Pokorní, zbožní a hrdí na svou zem. Takoví umí být Arméni
Všechny fotografie: Jana Mesarčová

Pokorní, zbožní a hrdí na svou zem. Takoví umí být Arméni

2. 12. 2023

Před pár týdny jsem navštívila Arménii, na kterou v naší kotlině mnozí lidé nazírají díky masáži titulků v médiích jako na zemi turisticky nepříznivou až rizikovou.

Za mne však tento úsudek nemohu potvrdit. Arménie mne nadchla. Především svým klidem, pokorou jejího obyvatelstva a nenásilnou vírou v ochranu všeho ještě arménského.

Hlavní město Arménie Jerevan si žije svým zakavkazským životem, s východem slunce je ospalé, ničím okouzlující. Je rozlehlé. S puncem bolševika nabízí k vidění ponejvíce růžové megastavby, ale také mohou být okrového či tmavě šedého odstínu, což způsobuje velmi často používaný stavební kámen tzv. arménský tuf (druh horniny ze sopečného popelu) a bazalt (magmatická hornina). V průběhu dne vám provzdušnělé pohledy zakalí smradlavá kouřová clona z nespočet projíždějících aut po čtyř až osmi proudových ulicích (vaz, taz, gaz, žiguli, lada, volha, auta beze jména, audiny, mercedesy), tudíž namísto obdivu po skrovnu nabízejících se reálií usilovně hledáte v batohu alespoň šátek, přes který se chcete nadechnout a co nejrychleji z města zmizet. Ale Jerevanům oblaka výfukových plynů kvalitu života nijak nesnižují, ti totiž mají úplně jiné starosti. 

Všechna místa v Arménii, která jsme navštívili a kterých nebylo málo, nás vítala sobě vlastní tichostí, zbožností. S povykem typu marockého tržiště jsme se nesetkali, prodávající na trzích, anebo ojediněle u kostelů, chrámů a parkovišť, srdečně nabízí své vlastní produkty (medy, sýry, sušená ovoce, ořechy, koláče, chléb – lavaš, řezbářská dílka) s trpělivostí a úpřímnou nadějí, že pokud koupíte, tak si výrazně přilepší. Vždyť plat v zemi (podle sdělení arménské studentky) činí v průměru 800 - 1000 euro měsíčně a s ohledem na vysokou nezaměstnanost (skutečná 40 %, oficiální 15 %) každá prodaná sušená meruňka se zkrátka počítá. Důchodci si vůbec nemohou vyskakovat, penze činí v průměru 400 - 600 euro měsíčně, senioři jsou velmi často odkázáni na donátorství mladšího rodinného příslušníka, který pracuje mimo Arménii, tj. v tzv. „Západní Arménii“ – území pohlcené dobyvačnými válkami Turky v Turecku, ale také v Gruzii, Rusku, Francii a USA. Jojo, jak se máme mnozí v Česku dobře!

Zvědavost nás zavedla nedaleko území Náhorního Karabachu (NK). Ta část hranice na arménském území, podél které jsme se pohybovali, nevykazovala nic znepokojujícího, jen tu a tam oblastí projela vojenská „vétříeska“, která na své korbě pod vlající plachtou poodhalila mladé vykulené vojáčky se zbrojí snad z první světové války. Jejich výraz byl smutněveselý, říkající: když už tu musíme sloužit, tak zvesela. A jakmile jsme je předjížděli, smáli se a mávali a mávali, ti odvážnější poslali vzdušný polibek fouknutím z dlaně.

Avizovaných 130 000 etnických Arménů, prchajících z NK, nebylo vidět. Nemíjeli jsme nikde ponížené pochody lidí podobné těm z dob odsunu Němců ze Sudet. Pouze ve starobylém centru Jerevanu jsem několikrát zaznamenala u ošumtělé přízemní budovy nevelký shluk bezprizorně postávajících obyvatel, kteří jakoby útrpně čekali na Něco. Místní Jerevanka oproti mému zvědavému dotazu připustila, že by se mohlo jednat o karabašské uprchlíky čekající na hmotnou podporu arménskou vládou přiznanou pouze na dobu 6 měsíců. „Zimu letos přežiješ, snad, pak si poraď, Arméne!“ a opět si uvědomuji, jak se nám žije v Česku dobře, neřku-li, jak rozdávačně plýtváme.

pohled-na-maly-a-velky-ararrat-uzemi-turecka.jpg

uzasni-araratove.jpg
                                                                            Pohled na Velký a Malý Arrarat. FOTO: Jana Mesarčová

Armény po staletí provázelo utrpení. S každým navštíveným klášterem a naposlouchaným příběhem se dozvíte, že tuto zemi plenily armády Peršanů a Římanů, Řeků, kavkazských Iberů, Arabů, Seldžuků, Mameluků a Mongolů, Turků, dnes jsme svědky útoků Azerbů. Armény ta letitá nemilosrdnost nezlomila, oporu nacházeli v křesťanství, sílu a naději v klášterech co by duchovních pevnostech proti nepříteli. Proto atmosféra v těchto božích stáncích je tolik kýženě posvátná. Ovládne i vás, konzumem poznamenaného člověka, a navede vás hledat v sobě samém pokoru a dobrotu. 

Pokoru a dobrotivost jsme pocítili i při setkání se zajímavým Arménem, někdejším obyvatelem jeskynní vesnice Khndzoresk nedaleko města Goris, do které lze dojít až 63 metrů vysoko nad propastí po 160 metrů dlouhém, 2 metry širokém, dnes již kovovém houpacím mostu. V dochovaném jeskynním příbytku vám tento usměvavý člověk povypráví, jaké prožil ve vesnici dětství, že ve vesnici kdys žilo téměř 9 000 obyvatel, popíše, jak fungovala domobrana, logistika zásobování vodou, pomůcky k nočnímu suchému čůrání pro děvčátka a chlapečky, aby nemuseli z postýlek, možnosti vzdělávání a pěstování křesťanství, a že poslední obyvatelé vesnici museli opustit v 50. letech dvacátého století - ano, čtete správně. Vesnici s jejím svojským způsobem života považovalo té doby vedení světového Sovětského Svazu za necivilizovanou, ostudnou! 

Pikoškou toulání po Arménii byly okamžiky, kdy se nám ukázala biblická hora Ararat (dle arméňanů během roku obnaží své proporce cca 40krát). Byla v den slunečného počasí všudypřítomná, úžasná. Božská. Fotila jsem si ji stále dokola, ze všech míst, kde jsem ji viděla, zas a zas, a vždy jinak, dokonce jsem se neovládla a fotila ji i na veřejném wecku u kláštera Khor Virap, když byla z okýnka vidět v obláčkovém závoji. 

Mrzelo by nás nechat si ujít svezení se nejdelší vratnou závěsnou lanovkou na světě (téměř 6 km). Proto jsme si vyhradili jedno odpoledne a využili její mocnosti a nechali se přemístit přes rozlehlou 320 metrů hlubokou soutěsku na náhorní plošinu, kde se nachází zajímavé poutní místo, perla arménské středověké kultury, ve které už v 10. století n. l. byla založena škola se zaměřením na humanitní obory. Mluvím o klášteru jménem Tatev. Leč agresivními nájezdy Turků v 18. století a zemětřesením v r. 1931 byl klášterní komplex zničen, prostřednictvím nadace Tatev Revival ruského podnikatele Rubena Vardanjana rozeného v Jerevanu byl klášter obnoven, současně byla vybudována infrastruktura kolem něj včetně závěsné lanovky zapsané do Guinnessovy knihy rekordů. Velkorysý donátorský počin vdechl svěží vítr podpoře turismu v této oblasti tolik podceňované Arménie. 

Putování po Arménii bylo milé. Bylo ověnčené mnoha zápisy na seznamu UNESCO, krásnými příběhy a historickými fakty, stovkami cenných středověkých chačkarů (náhrobků), zasněženými horami Malého Kavkazu, širokými úsměvy snědých nosatých človíčků a neuvěřitelně chutnými, dobře stravitelnými pokrmy. Různorodé poznatky a zážitky obohatily můj ateistický světonázor, stejně jako mou sbírku uličních poklopů. 

Staré arménské přísloví říká: „Host je dar od Boha“. Myslím, že smysl přísloví je stále praktikován. Proto připíjím s velkým díkem panáčkem 9letého koňaku značky Ararat všem pohostinným Arménům. Na krásnou, zbožnou, pokornou a hrdou Arménii! 

 

cestování
Hodnocení:
(4.9 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Mesarčová
odpověď pro Ivu K. : nemam koreny v Armenii, jsem holka z Moravy, vcetne predku
Soňa Prachfeldová
Nádherný článek, při líčení nelehkého života Armenců si také silně uvědomuji, jak se máme dobře a brbláme na všechno. Děkuji.
Martina Růžičková
Děkuji za zajímavé vylíčení vašich dojmů z návštěvy země s nelehkou historií. Ararat na fotografiích je úžasný!
Helena Štěpánková
Moc pěkně napsáno. Díky vám jsem si udělala o zemi ucelenější obrázek, než ten, který z náme ze zpráv.
Jana Mesarčová
pro paní Kolinovou ... na titulni straně je detail z verejné sochy... mne zaujala osahanym nosem. Myslim, ze jde o sochu skladatele Arna Babadžanyana.
Zuzana Pivcová
Pro mě znamená Arménie především mou pražskou lékařku stomatoložku, s níž jsem tu kdysi zveřejnila Zpovídání.... Navíc jsem se tu už několikrát příležitostně o ní zmínila, protože je to skvělý člověk. Přišla k nám s rodinou v 90. letech v době bojů s Azerbajdžánem. Je to velká odbornice a skromná a ohleduplná žena, a mluví perfektně česky.
Blanka Lazarová
Oprava (zas ten mobil) , má být *****. Pro mě velmi zajímavé čtení, které mi přiblížilo zemi, o které toho moc nevím. Děkuji
Aleš Kabela
Arménii jsem si také po své návštěvě zamiloval a trápí mě těžký osud tohoto hrdého národa.
Helena Přibilová
Děkuji za velmi zajímavý článek, který mi připomněl naši cestu do Arménie na jaře roku 2007. Během dvoutýdenního putování jsme s manželem navštívili bezpočet klášterů, kterými je tato země doslova posetá, a obdivovali jsme místní hrdé, zbožné a pokorné obyvatele.
Alena Vávrová
Také moc děkuji za sdílení článku i fotek z Arménie.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.