Táta versus máma aneb Člověk míní, osud mění

:-) Obraz autorky obrazu... :-)

Inko a Míšo, je to smutné. O mě měl kdysi zájem jeden muž, který mi prozradil, že se rozvedli a s manželkou si rozdělili děti - chlapce, každý žil s jedním. To bych vůbec nemohla.

Takový podivný život bych žít nechtěl.

Smutný příběh. Otec byl možná velmi chytrý a vzdělaný, ale jako otec selhal. Naštěstí ale láska neláska rodičů neměla velký vliv na vztah vás dvou. Aspoň že tak.

To je opravdu silný příběh.

Co k tomu dodat. Je to smutné a pro mě těžko uchopitelné. Já měla oba milující rodiče a i když mazánek byla starší sestra a já byla až "ta druhá", i tak jsem měla hezké, podobnými zážitky nepoznamenané dětství. Proto nevím, jak bych se v takové situaci zachovala já, navíc když už mám v hlavě úplně něco jiného, než tak malé děvčátko, kterým jste tehdy byla vy a vaše sestra. Ale berme to tak, že to co se mělo stát by se stejně asi změnit nepodařilo. Život není o tom co chceme, nebo máme ale o tom, co vydržíme. A můj názor, že někteří lidé by vůbec neměli mít děti je jenom takovým mým, zcela nesmyslným výkřikem, který se nedá brát vážně.