Při darování krve na transfuzní stanici v České Lípě jsem zažila dost vtipnou příhodu
Přebírám stříbrnou plaketa prof. Jánského. FOTO: Jaroslav Appeltauer

Při darování krve na transfuzní stanici v České Lípě jsem zažila dost vtipnou příhodu

1. 6. 2023

Na transfuzní stanici do nemocnice Česká Lípa docházím darovat krev již několik let. Načež jsem se nedávno zúčastnila slavnostního předávání plaket profesora Jánského a Zlatých křížů, jež se konalo v nádherném prostředí Hrdličkovy vily v České Lípě.

Z úst představitelů Českého červeného kříže Liberec a města Česká Lípa zazněla spousta krásných slov a poděkování dárcům, až mi jejich slova vyvolala na tváři slzičky dojetí.

Vše bylo zakončeno příjemným rautíkem a sdílením zážitků. A právě o jednu příhodu, kterou jsem zažila při darování krve, bych se s vámi chtěla podělit. A podotýkám, že vše se událo přesně tak, jak píšu…

stříbrná plaketa

 

Čekám na chodbě transfuzní  stanice v nemocnici Česká Lípa, abych darovala krev. Chodím tam ráda. Nikdo nikam nespěchá. Přijde mi, jakoby se zastavil čas. Ale to je opravdu jen básnický obrat, protože sestřičky se nezastaví a vše jede  jako po drátku. Navíc  na nás dokážou přenášet pocit pohody a neopomenou nikdy vyjádřit vděk za to, co děláme.  A jak si tak lebedím a čekám, slyším sestřičku:

„Pan Haluška, pan Smetana!“ Vyloudilo mi to úsměv na tváři. A vidím, že paní naproti také. Asi si též vzpomněla na jídlo.

Pohrávám si v duchu se Smetanou a Haluškou a v tom se ozve: „Paní Líbalová, pan Šťastný!“  Doopravdy si nevymýšlím! Paní Líbalová byla vážně k nakousnutí a v doprovodu pana Šťastného vypadala nadmíru spokojeně. Zanedlouho ke mně přibyl pan Veselý (sama jsem Veselá). Když mě sestřička zavolala k vyřízení formalit, nevydržela jsem to a povídám, jak jsme se tu dnes pěkně sešli. Sestřička se zasmála a říká:

„To nic není, když jsem tuhle přinesla výsledky z dialýzy a vyvolávám pány, myslela jsem, že to ani nedočtu: pan Skřivan, pan Sýkora, pan Brabec!“

Mám za to, že přímení má své kouzlo a někomu jeho osud i předpoví. Kamarádka pojala za chotě pana Školu. Byla původně zdravotní sestřičkou, ale vystudovala vysokou školu a nyní vyučuje kde jinde než ve škole. Má švagrová si vzala pana Kohouta a dlouho nemohla strávit, když jí manžel o víkendech budil před sedmou hodinou ranní a něžně ji dloubal se slovy: „Vstávej, už je ráno!“ Když jsem jí pověděla o příjmeních, že její Kohout to prostě jinak neumí, že si měla vzít pana Brtníka, ten by jí alespoň v zimě nechal možná vyspat… Švagrová se zasmála a mávla rukou: „Nakonec můžu být ráda, že do mě jen šťouchal. Vždyť mi mohl do ucha i kokrhat!“

Vrátím se k odběru. Vedle mě ulehl pan Zatloukal a ve mně byla malá dušička, kam ho mám zařadit? Zatlouká u Zatloukalů či snad zatlouká můj manžel?! Když jsem zmínila manžela, nemohu se nepozastavit nad přezdívkou jejich kolegy. Říkali mu Vednepáral a on se přitom jmenoval Potměšil.

Já se provdala za pana Veselého. Nesměji se od rána do večera, to se snad ani nedá, ale v jádru jsem povahy veselé. Co mi také zbývá s takovým příjmením.

Ještě že k odběru nezavolali pana Šťastného a paní Veselou. To bychom tam spolu stáli jako Nový rok: Šťastný a veselý!

Za dva roky poté

Zase si lebedím v čekárně a sestřička mě pozvala do místnosti, kde odebírají krev. Napravo seděl pán, nalevo seděl pán, nezbývalo než si sednout mezi ně. Sestřička vzala do ruky zdravotní karty a mrkla do nich. „Tak kohopak tu máme?“ Načež se rozesmála a vyvolává: „Pan Šťastný, paní Veselá!“

A zazvonil zvonec a pohádky je konec. Jenže to se doopravdy stalo :-)

Pár dalších fotek z výletu do České Lípy https://www.i60.cz/dostovky/vylet/2283

 

 

 

Můj příběh zdraví
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Stašková
Před dvaceti lety jsem byla krátkou dobu zaměstnaná v jedné firmě,kde pracovala i paní Vítamvásová. Její manžel jezdil s tirákem. Jednou přijel na určené místo a šel do kanceláře. "Vítamvás,dobrý den přivezl jsem"......... " My vítáme Vás pane, jsme tady doma". " Já se jmenuji Vítamvás a přivezl jsem ......" Nakonec se tomu nedorozumnění zasmáli.
Jaroslava Lammelová
Se zájmem jsem si přečetla vtipný příspěvek paní Veselé. Moje malá oprava: pan prof. Jan Janský se píše s krátkým "a", jak je také uvedeno na plaketě. S jeho vnučkou Miladou jsem seděla několik let v kanceláři a ona často vzpomínala na potíže se svým příjmením Janská než se provdala. O čárce nad "a" mimo jiné pojednává i velmi zajímavý film o tomto lékaři "Tajemství krve" z roku 1953 v hlavní roli s Vladimírem Rážem. Jarka L.
Soňa Prachfeldová
Taťano gratuluji, máte mé uznání a také víte, že jste zdravá, což není zanedbatelná hodnota. Česká příjmení jsou opravdu veselá a zajímavá. Někdy mohou být i trochu indiskrétní, jako Šourek, Pytlík, Buchta a ....
Jindřiška Valdmanová
To je stejné jako Veselý, Zajíček, Vyskočil, Trvdý, Bobek, Vytlačil .......
Taťana Veselá
Dobrý den, děkuji za ocenění a hlavně za vaše nádherné vtipné historky, které mě potěšily a zasmála jsem se. To napíše jenom život. Moc děkuji za vaše příspěvky ❤ a přeji krásné dny s úsměvem v srdci
Vladimír Mrázek
V jednom středočeském městě funguje úspěšná firma Fialová Veverka.
Martina Růžičková
Dárců krve si moc vážím. Vyprávění o příjmeních je super. :-)
Alena Tollarová
Obdivuji a chovám úctu ke všem dárcům krve, já bych to asi nedala ... po porodu jsem krev naopak dostala a syn chodí nepřetržitě dávat už od svých 18. Zajímavá příjmení mě také zajímají a kolikrát už jsem si říkala, že si založím sešitek, ale skutek utek a hlava je děravá. Tak přidám jen že Vysoká se po svatbě jmenovala Malá.
Zdenka Hošnová
Táňo, gratuluji, jsi úžasná a všestranná a k tvé příhodě v čekárně - moje sestřenka roz. Holubová si vzala pana Zajíce, má kamarádka pana Kozla a do sbírky zařazují našeho dalšího kamaráda p. Vlka a sestřenku Ježkovou...
Naďa Šarounová
Dobře jsem se bavila, děkuji :-) a při té příležitosti si vzpomenu na svoji spolužačku ze základní školy. Její starší sourozenci se jmenovali Chládkovi, ona byla příjmením Teplá, po svatbě Sladká.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.