Proč zdravím lidi?
Ilustrační foto: Freepik

Proč zdravím lidi?

31. 5. 2025

Pozdravení je pohlazení. Není v něm útok, arogance a ponížení. Je to povzbuzení. Zájem o člověka. Voní člověčinou. Zdravím člověka, kterého míjím, protože k němu jako k lidské bytosti cítím úctu, i když ho neznám. Vyjadřuji tím, že přeji, aby mu zdraví sloužilo, aby se mu dařilo. Přestože zrovna prší, mrzne a je škaredě, tak mu přeji, aby ten den prožil spokojeně a smysluplně. Neznám ho. Ani mě třeba nezajímá a k němu nic necítím.  Je to, ale člověk, proto si můj pozdrav zaslouží.

Chodím do „svého“ lesa pravidelně vypouštět ze sebe „démony“ a negativní energii, při tom potkávám lidi. Staré, mladé i děti. Ti, co mě nepozdraví je asi polovina. Myslím si, že jejich množství rok od roku roste. Buď při míjení odvrací zrak, nebo jejich pohled mi říká „já Tě neznám, proč bych Tě měl vůbec zdravit“. „To, že jsi starší, neznamená, že Ti budu přece projevovat  úctu. Zasloužil jsi si ji? Co jsi pro mě udělal? Těch motivů může být více.

Možná si dotyčný myslí, že je na světě jen za sebe, že on je ten střed vesmíru. Myslí si, že by si snížil svou hodnotu, kdyby staříka pozdravil. Přece nebudu někoho zdravit, který není tak úspěšný jako já! Nevím. Je to otázka pro výzkum. Pro psychology a sociology. Jedno, ale vím. V důchodu jsem pár let i učil. Rodiče přestávají dětem číst, ty si hrají jen s mobilem a neučí je zdravit. Podle mě je to proto, že dnešní společnost klade na první místo úspěch, výkonnost, peníze a konzumní způsob života. Upřednostňuje to před solidaritou, soucitem, sounáležitostí a společného sdílení radosti i smutku, úspěchů a neúspěchů. Rodí se nám mladí arogantní lidé, kteří mimo jiné ani nepozdraví. Proč, bych měl já zdravit toho, který je nějaký obyčejný člověk, či důchodce.    

Můj příběh společnost životní styl
Hodnocení:
(4.4 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Jurečková
Mám pocit, že už se dnes přestává zdravit. Není to moderní. Každý jen spěchá a dělá, že toho druhého nevidí. Mrzí mě to velmi. Vzpomínám, jak před několika roky byla u nás na návštěvě moje matka, bylo jí zle. Zavolali jsme jí "rychlou" a co bylo potom mi snad nikdo neuvěří. Vpadl k nám doktor a ještě dvě sestry. Místo pozdravu vyhrkl - no co je?! Po vyslechnutí potíží si matku vzali s sebou ani se nerozloučili. Další věc - pozdravím řidiče v autobuse neodpoví mi. Jediní, kdo zdraví jsou děti školou povinné. Život se mění k horšímu.
Jan Zelenka
Když jsme bydleli v Praze, zdravili jsme se všichni, co v paneláku bydleli, tady v Litoměřicích je to jiné. Zdraví jen pár lidí a ti mladí jen v případě, že se srazíme ve dveřích. Kdysi dávno na vesnici se zdravil každý s každým. Život se holt mění.
Miloslava Richterová
Pane Berko, díky, některé děti nemohou pozdravit, protože nezdraví rodič, nezdraví ani p. učitelka a nikdo je to nenaučil. V přírodě se mi vždycky líbilo, že se zdravili turisti, vodáci, cyklisti a trempíci :-)
Hana Řezáčová
Paní Chaloupková, 10:02 - já si myslím, že pravidla bontonu pořád platí, ale málo se dodržují ... - I my často s manželem při vycházkách či nákupech potkáváme hloučky dětí ze školiček - zdraví, my také zdravíme, naposledy nám jedna holčička zamávala, ostatní děti se přidaly, tak jsme taky mávali o sto šest - bylo to moc hezké ... A i školní děti u nás zdraví, i ti velcí, dokonce i dospělí, třeba po příchodu na zastávku nebo i lidé v přírodě, najdou se i cyklisté - zdraviči :-) Vymizet by vzájemné zdravení rozhodně nemělo ... Hezký článek!
Daniela Lender Chaloupková
Zajímavý článek, souhlasila bych asi ze tří čtvrtin :-) Dávno již neplatí pravidla bontonu, že muž zdraví ženu, podřízený nadřízeného, mladší staršího ... Bohužel .. Poslední dobou se mi ale často stává, míjejíc dětičky ze školek nebo jedince základní školou povinné, že sami od sebe zdraví. Poprvé jsem byla trochu zaskočena, protože jsem si už zvykla na to nezdravení, ale udělalo mi to radost. Proto se vždycky snažím odpovídat všem dětem (i když je jich třeba 15 najednou :-)) ), protože si myslím (možná naivně), že to v nich zaseje semínko slušnosti - zdravím a je mi s poděkováním odpovězeno. Sama se snažím zdravit především osoby starší než jsem já. Děkuji za pěkné počtení :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Zdravit znamená uznat existenci druhého, projevit respekt, přinést trochu lidskosti do každodenního života. Někdy stačí jedno obyčejné "dobrý den" a den je o něco lepší. Pozdrav také vyjadřuje akt úcty k člověku. Tak hezký den pane Berko,

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.