Soužití s tchyní bylo často nesnesitelné
Ilustrační foto: Ingimage

Soužití s tchyní bylo často nesnesitelné

29. 4. 2023

Na téma vztahů s tchyní bych mohla napsat román. Skoro neznám v okolí rodiny, kde by tu a tam něco nezaskřípalo. Zde je krátký příběh o mém vztahu s tchýní.

Po rozvodu s prvním manželem jsem žila asi tři roky sama a pak jsem se seznámila s příjemným mužem, bohužel však ženatým. Zrodila se z toho láska a nakonec to dopadlo tak, že jsem s ním čekala dítě. On se rozvedl, vzali jsme se a začali jsme řešit bydlení. A jako nejlepší řešení se nám zdálo postavit rodinný domek. Protože jsme však měli problém s jeho ufinancováním, napadla nás myšlenka společného bydlení s manželovými rodiči. Zprvu jsem se zdráhala, rodiče však byli příjemní, oba měli rok do důchodu, a tak jsem si říkala, že pak budou cestovat, jezdit na svou chatu a budou si tedy řešit svůj vlastní program.

Do roka jsme se stěhovali, rodiče do dvoupokojového bytu s velkou obývací kuchyní v přízemí, my s čerstvě narozeným dítětem do podkroví. Protože jsem měla poměrně dobře placené místo, kterého jsem se nechtěla vzdát, a hlavně, potřebovali jsme platit hypotéku, domluvili jsme se, že půjdu po půlroce do práce a že mi tchyně pomůže přes den s dítětem. A začaly problémy…

Tchyně byla velmi ochotná, věnovala se malému jako vlastní máma, ale časem k němu přilnula tak, jakoby to bylo její dítě. Čím více s ním byla, tím jsem měla větší pocit, že se mi dítě odcizuje. Tchyně mi pak stále častěji hovořila do toho, co mám dělat, jak jej mám krmit, kdy ho mám dát spát, jakou mu mám dát hračku, co mu mám oblíkat. Začala chodit do naší části domu, když kluk začal plakat, jako bych jej sama neuměla utišit.

Začalo mi to strašně vadit, vadila mi každá její přítomnost, každá, byť i dobře míněná rada, začala jsem ji nesnášet. Manžel mě vždy uklidňoval, abych nešílela, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem se hádala i s ním a naše hádky byly stále ostřejší. Došlo to tak daleko, že jsem mnohdy na tchyni zakřičela, ať už mi dá pokoj, a to i tehdy, když jen vstoupila do domu.

Tuto nepříjemnou atmosféru přehlušila náhlá těžká nemoc tchána, který do tří měsíců od objevení nemoci zemřel. Hádky mezi mnou, manželem a tchyní na čas ustaly, ale jen dočasně. Zhruba po roce jsem opět nemohla snést její přítomnost v naší blízkosti. Nebudu popisovat některé konkrétní scénky, ale nakonec to dopadlo tak, že si tchyně našla podnájem v sousedním městě. Bylo mi jí líto, když přijel pro její věci stěhovací vůz, obrečela jsem to, ale nemohla jsem s tím nic dělat. Byla to úleva.

Nyní je to tak, že občas přijede navštívit svého vnuka, staví se na kávu, bavíme se velmi stroze, ale slušně. Vím, že jsem se zachovala nepěkně, že jsem tchyni vyloženě vyštvala, ale myslím, že jsem tím zachránila manželství.

 

P.S.: Tou tchyní jsem já. Dost často myslím na to, jaké jsem dělala chyby, jak jsem se pletla do výchovy vnuka a snažím se pochopit pocity mé snachy...

rodina vnoučata
Hodnocení:
(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Vždycky říkám, že ta starší by měla mít víc rozumu. Právě proto, že kdysi taky začínala jako snacha. Že by měla být poučená ze svých zážitků a zkušeností. Poučená tak dalece, aby dokázala žít svůj vlastní život a ne život těch svých mladých. Aby je nechala žít si po svém a dělat si chyby, za které oni sami budou zodpovědní a oni sami se z nich pak poučí. Nelze se divit, že ta mladší kolem sebe kope a staví se na zadní, když má pořád za sebou, u sebe doma nebo proti sobě člověka, na kterého není zvyklá a jehož přítomnost, rady a nebo útoky musí trpět jen z toho důvodu, že je to matka jejího partnera. Krásné to kdysi řekla moje známá své tchýni, která ji chodila kázat každý den, co má dělat s domácností, s dítětem, a vůbec. Když se mladá ohradila, že dělá co může a umí, bylo jí řečeno, to víš, my jsme rodiče, a tak ..a kamarádka, která se starala pořádně a měla toho v povinnostech opravdu hodně /muž směny, dodělávali barák, k tomu zahrada a zvířectvo/, ji úplně slušně a v klidu odpověděla...,,my jsme taky rodiče". Na což starší dáma nenašla odpověď. Kamarádka tohle měla na začátku vztahu. Svoje si uhájila s plnou podporou muže. Já na konci manželství. Dovolila jsem si nevídané. Chodit dvakrát v týdnu cvičit, abych se dostala do kondice po dlouhotrvající nemoci.Bylo to ve skupině různé starých žen poblíž našeho domu. A bylo to trnem v oku, až došlo k rozhodující bitvě. Přišla na neočekávanou návštěvu. A začala mě cemperovat stylem jen lítáš okolo, nestaráš se o rodinu, zkrátka byl to monolog plný nedobrých a dá se říct i nepravdivých vět. Uklizeno bylo a jídlo hotové bylo taky. Seděly jsme spolu v kuchyni. Asi nevěděla, že ticho v bytě neznamená, že jsme samy doma. To ticho znamenalo, že bývalý pospával v jednom pokoji, dcera si četla ve druhém a syn si utlumil televizi ve třetím pokoji. Nechala jsem jí vypovídat a poté jí řekla, že ji i já něco povím. Bylo to velice krátké. Objasnila jsem ji fakt, že tady jsem doma já a tudíž tady rozhoduju já. A že ona zase rozhoduje tam, kde je doma ona. Byl už čas jít do tělocvičny, odešla jsem v předinfarktovém stavu. Po návratu jsem se dozvěděla, že tam byl cirkus, přivedla si na pomoc tchána a ten je všechny seřval poté, co tchýně téměř zkolabovala, patrně vzteky. Kupodivu mi tehdy bývalý řekl, že všechno slyšel a že jsem nic špatného neřekla. Děti tak skoupé na slovo nebyly. Oznámily mi svorně, že se babička akorát přišla hádat, že dostala, co si zasloužila a že si o to dlouho říkala. A že jsem byla ještě hodně mírná. Kdybychom si spolu pročistily vzduch hned na začátku, měla bych myslím mnohem spokojenější manželství a nebo bych byla dávno rozvedená. Každopádně fandím snachám i tchynim, které si dokážou vyjasnit situaci hned na začátku i za cenu, že jedna z toho vyjde jako špatná nebo poražená. Stanovení pravidel je v zájmu všech. Kde pravidla nejsou, tam to nefunguje. A nemůže to fungovat, když jedna z těch dvou jen ustupuje a mlčí, aby byl klid. Je to totiž vždycky jenom klid před bouří. Oběma svým mladým jsem řekla, kdyby měli pocit, že do něčeho mluvím, aby mě včas zarazili. Zatím se neozvali, takže u mně dobrý.
Ludmila Černá
Ano, stává se ledacos. Jsem tchýní čtyřem zeťům, jeden už je bývalý. Nechtěla bych bydlet ani s jednou z dcer, i když je mám moc ráda. Se svými tchýněmi jsem jakž takž vycházela, i když to někdy bylo dost těžké. Dodržuji zásadu, nekomentovat , protože komentáře mých tchýní mi hodně vadily. Ale ono stále platí "není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem."
Daniela Řeřichová
Vše je o vzájemné toleranci. Žili jsme s manželovou maminkou osm let v bytě 2 plus 1 plus dvě děti bez ztráty kytičky, i když to ani pro jednu stranu nebylo jednoduché. S partnerkami mého syna jsme kamarádky. Záleží mi na dobrých vztazích, respektuji teritorium druhého a očekávám totéž. Myslím, že neexistuje zlá snacha nebo zlá tchyně, jen prostě nikdo nejsme dokonalý.
Miloslava Richterová
Snacha :-))
Miloslava Richterová
Táňo, pěkné a souhlasím s tou poslední větou. Proto se mi nelíbí ta snaha výše, oba na začátku svých druhých manželství a neobešli se bez rodičů, a už předem čekala, že rodiče zmizí.
Taťana Veselá
Vzali jsme se a tchán zmínil, že můžeme bydlet u nich, místa dost. Tchyně se na to netvářila a naznačila, že ne. Tehdy nebyl problém získat od podniku byt, začali jsme stavět dům a měli po pár letech "své". Z tchýně se stala panímaminka, která zprvu hlídala synka, na stavbu nám nosila oběd a na její výtečné polévky nikdy nezapomenu. Pak se situace změnila, ale vůbec mi nevadilo, že "nehlídá" a všechno jsme při stavbě stihli sami. Nikdy jsem o ní nemluvila jako o tchýni, ale byla to prostě babička, hodná, pečující, neustále pracovala na zahrádce, milovala své pejsky ale i slepičky. Měla jsem ji moc ráda. A vůbec jsem se na ni nezlobila, že nechtěla, abychom s nimi bydleli, naopak jsem její upřímnost ocenila. Koneckonců je věcí dospělých dětí postarat se o sebe a své děti a nespoléhat na rodiče, si myslím...
Magda Škodová
Jsem tchyně...Dostávám spoustu nevyžádaných rad a doporučení od snachy a v poslední době i od syna, bydlí daleko, ale pletou se mi do běžného denního života. Při návštěvě nenápadně projíždějí můj mobil, historii v pc, už jsem je při těchto "špionážích" několikrát přistihla. Prý je to pro mé dobro jelikož jsem jen omezená stařena...ani tu vysokou jsem nedokončila.
Jindřich Berka
Jsme 4 děti a jsme dlouho babičkami a dědečky. Naše maminka, která ještě žije, je obyčejná moudrá žena bez vzdělání, ale se zdravým selským rozumem. Je u svých snach oblíbená. Nikdy se mezi nás nepletla, nikdy nekritizovala a nepletla se do výchovy našich dětí. Samozřejmě, že je jako babička rozmazlovala a to už vnoučkům táhne na padesát. Pokud si někdo z nás na partnera stěžoval, tak vždy říkala: "To je váš problém, to si musíte vyřešit sami"! Jindra
Danka Rotyková
Ach ty tchýně, ale co ty snachy? Ve skutečnosti to nelze rozsoudit. Pánové obvykle problém nemají, neřeší a nehrotí všechno tolik, jako my ženy. Přesto musím říct, že já měla tchýni egoistku, ale pokud jsme ji tak brali, byla bezvadná. Byla to dáma, krásná žena od přírody. Navíc šikovná, pracovitá a hlavně chytrá. Bohužel na konci života vyhrálo její zlé ego nad slušnosti, morálkou a láskou, a proto už jsme se nemohly mít rády. Ale to už byl poslední rok jejího života. Demence to ale nebyla, tu bych určitě pochopila. Škoda, mohla jsem mít bezvadnou tchyni, se kterou jsem žila 21 let v jednom bytě do jejích 74 let. Jo a že to je dost náročné na psychiku, to je všem jasné. Proto jsem se rozhodla se ještě naposledy přestěhovat a žít sama. Přeji si, abych byla pro snachu snesitelná, pak by to mohlo klapat.
Jiří Dostal
:-) :-) :-) Už zručně rutinní popis naznačoval, že vede k vtipu pointy... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.