Práce v důchodu výši penze neovlivňuje. Výchovné příští rok skončí. Jaké další mýty o důchodech se objevují?

Za každých 360 odpracovaných kalendářních dnů se zvyšuje procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu Tak je to v textu a co to znamená v reálu ? Není to 0,04% z celého výdělku , ale jen ze základu a navíc musíte těch 365 dní odvádět sociální pojištění z výdělku, jinak nedostanete nic. Takže lidé pracující na DPP a do 10 000 Kč měsíčně a ročně 300 hodin, tak ti mají smůlu, ti nedostanou nic, ale taky nemusí nic odvádět, ale běda překročíte-li tyto mantinely, pak vše zpětně doplatíte a pokud ne hned a dobrovolně, pak i s pokutou, že si uvědomíte, že jste dělal zadarmo !!

Chtěla bych jen upozornit na to, že starobní důchod se vypočítává nikoliv z čisté mzdy nebo z hrubé mzdy, ale ze základu pro odvod sociálního pojištění. Pro osoby narozené do 31.12.1970 je stále v platnosti výpočet starobního důchodu z výdělků od roku 1986. Od roku 1986 do současnosti se může hrubá mzda ke zdanění a základ pro odvod sociálního pojištění lišit.

Počátky současných problémů státních důchodových systémů lze nalézt v roce 1957. Tehdy německý kancléř Konrád Adenauer podepsal, údajně se slovy: „Děti budou mít lidé vždycky“, nový důchodový zákon. Zákon, který rodičům vnutil roli investorů, z jejichž práce profitují bezdětní vrstevníci. Bezdětní, kterým se zajištění na stáří dostává zdarma od dětí jiných lidí, aniž by oni sami nesli břemeno spojené s výchovou dětí. Navíc, díky tomu že nový důchodový systém byl, navzdory veškerým evidentním parametrům označen za „pojištění“, přestali jeho účastníci vidět rozhodující skutečnost, a sice že klíč k zabezpečení na stáří je výhradně v rukou generace dětí. U nás se dezinformace o sociálním a důchodovém POJIŠTĚNÍ dostala do naší legislativy prostřednictvím zákonů č. 589/1992 Sb., a 155/1995 Sb. (v naší starší legislativě byl použit neutrální pojem ZABEZPEČENÍ). Jedná se jen o peníze, ale především o důsledky této dezinformace. Dezinformace, které mají fatální dopad na porodnost. V Německu se v 60. letech snížila porodnost ze 1,4 milionu dětí, na pouhých 660 tisíc dětí. V Česku se v 90. letech propadla porodnost z potřebné ve výši 154 000 novorozenců ročně až na 89 471 novorozenců ročně v roce 1999.