Broumovský klášter
Všechny fotografie: Martina Růžičková

Broumovský klášter

25. 2. 2023

Letos v lednu jsme strávili s manželem několik dní na Broumovsku. Toulky zimní přírodou jsme si zpestřili návštěvou města Broumov, které je po staletí centrem této pohraniční oblasti.

Prošli jsme si historické centrum, které je chráněno jako městská památková zóna, a zamířili k dominantě města – benediktinskému klášteru. Mile nás překvapilo, že prohlídkový okruh je přístupný celoročně.

Zakoupili jsme si vstupenky a čas před zahájením prohlídky strávili obhlídkou budov zvenčí. Barokní komplex kláštera – správněji Benediktinského opatství sv. Václava, je impozantní. Kromě samotných budov upoutá návštěvníka bohatá sochařská výzdoba.

Portál kostela sv. Vojtěcha zdobí erb opatství a iniciály opata Otmara Daniela Zinkeho, který byl hlavním iniciátorem barokní přestavby objektu (viz titulní obrázek).

https://www.i60.cz/images/thumbs/9-251.jpg

Portál i balustráda  jsou přehlídkou soch světců, jež vytvořil sochař Karel Josef Hiernle.

https://www.i60.cz/images/thumbs/10-437.jpg

Velice působivá Kalvárie je umístěna v klášterní zdi naproti kostelu.

https://www.i60.cz/images/thumbs/14-371.jpg

Přesně v celou hodinu nás přivítal mladý průvodce a my zjistili, že jsme jedinými návštěvníky. To, že provádí pouhé dva lidi, se však na prohlídce nijak neprojevilo. Z jeho zaníceného, nadšeného projevu byl cítit vřelý vztah k dějinám kláštera, k rodnému Broumovu a historii.

Vyprávěl nám o dávné historii tohoto kraje, kdysi liduprázdného a plného divokých skal a hvozdů. Osídlování a rozvoj jsou tu spjaty s benediktinským řádem, který území získal darem od krále Přemysla Otakara I. Postupně sem přicházeli poddaní z Čech, ale hlavními kolonisty byli zemědělci a řemeslníci z německých zemí.

Zřejmě v roce 1255 začalo vznikat na návrší nad říčkou Stěnavou město Broumov. Benediktini si tu vybudovali klášter, který byl pobočkou kláštera v Břevnově. V období husitských válek byl břevnovský klášter vypálen. Opat s mnichy uprchl do Broumova. S nimi zažilo Broumovsko období velkého hospodářského a kulturního rozvoje.

V  17. století poničily budovy kláštera i gotický klášterní kostel dva rozsáhlé požáry. Opat Tomáš Sartorius započal s rozsáhlou barokní přestavbou konventu i kostela. Dokončena byla za jeho nástupce Otmara Zinkeho. Přední architekti, stavitelé a další umělci tu vytvořili impozantní barokní dílo, které udivuje návštěvníky do dnešních časů.

Důležité bylo působení benediktinů v oblasti vzdělávání. Absolventy zdejší školy byli během staletí mnozí význační mužové naší historie, např. Arnošt z Pardubic, Bohuslav Balbín, Alois Jirásek či Alois Rašín.

Smutné období nastalo po komunistickém převratu, kdy byli v klášteře vězněni kněží, řeholníci a řeholnice z různých řádů. To trvalo až do roku 1968. Pak zde bydlely dominikánky, které pekly hostie pro veškeré české a moravské farnosti. Od roku 1974 byla v objektu umístěna část Státního ústředního archivu.

V současnosti již zde žádní mniši nežijí, ale objekt spadá pod správu Břevnovského kláštera. V letech 2014-2015 proběhly opravy části budov a klášterní zahrady. Tzv. Dům hostů nabízí ubytování v renovovaných mnišských celách. Vzniklo zde kulturní a vzdělávací centrum Klášter Broumov. 

K prohlídce je z rozsáhlého objektu otevřeno jen několik místností, ale jsou to ty nejkrásnější a nejlépe zachované interiéry.

https://www.i60.cz/images/thumbs/20-257.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/22-223.jpg

Refektář zdobí na stropě i stěnách fresky a štuky. Je zde vystavena fotografická kopie tzv. Turínského plátna. Látka s otiskem těla mrtvého Ježíše Krista byla v historii několikrát kopírována. Na světě existuje cca čtyřicet kopií s velkou historickou cenou. Broumovská je jednou nejcennějších. Podle archivních pramenů ji v roce 1651 daroval turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matouši Sobkovi z Bílenberka. Ten ji posléze věnoval broumovskému klášteru. Během ohrožení kláštera byla ukryta na neznámém místě. To se podařilo objevit až v roce 1999 jednomu studentovi. Ještě nedávno byla v refektáři vystavována tato unikátní památka v originále, ale zdejší prostředí jí nesvědčilo. Byla proto převezena do Prahy ke speciálnímu uložení.

https://www.i60.cz/images/thumbs/23-202.jpg

Zdejší knihovna se dochovala ve vzácné celistvosti. Obsahuje kolem sedmnácti tisíc svazků nejen z oblasti teologie, ale i z dalších vědních oborů. Z jazyků jsou tu kromě latiny, hebrejštiny a češtiny zastoupeny i další světové jazyky. Fond byl budován již od počátků kláštera. Část sloužila potřebám řeholníků, část využívali studenti benediktinského gymnázia. Po vypálení břevnovského kláštera husity sem byly přestěhovány některé zachráněné knihy. Mezi nimi slavný Codex gigas, největší rukopisná kniha na světě. Ta bohužel padla za třicetileté války do rukou Švédům. Samotný barokní prostor knihovny s nástropními freskami, ochozem, ozdobnými sloupy a vyřezávanými regály plnými knih působí na návštěvníka impozantním dojmem. Zajímavostí je, že se tu natáčely scény ze seriálu F. L. Věk.      

https://www.i60.cz/images/thumbs/26-150.jpg

V přízemí jsme si prohlédli bývalou sakristii, kde se kdysi připravovali kněží před mší. Zdi tu lemují vyřezávané skříně pro ukládání  mešních rouch a dalších liturgických předmětů. 

https://www.i60.cz/images/thumbs/28-118.jpg

Zachovalo se i cínové umyvadlo pro mytí rukou. Kdysi to sakristie kromě refektáře jedinou místností, ve které přísná řehole benediktinů dovolovala topení. 

https://www.i60.cz/images/thumbs/30-107.jpg

Přímo ze sakristie jsme prošli do fascinujícího kostela sv. Vojtěcha. Ohromil nás rozlohou, výškou, barevností nástropních i nástěnných maleb a hlavně neuvěřitelně bohatou štukovou výzdobou. Poprvé je kostel zmiňován v roce 1357, kdy byl dostavěn. Po zničujícím požáru na konci 17. století proběhla přestavba do současné vrcholně barokní podoby. Započal ji Ital Martin Allio z Lowenthalu a dokončili otec a syn Dientzenhoferové. Postranní kaple zdobí obrazy Václava Vavřince Reinera. Štuky jsou dílem bratrů Soldatiových, fresky ze života sv. Vojtěcha namaloval J. J.  Steinels. Sochy vytvořili Jan Brokoff a Matěj Václav Jäckel.

https://www.i60.cz/images/thumbs/32-78.jpg

Průvodce nás upozornil na pozlacený štukový věnec nad kaplí sv. Kříže. Za ním se v dřevěné schránce po léta ukrývala ona unikátní kopie Turínského plátna.

Plni dojmů jsme poděkovali našemu skvělému průvodci a rozloučili se. Odcházeli jsme bohatší o nezapomenutelný zážitek. 

V klášteře panovala pořádná zima, venku mlha a sychravo. S nadšením jsme přivítali možnost ohřát se a pochutnat si na výborné kávě v klášterní kavárně Café Dientzenhofer.

 

Omlouvám se za kvalitu fotek, kterou poznamenalo panující šero a pochopitelný zákaz užívání blesku. 

Při psaní článku jsem si ověřovala fakta, která si pamatuji z výkladu, na následujících internetových stránkách.

https://www.klasterbroumov.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Broumovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/kopie-turinskeho-platna-v-broumovskem-klastere
https://www.hkregion.cz/dr-cs/106936-klasterni-kostel-sv-vojtecha.html
https://www.broumovsko.cz/region/pamatky
https://www.broumov-mesto.cz/historie-mesta/d-2516/p1=1122

 

 

cestování fotografování města a obce
Hodnocení:
(4.9 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
Moc vám děkuji za článek i fotky kláštera, je velmi zajímavý. Nikdy se mi zatím nepodařilo ho navštívit, tak jsem ráda, že jsem si zde mohla o něm přečíst.
Daniela Řeřichová
Martino, děkuji za mimořádnou fotoreportáž slovem i obrazem. Broumovský klášter, kde jsem byla několikrát s památkáři, mě zajímá z hlediska novodobých dějin. V září 1949 byl zatčen opat Anastáz Opasek a spolu s dalšími duchovními postaven před soud a odsouzen k doživotnímu žaláři. V dubnu 1950 byl klášter uzavřen (v rámci tzv. Akce K) a sloužil jako místo přechodné internace pro řeholníky. Po tzv. Akci Ř, likvidaci ženských klášterů v ČSR, se stal jedním z centralizačních klášterů pro řeholnice, které byly vyhnané z jejich vlastních řádových domů a musely pracovat v broumovských továrnách a také v zemědělství. Až částečné uvolnění režimu, zejména v průběhu šedesátých let, jim umožnilo začít pracovat v tzv. charitních domovech. Možná je zajímavé, že při nástupu na místní měšťanskou školu v zimě roku 1950 byl v klášteře ubytován Josef Škvorecký (v cele označené S. Ambrosius). Svůj zážitek popsal v povídce Zákony džungle .
Alena Velková
Článek se mi moc líbí a zaujala mě souvislost s Břevnovským klášterem a též je velmi zajímavé doplnění paní Divišové. Děkuji.
Helena Přibilová
Děkuji za velmi zajímavý a skvělým způsobem zpracovaný článek o Broumovském klášteře. S manželem jsme jej navštívili před lety, kdy se začínalo s jeho rekonstrukcí. Kromě kláštera jsme se ve zdejším kraji seznámili také s kostely tzv. "broumovské skupiny", které byly postaveny podle projektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.
Martina Růžičková
Moc vám všem děkuji za milé řádky i za doplnění informací. Paní Marie, potěšilo mě, že se vám můj článek o městě vašeho dětství líbil. :-) Na Broumovsko se vracíme již několik let v létě i v zimě a postupně ho poznáváme krásnou přírodu i památky. Ještě máme mnoho míst, která chceme navštívit. :-)
Marie Bartošová
Paní Martino, píšete o městě mého dětství, kde zůstalo moje srdce, přestože jsem odtud po maturitě odešla (VŠ, přestěhování rodičů, moje vdavky a následování manžela...).Zůstali tu i moji přátelé a spolužáci. Ředitel Muzea Broumovska Karel Franze mi kdysi mluvil z duše, když se vyjádřil, že je dobrovolným zajatcem Broumovské kotliny. Já se tam ráda aspoň vracím, nostalgicky vzpomínám i sleduji, jak se město a okolí mění. Všem, kdo do Broumova zavítají, doporučuji, aby to bylo od května do října, kdy je otevřen nejen turistický okruh kláštera, ale i bývalá prelatura, to je ta část kláštera od vstupu do areálu vlevo, kterou rekonstruovali v období baroka Dientzenhoferové. Tam sídlí v krásných interiérech výše zmíněné muzeum s mnoha úžasnými exponáty ( něco málo jsem tam před lety nafotila a pro bližší představu pro zájemce vložím co nevidět do galerie na mém profilu). Za návštěvu stojí i revitalizované klášterní zahrady s replikou dřevěného kulečníku, na jakém si kdysi mniši krátili čas. A z nabízených prohlídkových okruhů vyberte ,,Od sklepa po půdu", uvidíte i to, co se běžně vidět nedá. V podzemí už sice nejsou vamberecké mumie (donedávna byly), ale v malé věži , která se dochovala z gotické éry kláštera, je vzácná freska „Klanění tří králů“. Broumov opravdu stojí za návštěvu, historických památek je tam mnohem víc, o přírodě kolem ani nemluvě :-). Moc jste mne, Martino, potěšila, díky za článek i fotky.
Dana Divišová
Vaše vyprávění o klášteře je opravdu zajímavé. Téměř tak podrobné jako výklad našeho průvodce. V klášteře jsme byli v srpnu, měli jsme možnost vidět kopii Ďáblovy bible (též satanské). V roce 1420 husité vypálili břevnovský klášter, jehož opat Mikuláš II. se spolu s dalšími řeholníky ukryl do bezpečí právě v broumovském klášteře. Sebou přinesli řadu cenných předmětů, včetně Ďáblovy bible. Z Českého království byla odvezena v roce 1648 jako válečná kořist. V současnosti je uložena ve Švédské národní knihovně. Klášterní kostel je skutečně nádherně vyzdoben. Až člověk úžasem přestane dýchat.
Zuzana Pivcová
Moc děkuji, ráda jsem se seznámila s vzácnou historickou památkou. Jsem ráda, že jsem se na první pohled nemýlila, neboť se mi hned trochu vybavila barokní pražská Invalidovna, spjatá se jménem Dientzenhofer.
Vladislava Dejmková
Martino, to je velmi povedený článek, velmi dobře napsaný a zdokumentovaný. S fotkami se netrap, jsou prostě dokumentární a prostředí je jaké je. Rozhodně se za ně nemusíš omlouvat, velmi dobře vše dokreslují. Preferuji fotografie v textu, mají mnohem větší vypovidající schopnost.
Jitka Hašková
Martino díky za úžasný článek a fotky. O to víc mě to zajímá, protože jsem tam nikdy nebyla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.