Ilustrační foto: Pixabay

Můj seniorský den: Nestíhám!

30. 4. 2024

Nejsem ranní ptáče, z postele neskáču radostně, vím, nezní to příliš pozitivně, ale je to mé pravé já, a nyní je mu konečně dopřáno plně se projevit, už nic s tím nedělám.

aktivní senioři Jarní soutěž 2024 Můj příběh

Autor: Věra Lišková

Hodnocení:

(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 2.5.2024 11:15

Máme výhodu, že si můžeme vybrat, co chceme dělat i podle naší nálady, či momentálního zdraví. A sbírat bylinky, to je fajn, člověk studuje, tu kterou bylinku, pak ji sbírá a zpracovává a a pak používá. Dřív jsem se hodně zajímala o knihu Maria Treben, zejména, když byl manžel těžce nemocný. Mladí na ty moje bylinky moc nedají.

Jan Zelenka 30.4.2024 18:45

Ano, předností stáří je svoboda volby. Já tedy aktivitou zrovna neoplývám.

Anna Potůčková 30.4.2024 16:43

Věrko co se u nás stravy týká, tak jíme maso a zeleninu. Zrovna dnes mě napadlo, že jsme delší dobu neměli kapustové karbanátky. Pokud bude v obchodě, koupím a v sobotu uvařím. Přeji spoustu krásných a pohodových dnů!

Marie Měchurová 30.4.2024 16:29

Věrko, s masem jsme na tom stejně. Dáváme přednost zelenině, těstovinám, luštěninám. O to víc si ho v neděli vychutnáme. Maso není v našem věku dobré na klouby. Z přírody konzumujeme, všechno, co se dá. Třeba květ černého bezu obalený ve vaječném těstíčku. Tak ještě další hezké dny přeju.

Věra Lišková 30.4.2024 14:02

Fotku jsem odklikla, jak jinak u mne, než nedopatřením a už mi nešla smazat. Je to nejmladší vnučka Adélka.

Jana Šenbergerová 30.4.2024 13:21

Líbí se mi, jak v podstatě stejní žijeme své životy různě. Zaujala mě fotka. Kdopak na ten nástroj hraje?

Zpět na homepage Zpět na článek

Seniorský den je vlastně normální den

Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když jsem chodil do práce, snil jsem o tom, jak to bude, až nebudu muset pracovat a budu si jenom užívat.

Jiří Vymětal

Můj seniorský den

Zamýšlím se, jak prožívám ten svůj volný seniorský den. Co dělám, měla bych a co nedělám, na co se…

Libuše Juráčková

Seniorské radosti: Moje nové i staré lásky

Prvního května, o státním svátku jsem si odsloužila svůj první den v nové práci! Provedla jsem dvě skupiny návštěvníků, kolegyně Šárka taky dvě. Ta moje první byla snad dvacet, nebo ještě víc lidí. Nějak jsem si je v tom šoku nespočítala! A to mezi nimi byly i děti, to je vždycky trochu loterie...

Dana Straková

Jedno dubnové pondělí jedné seniorky

Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti, co je vlastně za den. Ve středu a v sobotu je to snadné, to trčí ze schránky noviny.

Marie Měchurová

Můj krásný seniorský den

Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal příjemný den. Budu mít dost času, abych se mohla věnovat zahrádce. V posledních dnech jsem si na ni vyšetřila vždycky jen chviličku a ještě mě pokaždé vyhnal déšť.

Miloslava Richterová