Jak jsem se na stará kolena setkala s polyamorií
Všechny fotografie: Dana Straková

Jak jsem se na stará kolena setkala s polyamorií

7. 1. 2024

Tehdy večer, hned první den naší společné dovolené v Chorvatsku, zalezla sestra Eva do postele a dopisovala si s dcerou. Na to já vážně nemám...
Ti pitomci, myslím neteř a jejího manžela, blázni jeden jak druhej, se prý už před dvěma lety dohodli, že budou žít v polyamorii...   

Musela mi vysvětlit, co to vlastně je, u nás "v Zatloukalově" jsem se s tím tedy ještě, jak jsem stará, nesetkala. Do háje, to by si mohl myslet jen blázen, že když jich v tom vztahu bude víc, že jim to bude líp klapat. A navíc, copak jsou nějaký miliardáři jako Janeček, že už roupama nevěděli, co dělat a s kým ještě mimo manžela/manželky spát? To je teda doba, když si mladí inteligenti i z normální nevěry udělají životní postoj a ti, co uznávají tradiční manželství, ve kterém se sice občas pohádají, nebo dokonce mají po letech oddělené ložnice, jsou prý špatným vzorem pro děti a vnoučata. To bych se z toho vážně pominula. Zasloužili by asi oba pár facek, aby se probrali. 

Zajímavý je, že když si to takhle hezky tehdy zeťák vymyslel, tak ta s prominutím naše "pipina" mu na to přistoupila a to se mamince nesvěřila. A teď, když už jí poslal do háje, což je asi logické vyústění takového vztahu, tak hysterčí a myslí si, že si ho nějak udrží.
Už jsem toho tehdy měla plný kecky a předsevzala jsem si, že zítra asi "vypínám poslech".  Ale copak to jde?

 

 

Letos, když jsme se před Vánocemi procházeli se sestrou a švagrem večerní Prahou, probírali jsme u toho vše, co nás trápí nebo těší, a tak došlo i na to, jak složitý je teď, po dvou letech, pro sestřiny tři vnučky současný stav.

Do domu, ve kterém od narození s rodiči bydlely a který musely s matkou opustit, protože je to dům, který jejich otec zdědil po svých rodičích, si už jejich otec nastěhoval novou partnerku. Děti, které mají s mou neteří ve střídavé péči, tam mají pochopitelně své pokojíčky a jsou zvyklé si "domů" zaběhnout třeba cestou ze školy, nebo když jejich matka má ještě odpoledne něco v práci a nechtějí být samy doma v malém panelákovém bytě. Ten je sice jenom kousek přes ulici, ale přece jenom je to, obzvlášť pro tu nejmladší, která vzniklou situaci nese nejhůře, místo, které za svůj domov přes veškerou snahu matky doposud úplně nepovažuje. A té malé už se stalo, že se jí nová paní, když jí doma viděla, ptala, co tam vůbec dělá, když má být tenhle týden u matky...

Holčina pochopitelně není ještě schopná se bránit tím, že ona je tam doma víc než ta "přivandrovalá", navíc když, jak to všichni ostatní víme, vůbec není jisté, jestli tam zrovna tuhle osobu příště potká. A na psychiku toho dítěte je toho samozřejmě moc, pláče, špatně spí a dokonce se začala v noci počůrávat.

No a teď se tedy dostávám k tomu, proč to vlastně píšu. Sestra totiž vyčítala svému manželovi, že zrovna tohle nemusí známým, když se ho na dceru a vnučky ptají, říkat. Jo a kolika lidem už to pověděl, zeptala jsem se. Prý asi třem. No chachá, a to ti tolik vadí? Já o tom, co se u nás odehrává, píšu, abych se z toho nezbláznila a když si vezmu, že jeden z článků, který jsem zveřejnila, má skoro patnáctapůltisíce přečtení, je to jako kdybych si stoupla o vinobraní na náměstí v Litoměřicích nebo Mělníku a vyhlásila to všem tam přítomným. Předpokládám, že všichni by tam nebyli, počítám tedy, že by mě tam mohly slyšet asi tak třičtvrtiny ve městě žijících obyvatel.

No, zasmály jsme se tomu, ale k smíchu to celé opravdu není...

 

Hodnocení:
(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Zajímavý článek s tématem, které jste paní Dano otevřela. Velmi pěkně napsáno a i fotky se mi líbí. Pište dál a to, že se objeví i kritické pohledy ať Vás neodradí.
Dana Straková
Paní Jarmilo, já přece nic neodsuzuji, jenom jsem se podivila nad tím, jak zřejmě mladí lidé k životu přistupují. Ono pokud se Vás to netýká, tak je to třeba i veselé. Kolikrát jsme se doma smáli při "Ordinaci v růžové zahradě" tomu, jak tam v podstatě souloží každý s každým a když už se to otočilo kolem dokola a mohlo by dojít k opakování vztahů, tak se to vyřeší novou postavou a odchodem někoho ze stávajících. Navíc manžel vždycky říkal, že by ho jenom zajímalo, kdy tam vlastně berou čas na to, aby léčili nemocné. Toho tam až tolik nebylo, to není asi tak zajímavé. A trochu to připomíná vtip, jak si dva čerství absolventi vysoké školy povídaji: "Hele, vole, když já se tak zamyslím nad tím, jaký my jsme inženýři, tak to abych ty vole měl strach jít k doktorovi..." Jako vtip dobrý, ne?
Jarmila Fialová
Paní Dáno, v komentáři jste zmínila seriál Smysl pro tumor .... zdá se mi, že vs všem vidíte jen ten sex. Měla jste vidět i vše ostatní.... náročné studium, sport, rodinu, kde je vlastně každý zahleděn jen do sebe a závěrečný šok z nemoci. Bezvadně natočený zatím první díl. Zkuste příště vše neodsuzovat podle prvních minut.
Miloslava Richterová
Někteří mladí lidé jsou obyčejní sobci, kteří svým jednáním ubližují vlastním dětem, ať už to obhajují jakkoli. Držím dětem palce, mají to těžké.
Zdenka Jírová
Není to veselý článek, děti jednáním svých nerozumných rodičů velmi trpí. Znám to z vlastní rodiny. Píšete ale dobře a realisticky.
Zdenka Koldová
Zdravím...souhlasím s názorem pana Zelenky.....sama jsem se těšila na film Il Boemo,/kdysi jsem četla o J.Myslivečkovi knihu/,vadily mě tam příliš realistické erotické scény a to si myslím,že nejsem žádný "puritán", v tomto filmu mě to "nesedlo"
ivana kosťunová
Paní Dano, vítejte mezi autory. To, že někdo má nutkání vás urážet, nebo někdo jiný poučit, jiný zase se vysmívat, svědčí o tom, že mu to, co píšete není lhostejné, že ho to nějakým způsobem vybudí. Takže- držím palce, aby vás to nepřestalo bavit. Máte svůj názor, umíte ho osobitě podat, takže se nenechte otrávit, a v psaní vytrvejte. Těším se na další články
Jaroslav Havlicek
Clanek je psany s dostatecnym nadhledem a jen dava najevo pisatelcin postoj. Pani Strakova neni netolerantni, proste rika co si o tom mysli. Netolerantni je ten, kdo neunese jiny nez "svuj" nazor. 100x radeji mam takoveto otevrene uvazovani, nez zakuklenou politickou korektnost. Myslim ze ma pani Strakova urcite pravdu v jedne veci - svet dospelych by nemel frustrovat svet deti. Nejlepe nikdy.
Dana Straková
Vážená paní Šporková, znovu jsem si svůj článek přečetla a mimo toho "počůrávání" jsem tam nic sprostého nenašla. Ale abyste věděla, že nejsem ani sexem, ani jadrnými výrazy nedotčená, mám pro Vás vzkaz: "Šukejte si s kým chcete a jak chcete, pokud Vám nevadí, že tím budou trpět Vaše děti. A pokud jde o Vaše mínění o mně, je mi celkem u pr.... A řídím se jako vždy svým heslem - Ty mě nenasereš, ty teda ne.."
Sylva Šporková
Autorka jen potvrzuje, že spousta starých lidí je netolernatních - už tím, jak sprostě vztahy popisuje. A nejspíš toho ani neví nic moc o sexu - takhle to chodilo, chodí a doufám že chodit i bude vždy - vždycky je nemalá část lidí, pro které je sex důležitý a neberou ho "smrtelně vážně" - a v mládí si prostě víc zasouloží - dnes stejně jako za socíku. Rozdíl je jen v tom, že v některých určitých společnostech bylo zakázáno o tom mluvit, což neznamená, že se to ale nedělalo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.