Alice (69 let): Příprava na stáří? Rodina tvrdí, že zbytečně panikařím

V 69. létech se může připravovat akorát na krchov....o))))

:-) Intimní rozmary jsou bezbřehé, ale možná přijde i průser.... :-)

Vysmívání se rodiny Vašim obavám a poukazování na životaschopnost jiných seniorů je jen hloupé přehlížení problémů stáří. Možná máte genově "zaděláno" na budoucí problémy, které znáte od Vaší maminky, bude těžké se s nimi naráz vypořádávat, AŽ TO PŘIJDE! Navíc jste asi obklopena rodinou, která Vám zřejmě nebude schopná pomáhat, jak bude potřeba, včetně Vašeho sobeckého muže. Už se určitě nezmění k lepšímu, spíš bude od Vás chtít větší služby. Tvrdě změny vyžadujte nebo budete později litovat.

Připomíná mi to knihu od Fuchse Pan Theodor Mundstock.Ten se připravoval na pobyt v koncentráku a nakonec ho přejelo auto...nechávám vše,až jak se to vyvrbí, nedělám si předem starosti.

Vlastní myslí si z přirozenosti "problém" děláme jen my sami. Vím to z vlastní zkušenosti.

Na stáří a nemohoucnost myslím. Stačilo mi porouchané koleno a nevlezla jsem do vany, nechala jsem si přidělat dvířka u vany a je to super pomoc. Práhy v bytě nemám. Je v domě výtah a prodejnu COOPu naproti, v domě si pomáháme. .Auto zatím používám.. Tak snad jsem se o výhledy ve stáří postarala. Jinak ty slogany od dětí a vnoučat znám....

Máte pravdu. Kdysi dávno jsem něco podobného řešila s rodiči. Marně. Napadlo mě tenkrát, že si nechtějí připustit, že jednou bude problém. Takové to "Když na to nemyslím, nestane se to".

Omlouvám se za změnu jména pisatelky.

Jsem rozhodně pro vhodnou změnu v bytě jako přípravu na stáří. Stěhovala jsem se před 2 lety do pěkného malého bytu ve 2,patře s výtahem a zatím je to ta nejlepší změna v mém životě. K synovi to mám 300 m, to je obrovská výhoda. Paní Hano, I když se s vámi partner o tomto tématu nebaví, nečekejte na nikoho, plánujete a pak to s manželem proberte. Jednou vám bude vděčný.

Paní Hano, záleží na úhlu pohledu. Manželovi je 81, díky tomu, že mám řidičák, ale i auto, mohu manžela odvézt na parkoviště zdravotnického zařízení, na "erárním" invalidním vozíku ho odvezu do ambulance. Já jistotu, že budu mít takovou péči, jakou má můj manžel nemám, ale díky tomu, co jsem napsala 06:58 se z toho nehroutím :-)