Ilustrační foto: Freepik

Příběh seniorky v autobuse městské hromadné dopravy

23. 5. 2025

Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování současných seniorů, jejich zesměšňování, odsuzování, pochybování o jasném uvažování. Většinou přečtu titulek a pár dalších slov.

Můj příběh společnost životní postoj

Autor: Jana Vargová

Hodnocení:

(5.1 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libuše Křapová 23.5.2025 09:22

Jani, ano, bohužel i takoví jsou mezi námi. Můj názor je, že prostě z mladého hulváta se stane časem starý hulvát. Zřejmě byla taková celý život a věkem se to jen zdůraznilo. Škoda jen, že to pak někteří z těch mladších vztahují na všechny seniory.

Jarka Jendrisková 23.5.2025 09:11

Také jezdím často MHD a občas se najde někdo, kdo se chová nevhodně a to napříč generacemi. Záleží vždy na lidech, stáří, i když se to od něj očekává, nezaručuje slušnost a takt. Kdo byl nepříjemný a nesnášenlivý v mládí, věkem to lepší nebude. Mně osobně hodně vadí příliš hlasité konverzace, kterých se bohužel někteří naši "vrstevníci" v buse dopouštějí. Fakt se mi nechce poslouchat nářky nad drahotou a už vůbec ne jejich politická "moudra".

Zpět na homepage Zpět na článek

Moje životní křižovatky: byly tři

Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první zaměstnání, narození dětí, první maratón? Jo, ty všechny byly důležité a přinesly spoustu emocí. Ale pro mne jsou nejdůležitější, existenčně nejvýznamnější tři jiné.

Oldřich Čepelka

Holčička

Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí plno, autobus nejede a nejede. Maminka s asi pětiletou holčičkou stojí vedle mě.Holčička se zjevně nudí a neví roupama coby. Nechce nabízený banán, nechce pít, nechce pusu od mámy, ani pusu od plyšového medvěda.

Iveta Tomčíková

Zápisník starého muže: Přihlížet, nebo konat?

Senior se pečlivě rozhlédl, široko daleko nic nejelo, překročil jízdní pruh, zastavil se na nástupním ostrůvku tramvaje a s úlevou se opřel o zábradlí. Viděl poblíž lelkující dvojici městských strážníků a oni zase jeho. Nelenili a konali.

Zdeněk Folvarčný

Pomlouvání

Pomlouvání je druhá lidská vlastnost po závisti, která se mi příčí. Dejte si pozor, jak nasloucháte někoho, který jiné špiní. Jistě ani vás nevynechá. Je to jednoduché. Takovému člověku se můžete vyhnout. V práci to nejde. Leda, že byste změnili pracovní místo. Právě o tom bych chtěl psát.

Jindřich Berka

GLOSA: O Zoubkové víle

Už jste někdy slyšeli o Zoubkové víle? Neslyšeli? Je to tak, když vypadne lidskému mláďátku první mléčný zoubek, ono si ho schová pod polštář a ráno se podívá, co mu zoubková víla nadělí. Našemu prvňáčkovi vypadl první zoubek, a tak si ho s nadšením schoval pod polštář.

Soňa Prachfeldová