Začínali jsme od absolutní nuly a ještě k tomu hladoví
Ilustrační foto: Pixabay

Začínali jsme od absolutní nuly a ještě k tomu hladoví

23. 6. 2023

Po roční známosti jsem požádal svojí Mařenku o ruku a rozhodli jsme se, že se za tři měsíce vezmeme. Svatbu jsme šli zadat do Svatky, ale tam bylo podmínkou, že nesmíme mít oddavky v kostele.

Zvolili jsme proto malou svatbu u nás doma, úřad, kostel a fotografa v okresním městě. Nastal souboj s financemi. Prstýnky, šaty, jídlo, pití, kytice, taxík a korunky mizely z peněženky závratnou rychlostí, ale nakonec mi zbývalo 150 korun, což tenkrát byla větší desetina výplaty, takže rozpočet vyšel na výbornou.

Konečně nastal den D. Taxikář Pabědou přivezl rodinu Mařenky a nás se svědky odvezl do okresního města, kde vše proběhlo hladce. Doma po obědě se nečekaně objevil strýc Jindřich, akademický malíř a přivezl nám veliký obraz. Prohlásil, že holce by nešel, ale když se žení kluk z rodiny, nemůže u toho scházet. Měl jsem radost, ale když jsem se ho zeptal, co pije, prohlásil, že whisku a v nouzi prostějovskou starorežnou. Vytratil jsem se a v hospodě hostinský neměl půllitrovku, litrová stála celou stovku, a v peněžence zbývala padesátikoruna.

Strýc, známý bohém, se ujal organizace. Zpívalo se a vyprávěly veselé příhody z pestrého života. Kolem osmé, tak, jak se objevil, náhle zmizel a ani jsme nevěděli, jestli odjel autobusem nebo pro něj někdo přijel. Náš taxikář náhodou potkal ve městě sestru s manželem, kteří se předčasně vrátili z rekreace, tak je přivezl, to bylo rito navíc a poslední padesátka byla pryč.

Po půlnoci odvezl kamarád sestru na chatu a nás do volného bytu. Chybička se vloudila a nevzali jsme si nic k jídlu. Protože sestra byla tři neděle v Krkonoších, našli jsme pouze dva pytlíčky čaje. Ráno začalo pršet a ozval se hlad. Jenomže neměli jsme ani korunu na autobus a jít dvanáct kilometrů pěšky v dešti nepřicházelo v úvahu. Doma si při tom mysleli, že si užíváme první den manželství a vysvobodil nás švagr, který nás půjčeným autem po druhé hodině dovezl domů. Tam jsme se v chodbě doslova vrhli na půlku dortu, který okamžitě v nás zmizel. Do výplaty zbývalo pět dnů a já se modlil, abychom nemuseli nic platit.

Nakonec se vše obrátilo v dobré, máme domek s velkou zahradou, dvě děti, čtyři vnoučata, čerstvou pravnučku a i po jedenašedesátiletém manželství rádi na svatbu vzpomínáme.

Letní soutěž 2023 svatba
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Jurečková
Dříve lidé žili skromněji, vážili si všeho. Prozařuje to celým vaším příběhem. Moc děkuji.
Danka Rotyková
Tak ať se Vám daří i nadále. Moc hezky píšete.
Taťana Veselá
Milé a krásný dlouhodobý vztah, gratuluji :)
Daniela Řeřichová
Hezká vzpomínka a 61 let let navíc jako bonus, gratuluji. Moc ráda čtu Vaše citlivé příběhy.
Marie Magdalena Klosová
Vaše povídání je milé a vtipné. Navíc Vám připisuji body za to, že se Vám mohu podívat do sympatické tváře na profilu. U mužů zde je foto vzácné. Škoda. Zdraví "také Mařenka" mm.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.