Zápisník starého muže: Pitný režim
Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Pitný režim

30. 9. 2023

Ach jo, ten pitný režim! Plně souhlasím, nic se nemá přehánět. Snad jen starší lidé údajně pijí málo a to není správné, dokonce je i nebezpečné.
Mám na to jednoduchý test. Prsty zmáčknu kůži na předloktí a pustím. Pokud se ihned vrátí původní zabarvení, je to v pořádku.

Ale při dehydrataci to místo zůstává chvíli bílé a původní zabarvení se vrací pomalu. Údajně proto, že hustá krev pomaleji prostupuje vlásečnicemi.

Stalo se mi na Krétě. Zaparkovali jsme auto z půjčovny a vydali se stezkou nahoru k jeskyni. Podle pověsti se tam narodil Zeus nebo snad jiný bůh, už si nejsem jistý. Před námi šla skupina lidí a přišlo nám vhodné se k nim připojit. Po chvíli zrychlené chůze jsme zjistili, že pití zůstalo v autě. Ne, nevracíme se! Cestou se nabízeli místní, že na oslíkovi nás tam vyvezou - za 30 euro pro oba. Nebylo to daleko, ani stoupání nic moc a šlo se převážně mezi stromy. Jenom ta žízeň se stupňovala. No co, nahoře u vstupu do jeskyně si něco koupíme. Jenže tamější bufet byl zavřený! Tak někde v jeskyni si loknu trochu vody. Neloknul. Všude byly kamery, kolem trasy zábradlí a tabulky se zákazem vybočení z trasy. Snad něco vydržím.

Zpátky dolů šli po asfaltové pohodlné cestě a ta ani nebyla o moc delší. Očekával jsem, že nějaké občerstvení cestou potkáme, ale nebylo tam. To už od žízně jsem vyloženě trpěl a přišly i opodstatněné obavy. U parkoviště byla nově postavená restaurace. Tak rovnou k toaletám, kde byla i samostatná umývárna. Pustil chladivou vodu, opláchl se a pil a pil, potom sebe znovu osvěžil a zase pil. Obrovské množství chladivé a velmi chutné vody z místního pramene. Pil jako deseti-vědrový velbloud!

Mezitím už se vylidnilo, jen my zůstali a personál se už začal zajímat. K jejich nemalé radosti jsme pak ještě poseděli na terase, vyměnili si pár zdvořilostních frází a nechali jim tam útratu nezvyklou na české turisty. Stejně mě všude v cizině pokládají za Němce. Tam jsem poznal, poprvé v životě a snad naposledy, co dokáže žízeň a zanedbaný pitný režim.

 

Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Také s sebou nosím malou lahvičku s pitím. Ne, že bych se nutila dodržovat pitný režim, ale když naráz pocítím žízeň, musím si jednoduše loknout vody. Totéž dělám, když vstávám v noci. Piju vždy jen vodu.
Jana Jurečková
Byla jsem se svou starou matkou na procházce, po pár krocích trvala na tom, že se musíme vrátit. Zapomněla si totiž doma pití. Tak jsem jí vysvětlila, že nemusíme. Já se totiž několikrát vytrestala a od té doby si ho vždy beru sebou. Tu malou petku vždy unesu. Jsem takový smolař, čím víc jsem spoléhala na to, že si pití po cestě seženu, tím míň se to vyplnilo. Manžel se nepoučil dodnes.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.