Při hledání práce není věk „jenom“ číslo
Ilustrační foto: Freepik

Při hledání práce není věk „jenom“ číslo

15. 5. 2025

Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové diskriminaci při hledání práce. Autor popisoval svou zkušenost, kdy chtěl být, ač v seniorském věku, ještě užitečný.

Zcela jednoznačně z jeho zkušenosti vyplynulo, že byl při první příležitosti odmítnut z důvodu vyššího věku. Naštěstí se našel i rozumný zaměstnavatel a autor si své přání splnil. Protože s ním někteří diskutující nesouhlasili, chtěla bych se podělit o svou zkušenost, který autorovo vyjádření jednoznačně potvrzuje.

Ve svých třiapadesáti letech jsem ovdověla. Protože jsem o manžela poslední dva roky jeho života pečovala čtyřiadvacet hodin denně sama, byla jsem vyčerpaná nejen fyzicky, ale zejména psychicky. K původnímu zaměstnání jsem se vrátit nechtěla, a hlavně ani nemohla, protože vývoj šel mílovými kroky vpřed a mně přece jenom ta „myslivna“ v hlavě poněkud zakrněla.

Protože však ve mně zbylo ještě mnoho lásky a touhy být někomu užitečná, měsíc po jeho smrti jsem nastoupila jako pečovatelka do jednoho střediska sociální péče. Práce mne neuvěřitelně bavila, pomáhala jsem dle svých možností a sil a kontakty s klienty i kolegy mne vnitřně obohacovaly. Postupně jsem si doplňovala vzdělání v oboru, absolvovala různá školení, semináře, kurzy, získala různé certifikáty.

Po třech letech dvanáctihodinových služeb včetně nočních, práce fyzicky i psychicky náročné, jsem začala přemýšlet o určité změně. Ve svých 56 letech jsem tedy začala "lovit" ve vodách, kde bych mohla uplatnit zkušenosti z předchozích zaměstnání – znalost práce s PC, zkušenost s několika typy počítačových programů (20letá zkušenost), perfektní znalost češtiny (např. jako lektor), organizační schopnosti, vedení týmu a znalost prostředí (např. referentka), preciznost a přesnost (např. fakturantka) atd. atd.

Důchodového věku jsem ještě nedosahovala, zdravá jsem byla, přesto…

Oslovila jsem desítky zaměstnavatelů, rozesílala životopis. Ani jsem nemusela uvádět svůj věk, i podprůměrně inteligentní personalista si dokázal, dle mých let praxe, mé „stáří“ odhadnout. Pokud už mě pozvali na pohovor, a byli se mnou spokojeni (dle jejich vyjádření), buď se už vůbec neozvali, nebo mi oznámili, že neodpovídám požadavkům firmy či nesplňuji požadované předpoklady.

Jako perličku pro pobavení lze uvést textilní řetězec Takko. Celý život se zajímám o módu, na pohovor mne pozvali, spokojeni byli. V jeho závěru mi však manažerka řekla: „Nezlobte se, ale s vaším vzděláním a praxí je vás pro Takko škoda. Navíc máme nařízeno přijímat pouze ženy pod 30 let věku… “ Když jsem se jí zeptala, proč mne tedy pozvala na pohovor, prý mě chtěla poznat… Hmmmm… V takové chvíli člověk pozná, co je to smích zoufalce.

V sociálních službách jsem tedy ještě pár let zůstala. Nakonec se mi podařilo uplatnit se v jiném oboru, ale přišel covid, firma musela propouštět a první na řadě byli ti ve zkušební době a s roční smlouvou.

Poté jsem absolvovala další, rok trvající, ponižující kolečko opětovných žádostí o zaměstnání, kde se už vůbec netajili tím, že jsem pro ně „stará“. Kdo to nezažil, těžko může posuzovat.

Rozhodla jsem se tedy pro předčasný důchod a bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí za poslední roky.

 

 

 

 

 

důchody Můj příběh práce
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Paní Chaloupková to jste ale předem neavizovala, já jsem pouze doplnila příspěvek pana Berky. Pokud tedy chcete někoho okřikovat tak v první řadě pana Berku.
Daniela Lender Chaloupková
Paní Škopánová, prosím, toto není článek ani diskuze o p. Berkovi. Děkuji.
Olga Škopánová
Že pan Berka těžko snáší nesouhlas jsem věděla, ale, že mu to vydrží tak dlouho to jsem opravdu nečekala.
Jan Zelenka
Já jsem poslední léta před důchodem pracoval jako OSVČ a věnoval se obchodu. Neměl jsem proto žádné problémy. Do důchodu mě poslal až druhý infarkt.
Jindřich Berka
Dobrý den paní Chaloupková, já jsem ten autor. Ti, co se mnou nesouhlasili, nešlo o diskriminaci, tedy o článek, ale nesouhlasí s každým mým článkem. Nic neumí napsat pouze kritizovat. Mají v sobě negativní energii. Vůbec jim nejde, o co v článku jde. Jindra
Jarka Jendrisková
V době, kdy se uvažuje o odchodu do důchodu pomalu v sedmdesáti letech, je směšné, kdyby to nebylo tak smutné, že někteří zaměstnavatelé považují lidi nad 50 let padesát let za staré. Já osobně jsem byla kolem padesátky na vrcholu svých pracovních sil. Děti už dospělé, mohla jsem v práci zůstat déle, zvyšovat si kvalifikaci, jezdit přednášet , nikam nespěchat. Podle mého názoru dělají zaměstnavatelé velkou chybu, nejlepší jsou smíšené kolektivy: Lidé mladší, starší, muži, ženy ... to pak nejlépe funguje, alespoň já mám tu zkušenost.
Jaroslav Čtvrtečka
Kamarádka mi vyprávěla, jak hledala práci, po padesátce, v určitém specifickém ekonomickém oboru a nikde ji nechtěli vzít. Pohovor, my se vám ozveme a nic. Ne že by na úřadech nesháněli, doslova hafo takto specifických pracovníků (specializace na dotace, to neumí každý), ale všude hledali mladé dívky, s minimálně třicetiletou praxí, nesmyslné požadavky. Jednou opět čekala na pracáku, kde vám s ničím nikdo nepomůže a přiřítil se tam zoufalý ředitel úřadu, zda mu už končeně sehnali tu novou pracovnici, protože se mu v kanceláři kupí žádosti o dotace, které nemá kdo zpracovávat. Poptával přesně její pozici, o kterou měla kamarádka zájem a na kterou má specializaci, vzdělání i praxi. Hned se mu hlásila a on "Já myslel, že to bude někdo pod 40". Práci jí ale dal, stejně by asi nikoho lepšího na dané místo nesehnal. Sám jsem se s věkovou diskriminací setkal mnohokrát, přestože jsem si práci vždy nakonec sehnal. Někde se totiž místo jalových keců náborářů, musí pracovat a pak jde i ten vyšší věk stranou, hlavní je ochoota a schopnost dělat. Neboli, kde opravdu hledají pracovníky, tam vás vezmou. Dnes jsem v důchodu a jsem v něm spokojený, už na tohle jenom vzpomínám.
Jarmila Komberec Jakubcová
Podle mého názoru řešením je pracovat jako OSVČ. Pracuji takto už od 60 let a jsem spokojená. Nikomu nezabírám pracovní místo a rozsah práce si řídím podle svých časových možností.
Irena Mertová
V diskuzi někde na internetu (už nevím kde) mne zaujal názor, že zaměstnavatelé by chtěli nejradši někoho mladého, kdo bude mít zkušenosti padesátníka a minimální nároky na plat a benefity. Tak nějak to asi bude... Vím z okolí, jak těžko se nyní dobrá práce hledá, i v Praze.
Jana Šenbergerová
Přestože jsem nic takového řešit nemusela, dovedu si to živě představit. Těžko tvrdit, že něco není možné, když zkušenosti jsou různé. Je dobře, že jste uvedla tu svou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.