Přemýšlím o mladé generaci,
zasažené, obnažené, postižené
histerií, utopií, přebytky.
Strádající, žebrající v duchu
o lásku, oni stejně jak já,
neuchopili tuto dobu...
Přemýšlím o dětech,
těch vyhnaných na ulici,
zahánějící nudu, shánějící drogu. Přemýšlím, jak propojit dobu...
Přemýšlím, kolik z nás dříve narozených svírá mobil ve svých dlaních. Očas čekám i ja,doufám, zda někdo zavolá,zda někomu chybím,mám strach, bojím se, že upadla jsem do zapomnění.
HALÓ...
Mezigenerační ticho dlouhé
a svíravé trvá. Kdo první prolomí ledy, postaví most, propojí dobu...
Kdo první zavolá, vyslyší ty,
co čekají na lásku, pochopení.
