FOTO: De Farisori, wikipedia.commons, CC BY-SA 3

Fotografie vypráví: Silla del diablo, památka, kterou ochraňuji jako oko v hlavě

18. 5. 2024

Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od každodenních starostí a pohladit se po duši? Já v takovouto chvíli pootočím hlavu od počítače doprava a tam mě jedna malá fotka, už dost omšelá, zavede do doby dávné a neobvyklé…

cestování Jarní soutěž 2024 vzpomínky

Autor: Hana Verzichová

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Daniela Řeřichová 19.5.2024 09:29

To je až neskutečně silný příběh lidské vzájemnosti. Vaše fotografie má mnoho skrytých významů.

Helena Přibilová 18.5.2024 19:56

Děkuji, že jste se s námi podělila o Váš zajímavý zážitek z cesty po Jižní Americe. Také jsme se s manželem během našeho putování v Chile a Argentině setkali s mnoha milými a laskavými lidmi.

Martina Růžičková 18.5.2024 17:58

Krásná vzpomínka na hodně zvláštní setkání.

Alena Velková 18.5.2024 12:11

Perfektní. Děkuji za sdílení tohoto zajímavého příběhu.

Jan Zelenka 18.5.2024 11:09

Úžasná cesta a krásná vzpomínka.

Vladislava Dejmková 18.5.2024 10:59

Je to silná osobní vzpomínka, která jistě nikdy nebude zapomenuta.

Blanka Lazarová 18.5.2024 10:57

Pěkná vzpomínka na jednoho možno říct " přítele" :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nedělní odpoledne

Je neděle, káva je vypitá, venku svítí slunce a mně už to zase táhne ven. Petr není proti, proč…

Naděžda Špásová

Dánsko v roce 1989

Zaujala mne podzimní soutěž na téma Poprvé na Západě. V srpnu 1989 jsem s manželem vycestovala na…

Hana Rypáčková

Moje první cesta do Francie

V letech 1966 až 1969 jsem studovala na SVVŠ v Praze 3, Sladkovského náměstí. V naší třídě…

Helena Slavíková

Tenkrát na Západě: V zeleném Irsku

Při návštěvě tohoto ostrova jsem poznala, že Irsko není jen zelené, bramborové či plné hudby, ale také - deštivé. Déšť v jakékoli podobě byl součástí každého dne. Od mrholení přes déšť, průtrž mračen až po jemný deštík ve slunci, který vytvoří nádherné duhy s jasně zářícími barvami.

Dana Kolářová