O Dušičkách
FOTO: M. Richterová

O Dušičkách

5. 11. 2022

Svátky počátkem listopadu jsou 31.10. Halloween, 1.11. Všech svatých, 2.11. Památka zesnulých. Každý z těchto tří svátků se slaví poněkud jinak, ale všechny vzdávají úctu těm, kteří již nejsou mezi námi.

Kořeny dušičkových svátků sahají hluboko do minulosti, do doby předkřesťanské.

Kdysi Keltové udržovali zvyky k uctění památky zemřelých. Ve starém Irsku se slavil v noci z 31.10. na 1.11. keltský lidový svátek zvaný Samhain. Na rozhraní mezi létem a zimou, světlem a tmou, hojností a hladem začínal keltský nový rok. Bylo to v tzv. čtvrtící den, v půli mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. V této době mizela hranice mezi světem živých a mrtvých, věřilo se, že duše zemřelých se vracejí zpět, živí s nimi mohou rozmlouvat nebo se podívat do podsvětí. Večer se prostíralo i pro zesnulé příbuzné. Jako světlo na cestu i na přivítanou se pro ně do okna zapalovala svíčka, dávala se i do vyřezané řepy. Na ochranu před zlými duchy si lidé, aby nebyli poznáni, pomalovávali obličeje a převlékali se do starých hadrů, zapalovali ohně, u nich tančili.

31.říjen Halloween

V 19. století byly irskými přistěhovalci původní zvyky přeneseny do USA, odkud se rozšířily do dalších zemí. Ve 20. století byl svátek komercializován, od 30. let přibylo nošení kostýmů a asi od roku 1950 koledování po domech. Název Halloween vznikl zkomolením označení svátku All Hallow´s Eve, tedy předvečer Všech svatých.

V posledních letech se Halloween slaví i u nás, oblíbený je hlavně dětmi. Ty chodí v maskách i do školy, rády se zúčastňují lampionového průvodu masek. Typické jsou příšery, upíři, kostlivci, duchové, pavouci, sovy, košťata a čarodějové.

Symbolem Halloveenu je rozsvícená vydlabaná dýně, která nahradila řepu. Lidé dýněmi zdobí domy, děti často společně vydlabávají dýně, vystavují je před školou.

Zatím u nás neprobíhá koledování jako v cizině, kdy se drsně křičí Koledu nebo něco provedu, vyhrožuje se a mohou se pomazat dveře třeba zubní pastou, když tzv. koledníci nic nedostanou.

1. listopad Všech svatých

Svátek Všech svatých vychází z historické události – církevního vysvěcení Pantheonu v Římě roku 609. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Všech svatých je vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti.

2. listopad Památka zesnulých

Památka zesnulých, lidově Dušičky, je vzpomínkou na ty, kteří blaženosti nedosáhli a jejichž duše ještě pobývají v očistci.

Úctu a vděk lidé projevovali svým předkům od nejstarších dob. V počátcích křesťanské církve se na zemřelé vzpomínalo v rodinném kruhu. Výroční vzpomínka spojená s veřejnou slavností se objevila až po roce 998 ve francouzském klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se svátek rozšířil do dalších zemí a ve 14. století zdomácněl i v Římě. Od roku 1915, kdy v 1. světové válce zahynulo tolik lidí, mohou kněží sloužit toho dne tři mše.

Podle lidové víry vystupují v předvečer Dušiček duše zemřelých z očistce, aby si jednou v roce odpočinuly od muk. S tím souvisela řada pověrečných praktik. Lampa místo olejem plnila se máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Lidé pili večer studené mléko či se jím postříkali, neboť pomáhalo k ochlazení duší. Chodilo se na hřbitov často průvodem, hroby se zdobily květy, věnci a svíčkami. V některých vsích se peklo pečivo zvané dušičky pro obdarování pocestných a chudáků.

Pamatuji si, že jako děti jsme také vydlabávaly z řepy strašáky a s hořícími svíčkami jsme je nechávaly večer před vraty.

Z Dušiček se stal zvyk, který u nás dodržuje většina lidí bez ohledu na víru.

Počátkem listopadu zazáří po setmění hřbitov mnoha světýlky. Také vůně květin a chvojí nás po vstupu na toto pietní místo ovane. Chodíme zavzpomínat a uctít památku našich blízkých upraveným hrobem, přineseným věnečkem či květinami, zapalujeme svíčky. Někdy hřbitov z nějakého důvodu navštívit nemůžeme, přesto našim zemřelým věnujeme tichou vzpomínku během večera, zapálíme svíčky i doma, vystavíme fotografie, vzpomínáme.

Ať už zvolíme formu vzpomínky na své blízké zesnulé jakoukoli, je vhodné jim úctu, vzpomínku a poděkování věnovat. Říká se, že nezemřel ten, kdo žije ve vzpomínkách. V této době se můžeme také zamyslet nad svým životem, uvědomit si, jak ho chceme vést, abychom s ním byli spokojeni.

 

Zdroj:  Církevní a lidové obyčeje, V. Vondruška, 2005;  internet, Wikipedie

 

 

 

 

 

 

 

Dušičky Halloween svátek
Hodnocení:
(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Moc hezké seznámení s obyčeji, které se dodržují v různých zemích. Jen bych se přimlouvala za nevnucování cizích zvyků, které nejsou pro tu kterou zemi typické. Já neuznávám Halloween, nic mi neříká. Chodím na hřbitov a zapálím svým drahým svíčku.
Danuše Onderková
Halloween u nás také neuznávám, ale když jsem u dcery v Anglii, respektuji jejich zvyky a nezatracuji ho. Připojím se k vnoučatům.
Miloslava Richterová
Děkuji vám všem za přečtení i za zamyšlení nad zvyky pohanskými, křesťanskými a současnými.
Soňa Prachfeldová
Moc hezký dušičkový článek, mám ráda tajuplný čas předvánoční a Dušičky k němu patří.
Marie Seitlová
Pěkný článek, na hřbitov chodím během celého roku s kytičku a svíčkou. To samé u na Dušičky, kdy vzpomínám na své blízké. Halloween jde mimo mě.
Jana Šenbergerová
Tento čas mám moc ráda a za pěkný článek i fotografie děkuji.
Jana Jurečková
Krásná vzpomínka. My doma slavíme "Dušičky". Hroby musí být v tento svátek krásně ozdobeny, svíčky zapáleny. Chodíme na hřbitov po setmění a musím říct, že je to nádhera. Všude jen malá světýlka, malé vzpomínky. Tak to má být. U nás se tento svátek drží. Žádný hrob není opuštěný!
Marie Faldynová
Halloween se nelíbí ani mě, snacha děti na ten den odhlásila ze školky, aby je ušetřila strašidel. Jsou užitečnější informace. Babička - vlastně prababička - dětem zemřela v létě, takže si to s Halloweenem spojovat nemusí.
Zuzana Pivcová
Halloween nebo Santa Claus či Děda Mráz je pro mě jako dovoz exotického ovoce, které mi není vlastní. Neodsuzuji toto vše, ale mohlo by zůstat tam, kde je domovinou. Někdo namítne, že kávu nebo tabák k nám také dovezli. To je pravda, tak ať každý uctívá, co chce. Stejně jsme na tom všichni stejně, i když si to třeba nepřipouštíme.
Anna Potůčková
Halloween jde zcela mimo mě, neuznávám jej. Chodím na hřbitovy, kde máme pochované své blízké a vzpomínám na Ty, kteří mají své hroby daleko a nemůžu u všech být. Hezký článek na aktuální téma!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.