám taky práci. Dcera řekla, že bychom si mohli vyřídit příspěvek na péči, že už se informovala jak na to. Tak mi došlo, že Petr se už domlouval s dětmi předem, jak mě přesvědčit, ať se o něj starám.

Zase volal. Ptala jsem se ho, jak si to představuje. On na to, že vždy miloval jen mě, že jsem žena jeho života, že udělal osudovou chybu a těžce za ni zaplatil. Bylo mi ho líto, už jsem se málem za ním vypravila, ale kamarádky mi řekly, že nemám dělat hlouposti, ať si ho v žádném případě neberu domů. A já to ani neudělám. Vůbec nechápu, kde bere tu drzost mi naznačovat, že bych ho teď, když je v háji, měla přijmout zpět.

Syn mi řekl, že by si lidé měli pomáhat. Dcera řekla, že si myslela, že by rodina měla v krizi držet pohromadě. Jenže když jsem v krizi byla já, ani si toho nevšimli. Nikdo za mnou nechodil v těch večerech, které jsem doma probrečela, kdy jsem jedla prášky na uklidnění a stala se ze mě oteklá, nervózní ženská. Teď, když jsem se ze všeho dostala, nemíním si znovu do života pouštět starosti. Jen mě trápí, že děti ve mně vyvolávají pocit, že jsem zlá a sobecká. Možná jsem, nevím. Ale mně ten nátlak dětí a bývalého muže připadá tak nemístný, že se zase dostávám do podobně špatného stavu, v jakém jsem byla těsně po rozvodu.

 

(Pozn.: Autorka si nepřála zveřejnit celé jméno, redakce jeho totožnost zná. Fotografie je ilustrační.)

 

 

 

 

Můj příběh vztahy a sex
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Není nad to, když žena či muž může sdílet své zkušenosti a i když jsou zkušenosti nepřenosné, tak i ze zkušeností druhých se dá ledacos pochytit. První manžel byl pěkný chlap, nepil, nekouřil, netančil, do hospody nechodil, zábavný nebyl, ani nevím, snad ani za ženskými nechodil, ale měl rád svoje pohodlí. Taková "krásná prázdná mísa". Jak se říká; "Někdy 100x nic umoří i vola." a tak jsem to byla já, kdo využil jeho "úlet" v lázních a zažádala o rozvod. Věděla jsem, že nechci být sama a proti jeho případnému návratu jsem se záhy pojistila vztahem se současným manželem. Když bývalý manžel odešel, nebo byl odejit od třetí ženy, zůstal sám. Nikdy jsem vůči němu necítila averzi. Na předposlední oslavě našich vnuček se, krom ostatních, sešly 3 babičky a 4 dědečci a nikdo nikomu nevadil. Nejhorší, co může ženu potkat je, když sama sebe postaví do "role oběti". Naštěstí i tuto roli už mám za sebou. Pečuji o manžela bez předsudku, protože 20 kilometrů od baráku má dceru se kterou se i přes několikeré naše pozvání, 25 let neviděl.
Lenka Kočandrlová
Podle mého názoru: nevstupovat do stejné řeky = nedělat znovu stejnou chybu! Proč se o vašeho bývalého nestará ta jeho ,co k ní tak radostně juchal? No a děti,když mají takový zájem o fotýrka,ať se postarají. Znám několik případů,kdy se bývalé ženy postaraly o svého ex,když zůstal jak kůl v plotě a s rakovinou na hrbu,ale to byly téměř světice...
Jitka Caklová
Pane Brabec, vše jsou názorné příklady, jak je vše pomíjivé. Jako žena vnímám "humor" pana Vrby s přídechem štiplavého kouře, který mi už nevadí. Je to jeho postoj a každý jsme nějaký. Já se například, hlavně díky svým zkušenostem, chodím bavit na chat do rubriky L/N :-)
Dušan Brabec
Opravdu mě baví číst dialogy pan Vrba vs. paní Caklová. Úplně jiné postoje, nicméně obdivuji jemný humor pana Vrby. Souhlasím s tím, že sex je minimálně do 60+ hodně stmelující prvek manželství. Ale může být i opačný případ. O rozvod požádá manželka (a není to kvůli nevěře muže ani alkoholismus), muž se podruhé ožení, prožívá šťastné manželství a najednou bum bác a je vdovcem. A náhle se objeví exmanželka (žijící sama) a sladce pěje, co bychom mohli... Ale vše má své hranice. Kamarádi ano a dost!
Jitka Caklová
Hano 08:22, já taky :-)
Hana Rypáčková
Martine, pobavila jsem se. K tomu"umístění". Ačkoli byla sousedka rozvedená, bývalého manžela jí z nemocnice po amputace nohy " umístili" rovnou do bytu. Jak to dlouho trvalo, než se to vyřešilo umístěním do zařízení s následnou péčí. Takových by asi bylo...
Anna Novotná
Moniko, to vůbec neřešte, nenechejte sebou manipulovat. Napadají mě slova mé kamarádky, lékařky, která o takových mužích říká, že "se potřebují umístit". Připadá mi to příhodné. Už jste si s ním v životě užila dost, víte jaký je a je nesmysl vracet se zpátky do ještě větších potíží. Já jsem už roky rozvedená, také jsem měla k tomu mnoho důvodů, a i když můj bývalý žije sám, odešla od něj i jeho druhá žena, a jeho zdravotní stav není dobrý, moje děti by ani nenapadlo, aby mi nějakou péči o něj podsouvaly. Pokud se muž nechová k ženě dobře, a ještě k tomu odejde, musí tedy s následky ve svém životě počítat, je to jeho problém! Vy buďte ráda, že máte minulost vyřešenou, že jste to dokázala, važte si toho a život si zaslouženě užívejte. Každý je zodpovědný především za sebe, tedy váš bývalý manžel i vaše dospělé děti. Moje sestřenice se starala o svého druhého, velmi nemocného manžela, dvacet let a těch dvacet let vůbec nežila. To byste teď po tom všem pro sebe chtěla? Už nejsme ve věku, abychom mohly dělat zásadní chyby! Pozdravuji vás a přeji plnou spokojenost.
Iveta Bierská
Děláte správnou věc. Já se teď starám s přítelem o svého tátu, který vážně onemocněl. S mamkou jsou rozvedeni. Občas mi mamka s něčím pomůže, ale vůbec by mne nenapadlo, chtít po ní, ať se o něj stará. Máme ještě dvě malé děti. Přestěhovali jsme se k tátovi. Změnili jsme životy. Snažíme se tátu dostat na nohy. Jasně. Bylo by jednodušší kdyby s mamkou byli spolu. Ale hold tohle je realita. Žijte si svůj život, jezděte k moři a klidně prožijte lásku. Můžete.
Jitka Hašková
Vážená paní, naprosto přesně to napsala Elena Valeriánová. Když odešel, tak ať se o sebe stará. Jestli se chtějí starat děti, ať se starají. Děti se starají o své rodiče. Pro Vás je to cizí člověk.
Elena Valeriánová
Vážená paní, rodina by měla držet pohromadě, to určitě. Ale vy dva už žádná rodina nejste, máte spolu sice děti, ale to je všechno. Kdyby nebyl nemocný a nepotřeboval posluhovačku zřejmě by neprozřel a nezjistil by, že jste jeho milovaná. Nenechejte se vydírat dětmi ani bývalým manželem. Radujte se ze života, který teď žijete a nepřipouštějte si žádné výčitky, není proč. Nejste zlá ani sobecká a nenechejte si vzít pocit sebezáchovy. Přeji vám hodně sil a pokud mohu radit, řekněte to dětem i exmanželovi jasně a jednou provždy. Nenechejte se vydírat, ať se postarají děti, lehce by všechnu starost přehodily na Vás.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.