Stokrát stejnou cestou

Pane Raško, úžasné fotografie ! Oblíbená místa má asi každý a tak i já, což mne vedlo k založení blogu Babí léto a za tuto možnost děkuji :-)

Mám také svá oblíbená místa, trasy, myslím, že i moje psí holky by trefily samy domů. :-) A moc dobře si na těchto cestách pročistuji hlavu.

Pane Raško, děkuji za krásnou fotoreportáž ze Slavičího údolí. Už Váš předchozí článek mě inspiroval k návštěvě této pozoruhodné přírodní lokality. My jsme se tam s manželem vypravili na jaře, ale jak je vidět, i v mrazivých dnech tam lze co obdivovat.

Honzo, bydlíte na krásném místě v Praze a taková oblíbená místa v přírodě každému přeji. Ten pocit znám, mám je také na chalupě, ale kupodivu i tady u nás v blízkosti našeho sídliště. Nechodím s pejskem, ale mým doprovodem jsou hůlky, bez kterých už nevyrážím do přírody.

Je to krásné,mít kam chodit,kde to není ještě zničené a kam se moc lidí nezatoulá. Já osobně nerada chodím tam,kde bych vůbec mohla někoho potkat,chci být v lesním chrámu sama. Mám lesy hned poblíž,tak si tam obcházím oblíbená místečka ,poslouchám ticho a registruji drobné změny v průběhu roku. No a občas se leknu srnky,co náhle odněkud vyskočí a říkám si : proč nezůstala ležet,vždyť jsem o ní ani nevěděla a takhle se sama prozradí....

:-) Pěkné, co místo, to příběh, ... taky to tak mám :-)

To je primové, mě tu nikdy neomrzí pohled na Vltavu s kostelem a červenými střechami v centru městečka.

Pro mně je takovým místem Obora Hvězda. Někdy mám pocit, že tam jsem víc, než doma :-)

Krásné fotografie. Mám taková místa, kam chodím nejčastěji, je krásná naše Zámecká zahrada.

Honzo, Tvoje krásné fotky zdařile dokumentují oblíbená místa. Mám více podobných zamilovaných koutů, kam chodím opakovaně obdivovat zázraky přírody a její proměny během celého roku.