Ilustrační fota: Pixabay

Kurzivka o chybějících rukou

7. 11. 2023

Je to skutečně trochu divné, to přiznávám, ale chybí mi ruce. Sice ne pořád, ale občas ano. Tedy, já ty své ruce mám, zaplaťpánbůh. A v pořádku. Ale chybí mi ty ruce jiné.

glosa

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Polednová 11.11.2023 17:55

Jendo, moc hezký, i když i smutný článek. Ano, také vím, jak takové ruce chybí. A nemyslím jen k práci, i ty bych na chalupě potřebovala. Ruce, které jsou nablízku a dokážou pohladit a obejmout, ty by potřeboval každý. A bohužel už je hodně lidiček z nás doma nemá. Naštěstí máme děti, vnoučata a dobré přátele.

Jana Kollinová 10.11.2023 13:20

Je obdivuhodné, že ruce, ač nepatří do smyslových orgánů, dokáží přenášet tolik nádherných a nezapomenutelných vjemů. Včera mi odešla Čikina a já jsem při hlazení polštářku, na kterém lehával cítila teplo a hebkost její srsti.

Irena Mertová 10.11.2023 09:59

Hezky napsáno. Uvědomila jsem si, jak často si připomínám chvíle, kdy jsem se vždy bezpečně mohla chytit za ruku mého dědy...

Jan Zelenka 10.11.2023 09:33

Moc děkuji všem za hezké komentáře!

Michaela Přibová 9.11.2023 21:44

Hezké. A křehké.

Eva Mužíková 9.11.2023 20:24

Jendo, moc hezké i když trochu smutné.

Zdeněk Hart 9.11.2023 10:25

Vážený pane Zelenko, při prvním řádku jsem okamžitě poznal, co chcete vyjádřit, co cítíte. A tak, jak jste se něžné vyjádřil, to se Vám opravdu povedlo. Velice dojemné, hezké a milé.

Jitka Caklová 9.11.2023 09:45

Vše se "dědí". Mamince coby tříleté maminka zemřela. Pohlazení nepoznala, tudíž neuměla ani dávat. Co nedostávám, neumím ani dávat. Ruce řízené srdcem řeknou víc než slova. Pohlazení se nezříkám, ale víc mi chybí ruce k dílu.

Soňa Prachfeldová 9.11.2023 09:37

Ano, nadarmo se neříká, že každý den máme někoho obejmout, pohladit. Obejmout se s přáteli, pohladit alespoň něco, co je nám milé. Prostě všechno jednou začíná a jednou končí. Věřím, že máš koho pohladit, i když to není denně. Ruce jsou kouzelný nástroj.

Alena Vávrová 8.11.2023 20:17

Jendo, dík! Jsem ženská a nenapsala bych to. Slova chybí jako ty ruce. Kocourek mě teď zachraňuje.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vyznání a přání

„Má mě rád, nemá mě rád…?“ pamatujete si, milé dámy, na tu dětskou říkanku, při které jste trhaly okvětní lístky kopretiny? A když vyšlo „Nemá mě rád“, tak jste vzaly jinou kopretinu a znovu jste trhaly, až vyšlo „Má mě rád“?

Zdeněk Hart

Glosa notorického štamgasta

Tak vám nevím, jestli mám vnímat pozitivně, či negativně fakt, že už ve třech litoměřických…

Jan Zelenka

Slova psaná do písku

Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách naznačil, že na bilancování mám ještě dost času. Tedy doufám, že mám.

Jan Zelenka

GLOSA: Ageismus v reklamě

je reklama jen pro mladé? Myslím tím situační fotky, které propagují zboží. Copak křečové žíly, inkontinence, hemeroidy a další se týkají mladých modelek, které tyto výrobky propagují? Nikoliv. Potýkáme se s tím my, starší. Mladá modelka mě těžko přesvědčí, že má problémy s únikem moči.

Jindřich Berka