Lenka Kočandrlová
22.11.2024 16:48
Ráda si čtu tyhle vzpomínky na dětství....Připomínám si tak to moje, jiné,ale převážně docela hezké. Za okny máme sníh,tak je k tomu atmosféra skoro vánoční.
Marie Seitlová
22.11.2024 16:47
Maruško, děkuji vám za krásný článek. Já jsem žila v Jeseníkách, kde bývalo také hodně sněhu a odklízení dvora, ke králíkům, slepicím,pro dřevo zabralo také dost času. Bylo to denně a někdy i několikrát. Do dnes to ráda dělám.
Věra Ježková
22.11.2024 16:24
Maruško, tvé vzpomínky čtu moc ráda. :-)
Daniela Řeřichová
22.11.2024 15:35
Milá paní Marie, Vaše články jsou psané srdcem a já je čtu velmi ráda. Ano, navzdory tomu, že v rodinách většinou nebyl hmotný dostatek, měli jsme dětství naplněné zážitky a máme na co vzpomínat. V zimě jsme se bavili především bruslením na Štvanici, na Nikolajce a občas i na zamrzlém rameni Vltavy v Modřanech. Přeji krásný adventní čas, který již brzy nastane. :-)
Zuzana Pivcová
22.11.2024 14:50
Maruško, zima byla pro nás v Podkrkonoší dlouhá a plná aktivit a zábavy. Sněhu bylo vždy tolik, že tvořil vysoké hradby kolem celého pročištěného náměstí, kde jsme bydleli. Naše zimní sportovní vybavení bylo velmi chudičké, ale důležité bylo, co se s ním dalo provozovat. Děkuji za krásné vyprávění.
Naděžda Špásová
22.11.2024 14:10
Mám tam chybu, ne raky, ale správně je taky.
Naděžda Špásová
22.11.2024 14:07
Marie, moc hezky napsané. Musím ti trochu oponovat. Za našeho mládí byli i obézní lidé. Jedna z nich byla moje matka a pak několik spolužáků a spolužaček. Vyrůstala jsem na vesnici, já naopak byla podvyživená a v jedenácti letech jsem skončila v ozdravovně. Bruslení jsem raky měla moc ráda, ovšem žádné krásné brusle, nejdříve to byly šlajfky. :-) U vás to bylo určitě moc hezké. Vzpomínky máš hezké. :-)
Jiří Fiala
22.11.2024 13:52
Při hodnocení mi ujela ruka. Takže platí 5*
Marie Měchurová
22.11.2024 13:34
Maruško, děkuju za Tvoje vzpomínky na dětství. Moji rodiče pracovali v zemědělství, měli jsme doma malé hospodářství. Práce na poli a kolem zvířat byla samozřejmostí.
Jitka Caklová
22.11.2024 13:33
Zdravím Vás paní Maruško a děkuji Vám, že mnohém píšete i o mém dětství. V minulosti jsem si hodně stýskala, jaké jsem měla chmurné dětství, aniž bych tušila, jaké bohatství mi ono dění do dalšího života přineslo. Potvrdilo mi to a stále potvrzuje přísloví, "Co tě nezabije, to tě posílí. ♥♥♥
Načíst starší příspěvky