Projev
Ilustrační foto: Freepik

Projev

6. 6. 2025

Projev, který jsem si jako třídní učitel připravil pro své svěřence na střední speciální škole, kdesi v Čechách nebo na Moravě. Ve třídě, kde je jedenáct postižených studentů, odmaturovali jen dva. Ostatní propadli u didaktických testů nebo u ústní maturity z odborných předmětů. Před nástupem studentů (všech jedenácti) na podium zazní píseň od Queen (The Show Must Go On).

-------------------

Carissimi mie, carramba – the show must go on!

Asi jsem byl v minulém životě Ital žijící v Londýně nebo fakt nevím.

Nevím, jak jinak, než s italsko-španělským temperamentem vyjádřit, jak jste mi přirostli k srdci a současně říct, že i když skončila naše vesnice v troskách pod ledovcem - život jde dál. (Nikdo z těch Švýcarů tam nezůstal, o všechno přišli, ale přežili. Všichni.)

Tak si to představte. Oni musí pokračovat. A my též. Musíme přijmout, ba dokonce obejmout, všechny naše porážky a děkovat pokorně, když nás navštíví úspěch a vítězství. Neboť nic není trvalé. Ani porážky, ani vítězství. Jak bychom byli schopni se opravdu radovat z vítězství, kdybychom nikdy neprohráli? Úspěch se rodí v bolestech, stejně jako my jsme přišli na tento svět. V bolestech.

A když už teď teoreticky tak dobře víme, že se obojí střídá, podívejme se na náš jídelníček. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, také se v něm střídají hořká a sladká jídla. A ona pomyslná sladká tečka? Tu na kterou se všichni těšíme – snad na ni máme i nárok, že?

Už končím: Třído IT4 – pro mě jste vítězové, a to úplně všichni.

Děkuji Vám ze srdce za uplynulé čtyři roky, které jsem s vámi mohl strávit (pochopil jsem díky vám, že jsem autista jako vy) a přeji hodně zdraví a úspěchů nejenom vám, ale i vašim rodičům, kteří vás krmí, šatí a botí a vůbec vás ve všem podporují a fandí vám.

Přál bych si, abyste nikdy nelitovali svého rozhodnutí vybrat si naši školu, jakkoli vám to v posledních dnech přišlo jako velký omyl. A já věřím, že budete lepší než my. Protože z ničeho se učitel tolik neraduje, jako když je žák lepší než on...

Děkuji vám. A …we will NEVER surrender.

 

 

společnost škola vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Moc pěkné, Zdeňku.
Zdeněk Pokorný
Děkuji.
Jana Jurečková
Ne každý by uměl tak hezky mluvit. Zasloužíte můj obdiv.
Jarmila Komberec Jakubcová
Moudrý a chápající pan učitel. Vaši žáci mají velké štěstí, že mají tak skvělého pedagoga.
Iva Bendová
Sedím jako přikovaná ... Lepší kantorskou řeč jsem ještě nezažila ... a zrovna dnes mám sraz po 50 letech od matury. S vámi ty studenty potkalo veliké štěstí a jistě na vás, posilněni do života, nikdy nezapomenou.
Daniela Lender Chaloupková
Moc děkuji za krásný a dojemný článek, mám slzy v očích. Část života jsem spolupracovala se zdravotně postiženými. Jsou to úžasní lidé, kteří dovedou bezpodmínečně vyjádřit svou lásku a přízeň.
Daniela Řeřichová
Takového učitele bych přála všem dětem. V několika větách povzbudit srozumitelně i obrazně je velké umění a dar.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.