Obyčejný příběh z krize středního věku

Hezké zamyšlení, hezký článek. Paní Bendová to také vystihla. Když to převedu do nejširší obecnosti, tak právě těch nepoznaných a chybějících 20% je motorem lidstva v dalším snažení a potravou touhy po poznání.

Je už klasická věta našeho předního herce Daniela Krejčíka: "Nejtěžší je se naučit milovat partnerovy chyby". Ale když se to alespoň obstojně zvládné, pak to docela jde. Ale musí to být i obráceně.

Jenže k tomu překonání a zvládnutí musí být dva, pokud jeden nemá zájem je každá snaha marná.

Mně se líbí příspěvek paní Bendové. Navíc věřím tomu, že člověk si v dalším vztahu najde člověka se stejnými povahovými rysy jako byl ten předchozí - takže se zklame zase. Už kvůli dětem bych se nerozvedla, jsem jim příkladem, že má cenu něco překonat a zvládnout.

Pan Berka dělá tak trochu účet bez hostinského nejen postoj té paní ale i postoj jejího manžela je důležitý pro příběh. Někteří lidé na venek působí okouzlujícím dojmem ale žít s nimi je utrpení.

:-) Mužům doporučím všem -/ buď pohlavním loudilem./ Upevníš tak svoje zdraví,/ srdéčko se nezastaví./ Na slečnách hynou srákory/ s fibrilací komory./ - Buď fit! :-)

Obdivuji věrnost a důvěru. Některé páry mají problémy, ale přesto spolu zůstávají. Tak je to správné!

Kdysi jsem si ofotila z nějaké knihy toto: "Ve vztahu nikdy nebudeš mít 100%. Budeš mít tak 80%. Vždycky ti bude 20% chybět, a pak potkáš někoho, kdo bude mít přesně to, co ti chybí ... bude mít přesně těch 20% ... a ty si s ním začneš, protože má to, co ti u tvé polovičky chybí, jenže si neuvědomuješ, že si právě vyměnil 80% za 20% a čas se nedá vrátit zpátky. Proto si važ, toho, co máš ... ideální partner neexistuje. Tak se nauč milovat i jeho chyby, to je to nejhezčí, co můžeš partnerovi dát." Samozřejmě to neplatí pro páry, kde se děje něco zásadně špatného, jen pro ty, kde někoho pálí dobré bydlo.