Podzim v podloubí
Foto: archiv Jana Zelenky

Podzim v podloubí

22. 1. 2024

Sedím v podloubí u sklenky vína a přemýšlím o tom, jaký bych chtěl vlastně být a také, kde bych chtěl právě teď být. A také o tom, jaký je ten dnešní svět. Takové podivné myšlenky mne přepadají vždy, když se ocitnu sám v některém místním kavárenském prostředí.

A tak jsem v myšlenkách najednou opustil pohostinné podloubí a ocitl se opět u moře. A kupodivu stále s vlastní ženou, na kterou je těžké zapomenout, a která na mne a na mé občasné divoké nápady shlíží již několik let, bohužel, odněkud shůry. Pozdně zářijové klima je však velmi příjemné a podobné myšlenky přímo nabízí.

Protože tu sedím sám, věnuji svou pozornost, kromě nostalgických myšlenek na moře a na problémy světa, i obsluhujícím dívkám. Dobře je už všechny znám. A ony znají zase mne. Je docela zajímavé sledovat jejich gesta a výraz jejich tváří. Jedna se tváří studeně a důležitě, druhá se usmívá a tváří se vstřícně. A ta další drží hlavu stále nahoře, až to vypadá trochu povýšeně. Mongolskou tvář majitelčiny dcery si ale hodnotit netroufám. Nutně se mi přitom nabízí otázka, jaká jsou děvčata ve skutečnosti, ve svém soukromí.

Kdybych tu neseděl sám, ale s  přítelkyní nebo se svým  literárním přítelem, určitě bych neměl dlouhou chvíli, nesledoval bych kroky, tváře a gesta kmitajících servírek, nepřemýšlel bych o sklence vína při západu slunce nad mořem, ale věnoval bych se s přítelem užitečné diskusi o literatuře a historii a v případě přítelkyně i velmi příjemnému rozhovoru a plánům do budoucna.

Je konec září, náměstí je zalité sluncem a já, bez ohledu na aktuální kalendářní datum, mám chuť do podloubí zavolat – léto budiž pochváleno! Obávám se ale, že vzhledem ke zvláštnímu charakteru letošního počasí bude v říjnu arktická zima a na Vánoce pokvetou stromy.

 Kdo ví! Tento způsob letošního počasí zdá se mi být poněkud podivným. 

 

glosa Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.2 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Pane Zelenko, čtu si Váš článek již podruhé. Je to krásné zamyšlení, tklivé vzpomínky na milovanou ženu, ale jsou to krásné vzpomínky. Až budete zase vzpomínat, zavřete oči a přivolejte si vzpomínku na Vaše spojené ruce. Třeba se to povede a Vy nebudete alespoň chvilku tak sám. Ale, co to plácám, vždyť Vy nejste sám! Máte své literární přátele a máte nás, přátele virtuální. Ráda se budu mezi ně počítat, když dovolíte. Tak hlavu vzhůru, poeto, ještě žijeme, ještě jsme.
Marie Měchurová
Byli jsme u Vás v podloubí na kafíčku se zákuskem vloni v červnu. Sedí se tam moc dobře, a mohli jsme pozorovat ruch na náměstí i okolo nás. Rádi vzpomínáme...
Naděžda Špásová
Jendo, dobře se to četlo, jen je tam cítit smutek.
Jana Jurečková
Krásně napsáno, jen tak se v myšlenkách přenést do vzpomínek...
Dušan Brabec
Sice trochu nostalgie, ale vím, o čem píšete a jak se cítíte. Také jsem to zažil a také jsem sedával v kavárně v pražském podloubí. Ale znáte to: podloubí je lásky podhoubí. A ono se to nakonec naplnilo, což může nastat i u vás. Zejména, když jste takový básník a spisovatel. Také jsem měl vizi vydat publikaci, ale vůbec nevím, jak do toho - kdo a proč by ji vlastně vydal?!? Také jsem se začetl do vašeho Okna do světa a tam v knize návštěv vyjadřuje obdiv několik žen... Je pravdou, že štěstí je opravdové pouze, když je sdílené. Ale ono to přijde!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.