Aktuální stav mysli – ??
Foto: archiv Jana Zelenky

Aktuální stav mysli – ??

30. 12. 2023

„Nihil homini certum est.“

Tuto myšlenku kdysi dávno, ještě před naším letopočtem, vyslovil římský básník Publius Ovidius Naso. Volně přeloženo to znamená, že není nic jistého v lidském životě. Mám rád moudré myšlenky antických učenců a autorů. Většinou jsou aktuální i dnes. Ukazuje to, krom jiného, i na fakt, že antická doba procházela podobnými problémy, se kterými se setkáváme i v době současné. Pochopitelně, byly to myšlenky úměrné tehdejší společnosti. Úžasný je ale jejich přesah až do dnešních dnů.

Skutečně, nic jistého v našem životě není. Jisté je pouze to, že jsme se narodili a že jednou odejdeme na věčnost. Problémem je však smysluplně vyplnit ten čas mezi tím. Nechci bádat nad tím, jestli jsem ho vyplnit smysluplně, nebo nesmysluplně. To není zase tak důležité. Důležité pro mne je to, jak naplňuji ten svůj seniorský čas dnes. Teď. Třeba právě v tuto hodinu. Proto píši. Spíše musím říci, že se snažím psát. Jenže, o čem?

Když se podívám vedle svého pracovního stolu na nejbližší knihovní regál, vidím, že je z většiny zaplněný mými vydanými knihami. Místo očekávané radosti mne však napadá – co teď dál? Přímo hamletovská otázka. Psát, nebo nepsat? Nevyčerpal jsem snad již svůj potenciál? Na konečnou bilanci, myslím, je ale pořád dost času.

Kdysi před lety jsem přemýšlel o tom, jak třeba popsat symbolickou cestu kolem své hlavy. Po čase jsem ale došel k názoru, že je na takovou cestu ještě moc brzy a také, že bych mohl na té cestě třeba i zabloudit někam, kam se vůbec dostat nechci.

Snažím se odhánět od své hlavy občasný nihilismus, dívat se po světě, občas napsat něco, co by mělo smysl, a potěšit svou neposednou dušičku i posezením s přáteli. Jenže, stačí si otevřít počítač, nalistovat nejrůznější webové stránky a ejhle! Nihilismus je okamžitě zpátky a usadí se, prevít, kdesi za krkem. A drží se tam zuby nehty.

Moudrá wikipedie nám praví, že nihilismus je v širším slova smyslu popírání vžitých zásad, tradic a názorů. Pocit nicoty, prázdnoty a bezvýznamnosti. Proboha, jenom tohle ne! Tam jsem snad ještě nedošel. Nechme proto nihilismus raději ruské klasické literatuře, kde má své oprávněné místo, a pojmenujme tyto své pocity trochu jinak. Vždyť naše myšlenky mají svá křídla a jako pilné včelky létají světem, aby nasbíraly rozumy a nakonec spočinuly tam, kde je chceme mít. V naší hlavě a posléze třeba i v paměti našeho počítače. Pěkně učesané a srovnané.

Český literární kritik konce 19. století, Jan Voborník, píše ve své studii o romantické literatuře výstižně:

„Čím těsnější jsou hradby zevní skutečnosti, tím volnější a rozsáhlejší jsou prostory království snů.“

Obtížná doba, zvláště ta současná, v nás vyvolává občasný nihilismus a blbé nálady. To jsou ty naše hradby zevní skutečnosti. I s těmito hradbami se dá ale úspěšně žít a úspěšně je i překonávat.  Prostory pro autorskou tvorbu obvykle nemívají příliš těsné hranice.

 

 

 

 

  * * *

aktivní senioři Můj příběh psychika
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Honzo přeji Ti, aby Tě psaní bavilo co nejdéle a k tomu Ti přeji spoustu zdraví.
Jan Zelenka
Přátelé, všem vám moc děkuji za vaše hezké příspěvky. Právě píši druhou část svého románu, který vyšel před třemi lety. Snad se zadaří.
Soňa Prachfeldová
Honzíku, vždyť ty bys bez psaní nevydržel. A to, že má člověk občas pochybnosti, je normální a zase ho to nakopne dál. Přeji ti hodně spisovatelských úspěchů v letošním roce.
Jan Zelenka
Naďo, díky!
Naděžda Špásová
Tak to je dobře, ať ti to vydrží ještě hodně dlouho. :-)
Marie Ženatová
Pane Zelenko*, i já vám ze srdce přeji mnoho dalších tvůrčích úspěchů. Váš dosavadní literární rozsah je skutečně obdivuhodný*
Jana Kollinová
Pane Zelenko, děkuji za vyčerpávající odpověď na moji otázku. Téma nihilismu mě dosud míjelo. Přeji do nového roku dostatek tvůrčí invence.
Jan Zelenka
Naďo, literární tvorba je moje celoživotní náplň a potřeba. Kdybych se choval a myslel tak, jak mě radíš, nenapíši ani řádku. Zatím jsem vydal 19 knih a k mým osmdesátinám příštím rokem chystám další dvě. Co bude dál, to už neřeším. Každý holt děláme to, co je nám blízké. Já v žádném případě duševně nestrádám, raduji se z života a s přízně několika dobrých přátel.
Naděžda Špásová
Tak nevím jak to napsat. Jendo, měl by ses přestat neustále vrtat ve svém nitru, trochu mi to připomíná sebemrskačství. Jsi rozumně myslící a dospělý chlap. Možná by pomohl třeba pes, v útulcích jich je spousta a jsou vděční. Měl by ses o co starat. Tak ti přeji do r. 2024 spoustu nápadů a hlavně zdraví.
Jan Zelenka
Paní Kollinová, nihilizmus v ruské klasické literatuře je rozsáhlé téma. Uvádím zde jen několik výtažků z delšího článku v mé knize Povídání o všem možném: V odborné literatuře konce 19. století se objevuje pojem „sedmihvězdí ruských spisovatelů druhé poloviny 19. století“. Uvádějí se tam tato jména: Ivan Alexandrovič Gončarov, Ivan Sergejevič Turgeněv, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Nikolaj Alexejevič Někrasov, Michail Jefgrafovič Saltykov-Ščedrin, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij a Lev Nikolajevič Tolstoj. K těmto sedmi jménům je třeba přidat hvězd daleko víc: Anton Pavlovič Čechov, Vasil Ivanovič Němirovič-Dančenko, Alexandr Ivanovič Gercen, Alexandr Sergejevič Gribojedov, Vladimír Galaktionovič Korolenko, Nikolaj Vasiljevič Gogol a celá řada dalších, méně známých spisovatelů a dramatiků. Ruská literatura získává v té době definitivně přívlastek světová. Jejím velmi rozšířeným fenoménem se stává nihilismus. Je tématem, které je v tehdejší ruské literatuře velmi rozšířené. Odráží až depresivní situaci carského Ruska, ubíjející bezvýchodnost provinčního života, vědomí existenční nejistoty a pocity smutku a marnosti z životních automatizmů. Nihilismus odmítá zaběhlé životní hodnoty a jeho hlavním výrazem je skepse, prázdnota myšlení, vyhoření. V ruské klasické literatuře je to velmi palčivé téma. Objevuje se, více, či méně, u všech již výše zmíněných autorů. V jejich dílech se zobrazuje společnost, rozežíraná násilím, amorální nevolnickou kulturou, korupcí, společnost s negativním postojem k všeobecně přijímaným mravním a společenským hodnotám. Vědomí nejistoty, neuchopitelnosti smyslu života, vede k pocitu smutku a pomíjivé marnosti, a konečně až k depresi z „mrtvého“ života.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.