Budu stará, ošklivá a nemocná. Kdo to říká, takový skutečně bude
Ilustrační foto: Pexels

Budu stará, ošklivá a nemocná. Kdo to říká, takový skutečně bude

1. 4. 2023

Lidé s chodítky pomalu kráčející chodbami různých sociálních zařízení. Záběry na vrásčité třesoucí se ruce. Muži a ženy, kteří si stěžují a říkají, že dříve bylo lépe. Takový je mediální obraz českých seniorů. Kdykoli se píše či točí téma související se stárnutím, výsledek bývá pochmurný.

„Má špatnou náladu, protože objevila, že má nad nosem vrásku. Uvažuje o botoxu. Děsí ji totiž stárnutí a tak mu chce zabránit hned v začátku,“ odpověděla dcera pětaosmdesátileté Bohdaně na otázku, proč je vnučka smutná a mrzutá.

„Prosím? Botox? Vždyť je jí pětatřicet. Co bude dělat za dvacet, třicet let?“ nechápala Bohdana obsah toho, co právě vyslechla.

„Víš, mami, dnes je to jiné, holky se snaží stárnutí předcházet. Mají z něho strach.“

Strach. To je slovo, které je se stárnutím a lidmi vysokého věku často spojováno. A jestliže tato spojení stále čteme a slyšíme, zasuneme si je do hlav a výsledkem je, že je přijmeme jako fakt. Stáří je tedy něco, čeho se bojíme. Někteří se ho bojí tak, až jim to komplikuje život, protože neustále přemýšlejí, jakou proceduru podstoupit a co jíst či nejíst, aby tu hrůzostrašnou část života co možno oddálili. Což je na jedné straně fajn přístup, pokud vede k tomu, že se člověk snaží udržet v dobré kondici. Jenže i v tomto případě se projevuje, že moc úsilí bývá někdy na škodu.

„Každý člověk – pokud má to štěstí – dříve či později zestárne. Stereotypy, které si v mládí o stáří osvojíme, se pak snadno stávají součástí našeho vlastního stárnutí. Negativní zobrazování stárnutí tedy zraňuje nejen ty, jichž se aktuálně týká, ale zprostředkovaně každého z nás, které stáří teprve čeká,“ uvádí socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková. Je jednou z tvůrců knihy Z nuly na sto, kterou vydala společnost Elpida a pokouší se v ní rozbourat stereotypy o stárnutí. Knížka obsahuje příběhy a názory lidí vyššího věku i odborníků, kteří se zabývají vším, co stárnutí přináší.

Z mnoha příběhů a komentářů, které tvůrci sesbírali, se dá vytušit platnost toho, čemu se říká sebenaplňující proroctví. Tedy to, že když si o něčem sami vytvoříme představu, že je to špatné či děsivé, ono to takové časem skutečně bude. Ovšem, když k něčemu přistupujeme se zvědavostí, s optimismem a s vstřícností, vrací se nám to naopak v dobrém.

„Osvojení negativních stereotypů o stáří v mládí může mít negativní dopady na to, jak později toto období života prožíváme. Americká studie například ukázala, že starší lidé, kteří měli v mládí negativní pohled na stárnutí, mají v porovnání se svými vrstevníky, kteří tyto stereotypy nesdíleli, více zdravotních problémů. Jinými slovy – stereotypy, které si osvojíme, se mohou stát sebenaplňujícím proroctvím,“ vysvětluje Jaroslava Hasmanová Marhánková.

Typickým příkladem je jedna rodina ze severní Moravy, jejíž součástí jsou dvě osmdesátileté dámy, babičky dvacetileté Kláry. Ta je popisuje takto: „Babi jedna, jak jí říkám, neustále nadhazuje negativní témata. Nemluví o ničem jiném, než o nemocech, případně o lidech, které vůbec neznám, ale ona mi líčí jejich trable, pomlouvá je, kritizuje. Neustále někoho či něco hodnotí, samozřejmě je vždy to hodnocení špatné. Je mi jí líto, protože je hodně nemocná. Tak si vždy říkám, že ta její nespokojenost pramení i z toho, ale táta tvrdí, že taková byla vždycky, i když ještě bývala zdravá. Babi dvě je její přesný opak. Zajímá se o vše, co se děje, hodně čte, baví ji být na internetu, ale vyhledává si tam věci s kvalitním obsahem. Také má už určité potíže související s věkem, ale stále chodí na dlouhé procházky, má kamarádky, ráda si kupuje pěkné oblečení. Nemít ji, myslela bych si, že stáří je strašné, protože bych ho znala jen v podání babi jedna. Ale díky babi dvě vím, že se v osmdesáti dá žít velmi pěkný život. A chtěla bych jednou být jako ona.“

Psychologové se v poslední době setkávají se zvláštní formou fobie, která se nazývá agerexie, tedy chorobný strach ze stárnutí. Zahrnuje v sobě například posedlost různými procedurami, které slibují, že stárnutí oddálí aspoň vizuálně. Typickým příkladem jsou dívky, které zkoumají, zda se jim neobjevila první vráska, protože vrásky jsou pro ně čímsi hrozivým, děsivým, tedy znakem, že stárnou. Hrůzu ze stárnutí tak někteří lidé klidně mají už ve dvaceti, zatímco jiné ani v šedesáti nenapadne nad svým věkem přemýšlet a žijí stále stejně jako když jim bylo o deset, dvacet či třicet let méně.

Mnohé experimenty a vědecké výzkumy potvrzují, že právě lidé, kteří nad stárnutím nepřemýšlejí a nepodlehli dojmu, že jde o něco odporného, nakonec žijí déle v lepší kondici než ti, kteří zasvětili život tomu, co dostalo pozoruhodný název boj proti stárnutí. Jinými slovy, boj proti něčemu, nad čím nikdy nejde zvítězit.

psychika stárnutí životní postoj
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Ale na druhou stranu, nejsou z daleka tak nebezpeční, jako "rychlokvašky", kterým ještě nestihnul na oprávnění k řízení (ŘP) "zaschnout inkoust", přestože tabulkově odpovídají. Jsou mladí, krásní, odvážní.
Martin Vrba
No - já bych to nerespektování neduhů stáří bral ještě jako škodlivější, než když někdo na sobě zjišťuje, že už to není jako třeba před rokem a radši je více sebekritický. Proč? Protože když řidič - starý řidič na sobě nechce poznat, že ho už berou neustále křeče do nohou, že už nedokáže včas přehodit nohu z plynu na brzdu, že už dobře nevidí, že si už nevybavuje kam chtěl původně jet, co měl nakoupit a pak při tom přemýšlení najede na dálnici opačným směrem a mydlí si to tam stovkou s konstatováním, jaký je to on pořád kabrňák, kolik lidí, na rozdíl od něj, jede špatným směrem, tak možná sebe oblbne (pokud to tedy ještě více lze), ale co mají dělat ti chudáci v protisměru? Ti mohou přijít kvůli němu na silnici i o život ve 30 a bez vrásek. A život s takovým "životním borcem" i mimo silnici neskýtá okolí velké pohodlí, dělá jim jen svou "mladickou nerozvážností" větší starosti, než když byl puberťák. :)
Alena Velková
Dámy se snaží vylepšit obličej botoxem, ale nakonec jejich věk prozradí krk a ruce...
Jitka Caklová
Prostě, někdo "študovaný" vymyslel tabulky a já, ne a ne, se do nich napasovat :-) :-) Stav Ducha odpovídá zevnějšku ♥♥♥
Věra Halátová
Člověk, od počátku svého početí, stárne pořád. Když se dítě narodí, všimněte si, nikdo se neptá "jak je mladé", ale "jak je staré". Kde je určitá věková hranice, kdy končí mládí? Kdy začíná stáří? Obecně se slovem senior označuje starobní důchodce. Do starobního důchodu někdo odchází v 65, někdo o 3 i více roků dříve. Starobním důchodcem je tedy člověk v rozmezí 60 let věku a 100 a více let. Je tedy ten, kterému je 59 roků, mladý? Můj syn má 44 rok a já mu říkám, že už není žádný mladík. Kdy skončilo jeho mládí? Dovršením 30. roku věku? Nebo snad dovršením 40. roku věku? Prostě, to jsou všechno pitominy. Ten strach ze stárnutí a z vrásek mají duševně slabší jedinci, kteří zřejmě celý svůj život nemysleli na nic jiného, než na svůj vzhled. Zajímavé je, že stálého mládí se ženy snaží dosáhnout plastickými operacemi. Muži se považují za mladé, dokud je jejich tělo schopno erekce. K tomu někteří jedinci kupují modré pilulky. Ale pozor! Stařecká demence zasáhne i tyto uměle opravené lidi. Takže babička bude mít prsa jak šestnáctka, gexicht vybotoxovaný. Dědeček bude mít erekci. Ale ani jeden z nich si zaboha nevzpomene, co s tím!
Hana Rypáčková
Stáří si moc nepřipouštím, jen se nesmím podívat ve výtahu do zrcadla. Tam ho umístil Ďábel sám .A čas nějak rychleji ubíhá. Nestíhám.
Jitka Caklová
:-) ... při zakoupení 2ks, druhá zdarma :-)
Jiří Dostal
:-) Pro stáří radosti dvě - rakev, k tomu ve slevě! :-)
Marie Faldynová
Každé období má výhody i nevýhody, něco ovlivníme a něco ne, je dobré umět to odlišit.
Jitka Caklová
Nemyslím, ale vím, že věk nevypovídá o vizáži a vizáž ne vždy vypovídá o věku. Je to individuální záležitost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...