Jak jsem pletla lopapeysu
FOTO: Hana Píchová

Jak jsem pletla lopapeysu

9. 8. 2023

Na podzim jsem se vypravila na Island. Mimo jiné jsem se těšila na to, jak si koupím nějaké místní rouno na předení a okouknu tradiční islandské svetry, zvané lopapeysa.

Před mnoha lety jsem dostala darem dvě soupravy na upletení takových svetrů, tedy klubíčka, podrobný návod a katalog. Jeden svetr jsem tehdy upletla po islandsku, druhý po česku a po různých peripetiích způsobených páráním a přeplétáním mi dodnes (no dobře, je to přes 40 let) část tehdejší příze zůstala a její kvalita je téměř stejná.

 beran.jpg

Stádo ovcí poblíž Skogafossu

Na Islandu chovají vlastní plemeno ovcí, jejich rouno je středně dlouhé, husté a dost hrubé, tipuji tak kolem 30 mikronů, takže pleteninu z takové příze snesou na holé tělo jen odolní jedinci, protože kouše. Ovcí pobíhalo po pastvinách hodně, s jedním beranem jsem si popovídala poblíž vodopádu Skogafoss, tvářil se dost nerudně, tak jsem raději vycouvala. Pokud se tam dostanete, tak kousek od vodopádu je neméně zajímavé národopisné muzeum Skogasafn se spoustou kolovratů, tkaných a pletených výrobků a vyšívání, to zajímalo mě, ale i z historie Islandu, loďařství a vůbec ze života tamních obyvatel. Součástí muzea je i několik budov, ukazující obydlí prostých lidí i měšťanů.

Ovce se na Islandu chovají jinak než u nás. Na jaře majitelé své ovce volně vypustí a ty se až do podzimu volně potulují po horách. Na podzim je pastevci shánějí do údolí a majitelé si je na zimu odvedou domů. Je to velká událost, pomáhá každý, je to taková obdoba našich dožínek. Na obrázku vidíte kruhovou ohradu s trojúhelníkovitými ohradami. Ovce se naženou do centrální části a pak se podle barev a značek třídí do jednotlivých trojúhelníkovitých výběhů podle toho, kterému majiteli patří.

ohrada.jpg Cestou na Skalholt – třídění ovcí

U každé turistické atrakce – vodopády Gullfoss, Geysir, Thingvellir - byl obchod společnosti Icewear s tradičními vlněnými svetry, ale já nechtěla hotový svetr, ale knowhow jak ho uplést a islandskou vlněnou přízi.

Moc lidí jsem oblečených v těchto tradičních svetrech neviděla, byl přelom září a října, teplota bývala kolem 5-8 stupňů Celsia a i když jsem si na cestu do kufru přibalila svůj svetr, nakonec jsem ho vůbec nepotřebovala, stačila mi tenká nepromokavá bunda. Někde jsem četla, že na Islandu nemají počasí, ale ukázky počasí, a opravdu je tomu tak, po čtvrt hodině usilovného deště na pláži Dyrholaey jsme popojeli kousek ke skalnímu útvaru a najednou byla modrá obloha a po dešti ani památky. To jsme zažívali opakovaně.

 pláž.jpg

Černá pláž u Dyrholaey. Černý písek má na svědomí sopka Katla a Eyjafjallajökull

Poslední den před odletem jsem prochodila Reykjavik a konečně našla co jsem hledala, obchod Handknitting Association of Iceland. Ocitla jsem se v pletařském ráji - tři místnosti nacpané tradičními svetry s nejrůznějšími kombinacemi vzorů, další pletené doplňky jako čelenky, čepice, ponožky, rukavice a vzadu v koutě – ano, bylo tam i islandské rouno, čtyři barevné odstíny, které jsem tam nemohla nechat, bylo objemné, ale moc nevážilo, takže se mi ho nakonec podařilo do kufru napěchovat.

 hai.jpg

Handknitting Association of Iceland.

Musím přiznat, že mě překvapilo několik věcí. Tradiční svetry lopapeysa jsou i nadále stejně kousavé jako byly před 40 lety, mnohé z úpletů, hlavně čepice a čelenky jsou podšité látkou aby nekousaly, podobný postup jsem viděla ve Skotsku, tamní vlna je také "hladová" a pletené doplňky z ní vyrobené v Asii (ne, fakt jsem se neupsala) byly podšité měkkým bavlněným úpletem. Ovšem islandské svetry unikátní tím, jak jsou úžasně lehké a nadýchané. Je to dané tím, že jsou pleteny z příze typu plottulopi, která je hodně vzdušná a lehoučká. Jde o volně spředená vlněná vlákna, takže příze není pevná, musí se z ní plést opatrně, ale výsledný úplet je pevný, má dobré izolační vlastnosti a kupodivu tolik nekouše jako kdyby byl úplet z klasicky předené příze.

V knihkupectví na ulici Laugavegur, v Reykjaviku něco jako Pařížská ulice v Praze, jsem pak koupila, mimo jiné :-), návod na upletení pravé lopapeysy v 8 velikostech a 16 variantách, a to v islandštině nebo angličtině, angličtina zvítězila, i když vzory byly v islandské verzi trochu zajímavější, a těšila se, jak se doma do pletení pustím. Hned po návratu jsem islandské rouno sepředla, přímo si říkalo o techniku předení woolen. Moc mě to bavilo, ale výsledná příze fakt kousala. Pro můj záměr uplést lopapeysu jí však bylo málo a já jsem nechtěla vyrobit „kousavku“ kterou by nikdo nechtěl nosit.

Lopapeysa je islandský název pro svetr s vyplétaným vzorem na okraji rukávů, u krku a na dolním okraji, klasické vzory jsou tvořeny z několik přírodních odstínů barev, viděla jsem ale už i kombinace z průmyslově barveného rouna. Pro pletení jsem si nakonec napředla bílé falklandské rouno a kombinovala ho s novozélandským antracitovým, béžovým a šedým merinem, vše v rozmezí 18 až 21 mic jemnosti vlákna.

Malá vsuvka -  jemnost vlákna ovčího rouna se pohybuje od superjemného o cca 16 mikronů až do cca 60 mikronů, přičemž rouno do 21 mikronů nekouše prakticky nikoho, tenké do 30 mikronů zhruba polovinu lidí kouše a polovinu nekouše, a hrubší vlákna se používají na výrobu koberců. Od toho se odvíjí i jeho cena, čím je vlákno jemnější, tím je dražší, nejjemnější vlákna mají cenu srovnatelnou s cenou hedvábí. A nevěřte tomu, že kousavost vlny zmizí když se dá svetr do mrazáku, kdybyste dali do mrazáku trabant, tak také nevytáhnete mercedes. A pokud jde o alergii na vlnu, tu má málokdo, většinou je to alergie na chemikálie, které se při průmyslovém čištění a zpracovávání rouna používají. 

Protože lopapeysa měla být dárek, změřila jsem potajmu délku rukávů a těla a podle návodu v knize se pustila do práce. Lopapeysy jsou pletené tak, že upletete na kruhových jehlicích oba rukávy a tělo, pak všechna očka navléknete na jednu kruhovou jehlici a pletete směrem ke krku. Stejný vzor můžete použít pro malé dítě i pro velkého muže, protože každý vzor tvoří celek a podle počtu použitých celků měníte velikost svetru. Řady barevných motivů pletete různými barvami a barevně kombinujete i plochu pod vzory. Na internetu se dají najít free pattern - návody zdarma na upletení lopapeysy např. zde na https://icelandicstore.is/collections/free-knitting-patterns

Mezi 16 vzory v knize jsem se nemohla rozhodnout, nakonec jsem si zkombinovala vlastní variantu. Když pochopíte, jak je svetr pletený, změnu vzoru snadno zvládnete. Kupodivu pletení šlo rychle, když docházela příze určité barvy, sedla jsem ke kolovratu a dopředla potřebné množství. Vánoce byly za dveřmi a já ještě neměla hotovo, a tak jsem potajmu v noci v posteli pletla lopapeysu pro dceru, zatímco ve dne, když byl manžel v práci, jsem pro něj šila jako dárek originální košili. Na Štědrý den v časných ranních hodinách bylo oboje hotovo a večer našla dcera pod stromečkem islandskou lopapeysu pletenou po česku z jihoamerického a novozélandského ovčího rouna. Tomu se říká globalizace.

A na závěr ještě pár fotografií z Islandu.

 Reykjavik-1.jpgUlice v Reykjaviku

  

kocour.jpg

Zaujal mě tenhle kočičák, na krku měl rolničku která při sebemenším pohybu cinkala, přesto šmíroval ptáky a zdá se, že byl úspěšný lovec.

 

thinkvellir.jpg

Národní park Thingvellir

 

 horse.jpg

Islandský koník zapojený do turistického průmyslu – v automatu koupíte krmení, dáte koníkovi, ten vám dovolí abyste ho pohladili, majitel bydlící o půl kilometru dál průběžně doplňuje krmení do automatu a inkasuje peníze.

 

Kerid.jpg

Islandská krajina je barevná (kráter Kerid)

 

Skalholt.jpg

Islandská krajina je ponurá (poblíž Skálholtu)

 

kostel.jpg

Islandská krajina je malebná (Skogasafn)

 

Vik.jpg

Islandská krajina je tajemná

 

rostliny.jpg

 V jedné písničce se zpívá: "Až někdo ti, hochu, vo Islandu řekne, svým koltem ho přikrej a bud' na něj zlej. Kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne, je dočista blázen a ty se mu směj." Asi jsem blázen, ale mně se na Islandu moc líbilo. :-)

 

 

 

Všechny fotografie v článku: Hana Píchová

Hodnocení:
(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Přibilová
Děkuji za velmi hezký a zajímavý článek. Z Islandu jsem se vrátila před měsícem, takže moje vzpomínky na tuto krásnou zemi jsou dosud čerstvé. Líbí se mi Vaše podzimní fotografie, které moje zážitky doplnily. Také obdivuji Váš zájem o textilní techniky a znalosti o nich. Pletením a další ručními pracemi se zabývám i já. Ostatně pletení je činnost, jíž se během dlouhé polární zimy věnuje mnoho žen právě v severských zemích.
Marie Magdalena Klosová
Zase jedna urputná a velmi šikovná žena. A také zdatná a odolná cestovatelka .A fotografie, ty jsou jak z průvodce. Přeji další pěkné zážitky a nekousavé originální svetry. mm
Jana Mesarčová
Dovezla jsem z Islandu celenky, samo podsite, aby nekousaly. Svetr jsem radeji nekupovala, kousal by mne. Dalsim duvodem nekoupit svetr byl muj pocit, ze je svetr pohledem umouneny, spinavy, diky prirozene barve vlny, necitila bych se fajn. Ale svetry mne jinak velmi zaujaly a Vase povidani mi doplnilo info o nich samotnych. Dekuji.
Jarmila Komberec Jakubcová
Zajímavý článek o zemi, kterou neznám. Velmi pěkné fotky.
Naděžda Špásová
Zajímavé fotky, Island je krásný, ale studený a sopečný.
Zuzana Pivcová
Přečetla jsem si Vaše úžasné vyprávění a prohlédla zajímavé fotky. Trošku mi to připomnělo, jak jsem téměř před 30 lety dostala od manželů z Norska, kteří přijeli pátrat do archivu a viděli, jak tam mrznu, pletený svetr s tradičním vzorem. Také mě trochu kousal, ale jinak jsem ho nosila ráda.
Alena Švancarová
Pěkné počtení a zajímavé fotografie.
Marie Seitlová
Zajímavé vyprávění o ovčím rouně. Svetry jsem na Islandu také obdivovala, jsou typické pro severské země. Ale kousavé, nekoupila jsem. Ale krajina zajímavá, moc se mi tam líbilo a ráda vzpomínám.
Soňa Prachfeldová
Vyprávění přímo pohádkové o ovčím rouně. A o pletení. Kousavou vlnu nesnáším. Kdysi jsme objednávaly vlnu odněkud ze západních Čech a pletly a pletly. Island je kouzelná země, ač jsem tam nebyla, synovec mi posílal videa, projížděl ji loni celý měsíc na motorce.
Daniela Řeřichová
To je nádhera, příběh, fotografie, Vaše dobrodružství s rounem. Líbí se mi Vaše všestrannost a nezdolnost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.