Mít tak křídla…
Ilustrační foto: Pixabay

Mít tak křídla…

2. 11. 2022

Zelené lesy voní harmonií,
nad nimi bleděmodré ticho pluje,
polední žár oči klíží,
krajina kolem tiše odpočívá,
na víčka usedá sen.

Mít křídla,
k výšinám blankytného nebe moci vzlétnout
a obdivovat talent přírody,
jež sladila oblek světa.
Mít křídla,
odlétnout tam kam nás srdce táhne,
za hvězdou kouzelnou co splní nám sen,
sen o štěstí a volnosti.

Teplý vánek hladí tváře,
obloha na nebi šedne,
stříbrné kapky skalám čelo chladí,
ptáci si ve stromech šepotají,
les šumí, nespěchá nikam, nic netají, jen šumí.

Chtěla bych umět čarovat.

 

 

 

Moje poezie Podzimní soutěžení 2022
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Hezké a poetické, verše o věčném snu člověka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.