Úvaha o lidské (ne)snášenlivosti
Hodní vlci Flíček a Žolík s režisérem Václavem Chaloupkem (VII. 2003). FOTO: Daniela Lender Chaloupková

Úvaha o lidské (ne)snášenlivosti

30. 5. 2025

„Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem," říkávala moje babička, a já s ní mohu jen souhlasit. Zaprvé proto, že to byla velice moudrá dáma, a zadruhé kvůli své celoživotní zkušenosti. Latinské přísloví také praví: Člověk člověku vlkem.

Mezilidské vztahy se utvářejí již od miminkovských, respektive batolecích let. Některé dětičky se pusinkují a půjčují si hračky, jiné po sobě házejí písek a nešetří štulci. Ve škole si někteří napovídají a dělí se o svačiny, další vymýšlejí, jak by dotyčnému uškodili. Jdou léta, lidé dospívají, ale vzájemné sympatie či nevraživost je provází dál. Někdo svému kolegovi či kolegyni ze srdce přeje kariérní postup, další o nich roznáší pomluvy a donáší na ně na vedení.

Přichází seniorský věk. Záměrně nepíši „stáří“, neboť někdo je mladý duchem ještě v pětaosmdesáti, zatímco jiný zestárnul už po dvacítce. Charaktery se však nemění. Podle mých zkušeností jsou lidé v první kategorii v první řadě spokojeni sami se sebou. Ať už mají rodinu nebo žijí sami, neřeší vrásky, kila navíc, ojeté auto, volné chvíle si užívají cestováním dle svých finančních a zdravotních možností, nehledají problémy ve svém okolí. Usmívají se, přestože jim život často ukázal nelaskavou tvář. Právě proto se naučili užívat si každého dne, kdy vyjde slunce. Zkrátka, jsou to ta kdysi pusinkující se batolata, která by své hračky rozdala všem okolo.

Druhá kategorie seniorů začínala svůj život házením písku (někdy možná i kamínků) po těch ostatních. Možná, že ve škole patřili mezi premianty, vystudovali vysoké školy a získali pracovní pozice, pro které by jiní „vraždili“. Pořídili si luxusní auta, vily, dovolené v exotických rájích, pyšní se (rádoby) fungující rodinou či vysokými konty v bance. Rádi a často vše prezentují na veřejnosti.

S oběma kategoriemi se potkávám celý život, asi jako každý z nás. A protože i já jsem jen člověk se vším, co k tomu patří včetně mnoha záporů a slabostí, i já cítím k některým lidem sympatie či antipatii. Projevit první emoci mi nedělá problém, s tou druhou je to horší. Pamětliva však babiččina ponaučení se s tím snažím celý život bojovat a postupem let jsem nabyla přesvědčení, že lidé druhé kategorie jsou ve skutečnosti hluboce nešťastní. Nedokážou se radovat z drobností všedních dnů. Jsou zatrpklí, místo, aby hledali nápravu sami v sobě, obviňují ze svých zdánlivých nezdarů okolí.

Pravděpodobně všichni známe krásnou pohádku Nesmrtelná teta. Natočena byla na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena Rozum a Štěstí, ale ústřední postavou je Závist. Ano, ta nesmrtelná průvodkyně našich životů.

Stačí se podívat na sociální sítě nebo do diskuzí pod články různých webů. Účastníci, často skryti pod anonymní přezdívkou, chrlí takové potoky žluči, které by však ostatním tváří v tvář do očí neřekli. Před pár lety mne to ještě dokázalo naštvat, nyní si spolu s Adinou Mandlovou říkám, že už se tomu jen směji. Tato kategorie lidí je hodna pouze politování.

A poslední příklad? Senior, který kvůli špatnému parkování probodl holí srdce člověku, kterému se to nelíbilo. Dokážete si jej představit jako malého chlapečka, který nosí děvčátkům sedmikrásky? Já tedy ne…

Herečka Květa Fialová mi kdysi řekla, že v každém z nás se skrývá anděl i ďábel. A je jen na nás, která bytost zvítězí.

Četla jsem nedávno legendu indiánského kmene Čerokí. V duši každého člověka zuří strašný zápas mezi dvěma vlky. První je zlý – je to vlk závisti, nenávisti, vzteku, žárlivosti, sobectví, neurvalosti, sebelítosti, prolhanosti, falše a namyšlenosti. Druhý vlk je dobrý. Je to zvíře lásky, radosti, klidu, naděje, vyrovnanosti, laskavosti, štědrosti, věrnosti, důvěry a soucitu. Který vlk vyhraje? Ten, kterého více krmíme ...

 

 

 

 

 

 

 

glosa společnost životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Romana Koníčková
Souhlas s paní O. Škopánovou ve 14:01h. Je ještě dodám, že všechno není jen černé nebo bílé. Vůbec si netroufnu bez osobního hlubšího poznání hodnotit chování některých lidí. Jistě mají ke svému přístupu k životu své důvody a netroufla bych si třídit lidi na "první a druhou kategorii". Každý z nás má svůj život takový, jaký si zařídí. Věřím, že vše se člověku vrátí jako bumerang.
Libuše Křapová
Autorka napsala - "Možná, že ve škole patřili mezi premianty, vystudovali vysoké školy a získali pracovní pozice, pro které by jiní „vraždili“. Pořídili si luxusní auta, vily, dovolené v exotických rájích, pyšní se (rádoby) fungující rodinou či vysokými konty v bance. Rádi a často vše prezentují na veřejnosti." - Snad je to trochu zavádějící, ale já z toho rozhodně necítím tvrzení, že bohatí jsou ti zlí a chudí dobří. Spíše úvahu nad tím, že ani majetek nezaručí, aby se člověk cítil šťastný a spokojený. Asi to bude ovlivněno i tím, jak kdo nahlíží na život asoučasnost. Jestli žije s pocitem, že "jeho sklenice je poloplná nebo poloprázdná". Tak je to i s "chrlením žluče". V článku není ani naznačeno, že je myšleno naše íčko. Zato stačí nahlédnout do diskuzí pod články na Seznamu. Ještě dodám - ta moje sklenice je rozhodně poloplná.
Olga Škopánová
My starší bychom už měli vědět, že svět se neskládá jenom z Mirků Dušínů, ale i z Bratrstva kočičí pracky. V době předinternetové tito lidé mohli nadávat tak v parku či v hospodě, dneska si jejich výlevy může přečíst celý národ. To ovšem neznamená, že lidé jsou dnes horší než v minulosti. Jen mají jiné možnosti jak se prezentovat.
Zuzana Zajícová
Já myslím, že fakt nezáleží na majetku. Jsou lidé radostní a jsou lidé zlostní, a jaký se narodíš, takový jsi, a ve stáří se to možna víc projeví.
Olga Škopánová
Autorka tvdí cituji Pořídili si luxusní auta, vily, dovolené v exotických rájích, pyšní se (rádoby) fungující rodinou či vysokými konty v bance. Rádi a často vše prezentují na veřejnosti. Nedokážou se radovat z malých věcí jsou zatrpklí a ze svých neúspěchů obviňují své okolí.
Eva Mužíková
Díky Danielo za zajímavý članek.
Blanka Lazarová
Pěkný článek ... pěkná přirovnání ... ze života lidí ... ano, tak to chodí ... Jen pozn. : autorka článku netvrdí, že boháč je zlý a chudák hodný, ani že potoky žluči chrlí lidé na konkrétním chatu, jak se některým její slova jeví. Tož tak.....
Olga Škopánová
Nechápu proč by bohatí a úspěšní lidé měli být zatrpklí a hledat příčinu svých neúspěchů v jiných lidech. Už bychom se mohli oprostit od těch stereotypů zlý boháč a hodný chudák.
Marie Doušová
Zajímavý článek...hodně je v něm pravdy, ale stejně chci věřit , že nás slušných a chápajících lidí je víc......Škarohlídů a pomlouvačů je mi líto,neboť neznají lásku a pochopení pro druhé lidi.......vidí jenom svůj prospěch....
Jarmila Komberec Jakubcová
Chrlení potoků žluči - cituji z Vašeho článku. Tak to jsem tady na chatech nezaznamenala. Nevím kam na to chodíte? Pokud někdo nesouzní s názore druhého neznamená to, že je zlý a nenávistný člověk. Je to člověk s jiným úhlem pohledu na svět .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.