Autobusové nádraží v Ostravě v r. 1973. FOTO: Vladislav Galgonek, ČTK

Tatínkovo vyprávění aneb příběhy řidiče autobusu

31. 5. 2025

Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník. Jednoho chladného dne se zastavil na zmrzlinu a jako vždy jsme si při jeho konzumaci zmrzliny povídali.

rodina vzpomínky

Autor: Danuše Onderková

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 1.6.2025 21:08

Hezké vzpomínky. :-)

Eva Mužíková 1.6.2025 17:09

Danko, hezké zavzpomínání.

Zuzana Pivcová 1.6.2025 14:12

Moc hezké, kromě osobní vzpomínky se také dozvídám, jak to dřív chodilo.

Michaela Přibová 1.6.2025 10:53

Danko, hezké a úsměvné příběhy. Když jsem pravidelně jezdila do Prahy a nazpátek, jezdíval jako řidič strašně nepříjemný pán. Všichni byli rádi, když šel do důchodu.

Ingrid Hřebíčková 1.6.2025 10:51

Dano, moc hezké vzpomínání na tatínka.

Naděžda Špásová 1.6.2025 09:40

Jo autobusy, s těmi jsem kdysi taky jezdívala z Podbořan do Prahy. To už je hodně dávno.

Dana Puchalská 1.6.2025 07:08

Danuš,děkuju. Hezké vzpomínky.

Jan Zelenka 31.5.2025 22:59

Hezké vzpomínky.

Hana Čadová 31.5.2025 21:21

Danuše, také jsem z dopravácké rodiny. Tatínek řidič tramvají, autobusu a trolejbusu. Maminka průvodčí. Mám na památku štípací kleště. Rodiče ráno museli brzy vstávat a večer se pozdě vraceli domů.

Jarka Jendrisková 31.5.2025 18:51

Protože celý život jezdím busem, vím, jak je důležitý dobrý a příjemný řidič. Váš tatínek takový určitě byl. Děkujeme za článek.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak to vlastně bylo? To už se asi nikdy nedozvím

Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o tom, co vás zajímá, když už se prostě nemáte koho zeptat na podrobnosti třeba ze života svých rodičů a jejich rodičů a ani se nemůžete ujistit v tom, že si dobře pamatujete i své zážitky z dětství. Mrzí mě to, protože by mě to moc zajímalo, měla bych spoustu otázek...

Dana Straková