Učení je mučení. Většina Čechů se nehrne do sebevzdělávání

Myslím si, že právě zde na íčku se lidé učí permanentně. Někdo jako autodidakt v různých praktických oblastech, někdo v různých formách celoživotního vzdělávání. V Praze máme výhodu, že je zde řada VŠ, poskytujících zájemcům za symbolickou cenu stovky kurzů v rámci U3V. Mě učení baví, ráda se dozvídám informace z jiných oborů, nejen ty, které potřebuji ke své profesi. Navíc se setkávám se zajímavými lidmi. Obdivuji všechny, kteří za dalším vzděláváním cestují a věnují mu čas a energii. Jsme prostě houževnatá generace.

Už by se mi nechtělo někam dojíždět pravidelně a něco studovat.Tím,že přečtu kvanta knih,se stále něčemu učím,nebo se dozvídám nové informace ,protože si půjčuji knihy hlavně o historii, psychologii,zvířatech, zahradách, mám ráda životopisné knihy o nejrůznějších známých i neznámých lidech. Ráda pracuji na zahradě a všechny rostliny se snažím přesně určit,i s latinskými názvy a pamatovat si to. Pracuji na rodokmenech rodiny a daří se mi číst i texty v latině,němčině- švabachu i staré češtině a pod.

I senioři se neustále učí novým dovednostem, už to, že pracují s počítačem, mají chytré mobily a v nich různé aplikace, někteří navštěvují U3V atd. Záleží vždy na každém zda se chce něčemu novému přiučit.

:-) Poněkud diskutabilní předpoklad v nadpisu jako vyšitý pro komerční tlachy :-)

Myslím, že senioři se neřídí tím, jestli je vzdělávání v módě, to je divné slovní spojení, ale prostě je to baví a je fajn, že mají dnes tolik různých možností k aktivnímu životu. Jinak je na každém, čemu se chce věnovat.. televize už dnes asi málokoho baví.

TO JSEM TOMU DALA! OMLOUVÁM SE.

Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).

Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).

Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).

Dobré téma, myslím, že íčkaři patří spíš k těm zvídavým. Na to, abych se už nic neučila, si ještě nepřipadám dost stará,