Proč tady vlastně jsme? O tom, jak se žije důchodcům na samotě v Sudetech

Tam by se mi líbilo...Ale nechtěla bych tam zůstat sama...

Dano, krásně napsané. Takový život tam u vás by se mi líbil. Jenže bez auta by to na samotě nešlo. Poznámek J. Dostala si nevšímejte, nestojí za pozornost. Dnešním mladým nezávidím jejich přístup k životu, ač jsou naštěstí i vyjímky. Já jsem aspoň ráda, že to nemám daleko do lesa a i do hor si mohu se svým čtyřnohým parťákem vyjet autobusem na Klíny nebo vlakem na Moldavu. Bez přírody, tedy ticha a klidu si život neumím představit. Přeji Vám užívejte krásu života ve zdraví a v souznění s přírodou.

Děkuji všem a přeji, aby každý den, který na nás čeká stál za to, ať už je to v Praze, nějakém jiném městě, vesnici nebo samotě. Mějte se hezky

Dano, hezký i trochu smutný pohled na život na vesnici. Obdivuji tě, že si tento život volila v pozdějším věku. Hrozně ráda jezdím na chalupu, ale jen v období od jara do podzimu, v zimě bych tam byla nešťastná. Kamarádky tam žijí od narození a když s nimi často telefonuji, jsou dny, kdy nepotkají na ulici několik dní ani živáčka. Nejsou pojízdné, tak se ani nikam nedostanou, jen sedí doma a topí. Jediná výhoda je, že mají ve vesnici rodinu, tak je o ně postaráno.

Tak my si žijeme už 9 let v osadě,kde nás je asi tak 25 trvalých obyvatel. Máme k busu a obchůdku 2 km. Není tu nic,ani asfalt,zde nám silnice končí a dále jen hlína. Já jsem tu zvyklá už od r. 1970,byla to naše chalupa,kde jsme bývali o víkendech,svátcích,prázdninách. Zrovna dnes napadlo asi 10 cm sněhu - a stále padá - jsme tu zavátí,nikde živáčka,jen toulavé kočičky si chodí pro žrádlo a teplé mléko. Ovšem bez auta se tu člověk nechytá, do města to máme 13 km, autobusy už jezdí jen ve všední den,asi 5x denně. V naší větší vsi není ani hospoda, ani školka,škola,doktor, naštěstí je tu knihovna,tak aspoň něco. Já mám ten klid ráda,že nemusím s nikým mluvit,ale chápu,že to každý nemá.

Dodatek k 10:18: Pohodlnost, které vznešeně říkáme pokrok, je cesta do záhuby.

:-) Do kritiky mají mé poznámky daleko a invektivami jsou snad jen pro toho, kdo tápe ve významu slova. Především jsem se zastal redakce, které nijak nenadbíhám, a docela taktně naznačil na nelad a zmatek :-) Připomínám si pohoršení královského rádce Atakdále slovem tajtrlík: Zaprvé nevím, co to je, a zadruhé mě to uráží! :-)

Komentáře pana Dostala, tedy v mém případě, jsem vnímala jako invektivu, či kritiku, dokud jsem nepochopila, že každý člověk je jedinečný a vychází z vlastních prožitků. pokud rozdílné názory vnímám jako invektivu, nebo dokonce kritiku, pak vím, že je něco špatně u mě. Jsem z vesnice, kadibudku jsme měli na konci hospodářských budov a do školy jsme chodili pěšky 2 kilometry za každého počasí. Také jsem si zvykla na pohodlí s WC na chodbě a když vnímám život svojí sedmileté vnučky, co všechno jsem v jejich letech musela zastat (pracovně), tak si jen říkám: "Pohodlností si jako lidstvo "pod sebou podřezáváme větev".

Kdybych dostala na své články tolik invektiv od pana Dostala, asi bych už na íčko nenapsala ni písmenko. Nechápu proč to děláte a co vám na tom baví. Zkuste si napsat také něco zajímavého a jen nekritizujte.

Že Vás to pane Jiří baví... Mě teda ne a je mi to od Vás docela nepříjemné. Vy si svoje výplody nazývejte jak chcete a ty moje radši nečtěte, jo?