Ženám svědčí ve vyšším věku samota, mužům nikoli

No hledal jsem tu fotku KArla a ono nic. A v profilu taky skoro nic. Překvapivě dlouhý referát od člověka, jehož jméno je tak francouzsky zajímavé, až obranné :-)

Samota v pokročilém věku, může být až vražedná. Nějaké hloupé flirtování, to zanechte v penzi mladým, jde o každodenní život. Kdo si neumí partneství zavčasu ke stáří zařídit (někdy to nevyjde napoprvé, podruhé, chápu), musí být, přes všemožné majetky, bohatsví a luxus, strašně chudý a sám. Nikomu partnerství nenutím, ale může se stát, čim jste starší tím spíše, že doma uklouznete a nevstanete. Obrazně i reálně. Pak se pomoc partnera sakra hodí. Nebýt mojí manželky, asi bych už nežil a to myslím naprosto vážně. Může se stát, že máte nečekané finanční výdaje, něco vám nevyjde, nebo se něco rozbije, pak je tu ten druhý, co vás podrží. Mnohdy je to jen daceti, či stokoruna, co vám chybí a musíte ji mít v ruce na něco hned, jindy větší částka. A jindy třeba něco jiného. Jsou v životě člověka takové chvíle, kdy se s vámi zatočí planeta, na které všichni stojíme, tak rychle, až vám to vrazí slzy do očí a potřebujete mít vedle sebe člověka blízkého. Jen na chvilku, chytit se jej za ruku, abyste ten veletoč ustáli. A za tu chvilku je zas dobře. Proto jsme spolu. Hezký den vám všem.

Dušane, pokud máte, na nás ženy až takovýto vliv, tak se snažte o to více! My vám to bohatě oplatíme a na světě bude pohodička. Že by to bylo tak jednoduché?…

Vando, to je hozená rukavice a velmi tenký led (k MŠ 01:13 jen upřesňuji, že jsem nikdy netvrdil, že žena je mužem VŽDYCKY "obšťastňována" - na to musí být totiž oba dva). Jak se tedy taková žena pozná? Nevyzařuje z ní štěstí a spontánní radost, něžnost a laskavost vůči okolí, aniž si to uvědomuje, tak se tváří přísně či komisně, zatímco v opačném případě se i nevědomky stále, i když většinou neznatelně, usmívá, a je radost na ni pohledět nejen pro muže, ale i pro okolí. Netěší se z maličkostí, mívá vnitřní pocity provinění, nedokáže se ztotožnit s rozhodnutími, která činí, i s povinnostmi, které si na sebe nedobrovolně i dobrovolně bere, není vnitřně vyrovnaná a sama před sebou se přetvařuje, což sice navenek mnohá žena umí zamaskovat, ale okolí to přeci jen z jejího projevu vycítí. Ta energie, kterou každý vyzařujeme, totiž v takovém případě není zcela pozitivní. Zkrátka citlivý muž to pozná...

Dušane, ahoj, jak se pozná žena, která není obšťastňována mužem? :-) Prozraď :-)

Dušan Brabec : Vážně máte za to, že žena je mužem vždycky "obšťastňována"? Za svůj již dosti dlouhý život jsem v rámci párového soužití musela strpět i takové věci, že se budu vyloženě ráda nadosmrti obšťastňovat sama! ?

Vážená redakce, ten článek je moc pěkný a povzbudil mě. V seniorském věku jsem sice zůstala nedobrovolně sama, ale je to podstatně lepší, než kdybych vězela ve špatném vztahu s bývalým manželem nebo po rozvodu s bývalým přítelem v naději opravy druhého poločasu života. Oběma opravdu nezávidím jejich situaci a zdravotní stav v seniorské osamělosti, ale nemysleli na to, žili jenom podle sebe a dopracovali se k tomu v důsledku jejich volby a přístupu, který pro mne byl velkým zklamáním. Teď, když už jsem překonala těžký život bez opory a opakované začátky od nuly, se mám velmi pěkně. Mám pěkné vlastní zázemí, jsem obklopená milující rodinou dětí, kamarádkami k setkávání a společným výletům, chystám se do lázní. Jsem spokojená a článek mi pomohl si to uvědomit, podle mých životních zkušeností je pravdivý. Děkuji.

Ono je totiž nutné rozlišovat samota a osamělost. Na začátek moje motto …. „sám si vařím, peru a občas nějakou na kafe beru. Nepotřebuji posluhu, mám kde bydlet ve svém, kde trávit víkendy, běžné používám 4 nebo 2 kola a v pohodě užívám života“. A za nic se nestydím ani za foto … viz můj profil. Je to o férovosti. Mám okolo sebe dost lidí i kamarádek. Dlouholetých, takže kde by se už vzala nějaká „jiskra“. Vzhledem k zájmům se pohybuji mezi stejnými lidmi. Ale člověk je tvor společenský a tak jsem zkusil i seznamku. Co k tomu dodat. Pokusil jsem se dát dohromady partu lidí nebo k sobě najít někoho blízkého nebo jenom kámošku. A výsledek v tom „Strašidelném zámku“ byl opravdu strašidelný. Lidi nerespektují představy .. co je divného na nezadanosti, věku, místu nebo třeba bez zvířátek. Paní v článku může být opravdu ráda, že to dotyčný „vybalil“ hned na začátku. Bylo to férovější než se věci dozvídat třeba po 2 měsících. Na seznamce je obrovské sebevědomí, odepíší i ženy 75+, které zřejmě hledají „kolouška“ seniora. Anebo mladší než já, ale nejde vedle sebe mít skutečnou partnerku, která okolo 60 musí řešit maturity, VŠ, práce pro děti apod., protože si pořídily děti ve 40 (byly cool) a v 60 řeší věci, které třeba já mám dávno za sebou. A to platilo i pro snahu vytvořit partu kamarádu. Pominu to, že přišly jenom samé ženy. A těch pár mužů? Většinou zadaní, dokonce dorazili i mladící (70+) .. většinou tzv. jateční váhy, umělé končetiny, různé umělecké přehazovačky apod. Ale hlavně již podruhé nepřišli, protože jak napsali, měli představu o ženách max do 55. A nakonec se to rozpadlo, protože i ty ženské tam dorazily jenom někoho ulovit. Takže doporučuji paní vidět seznamky v našem věku z tohoto pohledu. A toto berte jako sarkasmus a nadsázku. Na ulici, když projevíte zájem o nějakou ženu (třeba pohledem) nebo dokonce řeknete nějaké ženě Dobrý den nebo Ahoj a zkusíte jí „sbalit“, tak se vám může stát, že v novinách Policie vyhlásí pátrání po nějakém muži, co obtěžuje (přímo sexuálně) ženy ve veřejném prostoru a nevybral jí ho Tinder v mobilu. Takže sečteno a podtrženo … než být s někým jenom „samota tíží“ .. zajdeme na kafe apod. a nemít nic společného .. je lepší tu káru života táhnout sám. A jak se říká .. chodí štěstí dokola a občas padne i na …….A nyní kamením do mne…….

A k TD 20:58 ještě doplňuji: se svým věkem jste na tom jako vdovec výborně a ženy by se měly o vás prát. Ten věk vám skoro závidím...

Pánům vdovcům JA 16:59 a TD 20:58: jsem také vdovec od 69 let, po rozvodu a následných 25 letech krásného manželství naprostý šok. Vylízat se z něho a naučit se o sebe kompletně postarat trvalo přes půl roku, navíc jsem musel na operaci a výměnu kyčle. Ale do roku 2022 jsem se tehdy rozhodl, že začnu nový život a najdu si partnerku. Musím přiznat, že to bylo hodně těžké, jak ostatně píšete i vy oba, ale nevzdal jsem to a vydržel a nakonec fakt našel. Takže oběma držím palce a nevzdávejte to. Seznamky nejsou všechno, naučte se oslovovat ženy, ony jsou de facto rády...