Všechny fotografie: Anna Čípová

Krutá zima

10. 2. 2025

počasí rodina vzpomínky

Autor: Anna Čípová

Hodnocení:

(5.2 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 13.2.2025 07:49

Aničko, jsi dobrá, i po tak dlouhém čase vědět, co se tehdy semlelo. Díky diáři.

Eva Mužíková 12.2.2025 23:03

Aničko, tak se to někdy semele. Naštěstí vše dopadlo dobře..

Daniela Řeřichová 12.2.2025 17:57

To je tedy dramatický příběh. Dovedu si představit tu starost o muže v nesnázích. A společně s tebou se mi ulevilo. Na takové situace se nezapomíná.

Libuše Heulerová 12.2.2025 17:05

Aničko, vzpomínkové povídání s dobrým koncem....

Dana Puchalská 11.2.2025 21:36

Aničko, hrozné vzpomínky... Ale konec byl dobrý.

Jana Jurečková 11.2.2025 12:30

Aničko, příběh, jak z nějakého filmu. Při čtení jsem myslela na nejhorší scénář. Neumím si představit, jaký jste měla o Vladimíra strach. Děkuji za článek.

Martina Růžičková 11.2.2025 07:57

Opravdu drsné dobrodružství! Hlavně, že dobře dopadlo.

Blanka Lazarová 10.2.2025 19:58

Tak to bych nechtěla zažít ani jako účastník, ani jako pozorovatel. My u nás říkáme. Mám nervy v kýblu. :-)

Marie Seitlová 10.2.2025 19:51

Chudák Vladimír, to byly nervy, beznaděj. Ale nakonec vše dobře dopadlo.

Libuše Křapová 10.2.2025 19:28

Také píšu - drama s dobrým koncem :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Slova psaná do písku

Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách naznačil, že na bilancování mám ještě dost času. Tedy doufám, že mám.

Jan Zelenka

Takový malý rodinný propletenec

Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší protektorát. A taky se svou bandou dělali strašné voloviny.

Šárka Bayerová

Tatínek, můj vzor

Mým celoživotním vzorem byl můj tatínek. Tím, jak prožil svůj nedlouhý život, jaké vyznával hodnoty, jakou měl přirozenou autoritu, a to, jak si přes všechna životní úskalí dokázal zachovat víru v dobro.

Zdenka Hošnová

Nejlepší dárek

Je to právě tři roky. Rodina byla u stromku, dárky rozbaleny, když vnuk prohlásil: Málem bych…

František Schmíd

Jak mě děda naštval

Můj děda byl mistr kolářský a kapelník. Ve vesnici byl, jak se dnes říká, celebritou. Jdeme spolu vsí a každý, kterého potkáme uctivě zdraví: „Dobrý den mistře“. Se svou dechovkou hrál na zábavách, karnevalech, na pohřbech i v kostele. Dokonce i v televizi byl.

Jindřich Berka