Lenka (59 let): Muž je na mě závislý, ale já ho už nemiluju

V něčem toho muže chápu a sice v tom že nadává na vládu a nechce podporovat tu zlodějnu. Na Josefa jsem si řekl že si koupím dva zákusky ke káviče v cukrárně, kam jinak nechodím. Ceny mě moc nepřekvapily, čekal jsem že to nebude žádná láce. No říkal jsem si máš svátek. Dva trojůhelníčky asi celé 1 decimetr čtvereční 160 kč tak jsem to vzal ještě do Alberta vedle, kde jsem ani ne za poloviční cenu měl čtyři koňakové špičky. A budoucnost ze které se máme těšit? Válka... Hmm...?

:-) :-) Jasně, s tak nádherně popsaným šeredismem se určitě dá něco dělat; už jen ty večerní izolace jsou první vlaštovkou... :-) :-)

Toto je trochu atypický příběh. Milá paní, budete se muset asi vzepřít a žít si po svém, tohle je depresivní stav.

Pani, dajte sa na cestu nezávislosti vlastného života od druhých. Po tolkých rokoch prežitých v manžeslstve je prázdno prirodzené. Žije sa len z úrokov natavených v počiatku, a tie sú malé. Je treba sa rozhodnúť ísť za "svoje". Samota Vám dodá silu, odvahu tvoriť dni života podľa seba... a radosti sa dostavia. Prajem trpezlivosť a lásku k sebe samej.

Když je u nás přednáška, autorské čtení, procházka s výkladem o historii a jiná možnost, jsou tam většinou ženy. Nejste sama, kdo má doma partnera, kterému se nikam nechce. Nechte ho za pecí a najděte si něco, co vás baví. Já mám to štěstí, že mne manžel pustí kamkoliv jen když ho nenutím jít tam taky :-))

Paní už první krok udělala, má závazek, a teď realizaci, najít si, co ji baví, vrátit se k tomu, co ji dřív těšilo, k aktivitám, které jí přináší radost, začít u sebe, k tomu moři nebo na kolo nemusí nutně s manželem, mluví přece o kamarádkách ..Hlavně nefňukat :-)

Vážená paní nárok na respekt, lásku a pocit, že nejste stará ženská jistě máte musíte to ale hledat někde jinde než u svého muže, v kruhu dobrých přátel, u svých dětí či dalších příbuzných. A necítit se provinile pokud se to vašemu muži nebude líbit.