Příliš citliví a líní, myslí si staří o mladých. Přestaňme mladé kritizovat, mohou být inspirací

Škoda,že nám nebylo dopřáno,co mají dnešní mladí za samozřejmost - cestování, vybírání si práce, možnost mít hned nějaký svůj byt, auto a kdeco ještě. Můj táta si zakládal na tom,že neumí nic uvařit, s kočárkem ven ? Nikdy! Ani po létech nevěděl údajně,kde má čisté prádlo atd. Manžel sice s kočárkem taky nejezdil,ale už vařil ,šil na děti i na mě, byl doma a hrál si s dětmi...Syn byl od jednoho roku v jeslích, studoval, dnes si cestuje po světě,pracuje asi 3 měsíce v roce a zbytek si užívá v koníčcích a zábavě. Bůhví co bude za nějaký čas, nikdo neví,ale že nebudou peníze na důchody,tak to někteří vědí přesně !!!

Staří občas zapomínají, že byli mladí, a mladí si nedovedou představit, že budou staří. Tak to bylo, je a ještě dlouho bude. V obou případech jde o nezralost. Všechno nezralé potřebuje dozrát, aby bylo použitelné. Ani jedněm není co závidět. Svým způsobem jsme dnes ve výhodě.

Nebojte paní Potůčková, oni chudáci při těch strojích stihnou obsluhovat svůj mobil. Tedy ten především. Dělám s nimi, vidím to. Koroňák pro ně musel být opravdový trest. Nelituji je. Myslím, že poválečná garda zaslouží větší obdiv a uznání.

V deseti měsících jsem musela dát prvního syna do jeslí, do dneška je mi to líto. Spláceli jsme byt. Nedávno byla moje dcera s dětmi doma do tří let. Mají hypotéku na dům, přesto jezdí autem po celé Evropě. Vloni byli v Itálii, letos se chystají do Francii. Nám se o tom ani nezdálo, hranice byly z ostnatého drátu. Mladou generaci mám ráda, a hodně se od nich učím.

V dnešní době to mladá generace dle mého má všechno mnohem složitější, než jsme to měli my. Nejsou novomanželské půjčky, ve fabrikách místo jednoho stroje musí obsluhovat dva nebo tři (znám to z čokoládoven), pro maminky nejsou jesle pro děti, bydlení u mnohých nedosažitelné atd. A že se mladí na starší generaci dívají odlišně se ani nedivím. Vždyt vládní činitelé mají ve svých ústech jen neustále důchodce, kterým se musí snížit důchody, že je mají vysoké, že je někteří pobírají dlouho atd.

Mladé lidí mám ráda, vnučka se dostala z puberty a je teď úžasná. Vidím, jak dokáží pomoci druhým a že si chtějí užívat, je pochopitelné. A že muži s malými dětmi pomáhají, to není nic nového. I v naší generaci to tak převážně bylo. Každá doba má své, ale pevné základy zůstávají.

:-) Pantáta Bezoušek je jako téma prostě nesmrtelný a mezigenerační vztahy jsou svými konflikty na vzestupu malicherností a trapnem. Často by stačilo Hromádkovo vyznání "Proč žiji" :-)