Ale já si ho hned na poprvé zapamatovala jednou pro vždy, aniž bych tušila, že znalost „Spa“ využiji ještě jinak, o mnoho let později. Než osvětlím, co mají lázně Spa společného s Českým Těšínem, neodpustím si zmínit se nejprve o nich.
Lázně Spa, ležící v malebném údolí na okraji pohoří Ardeny, mají mezi světovými lázněmi výsadní postavení. Mohou se totiž chlubit tím, že podle jejich názvu vzniklo slovo „spa“, tedy anglické označení pro lázně obecně. Historie pramenů ve Spa sahá ještě do časů starých Římanů, kteří lázničkám říkali „Aquae Spadanae“.
Slávu celoevropské úrovně si ale získaly až v 16. století.
O sto let později o nich prý císař Josef II. (1740 – 1790) prohlásil, že jsou jakousi „Kavárnou Evropy“, kde si dostaveníčko dává evropská smetánka.V současnosti nejsou lázně Spa už tak věhlasné, ale v mezinárodním podvědomí zůstávají jako rodiště neomylného Herkule Poirota z detektivních příběhů Agathy Christie, také jako místo konání závodů Formule 1 a historické rallye „Boucles de Spa“. V minulosti zde pobývaly slavné osobnosti – např. francouzský spisovatel Victor Hugo či ruský car Petr Veliký.
FOTO: Martin Zeiler, scan, volné dílo, commons.wikimedia
A nyní zpět k Českému Těšínu. Zmíněním pověsti o tom, že před 1215 lety, tedy v roce 810 byl Těšín pravděpodobně založen knížecími bratry – Bolkem, Leškem a Češkem, kteří se spolu těšili ze setkání u jisté památné studánky se zázračnou léčivou vodou a poté spolu založili hrad Tescin, o němž je zmínka v dochované listině papeže Hadriána z roku 1155 – před 870 lety určené vratislavskému biskupovi Valterovi, začínám nosit dříví do lesa či sovy do Atén, mluvím-li o tom na historií protkané půdě města. Ale jen touto cestou se dostanu zpět ke své křížovkářské libůstce. Budu tedy statečně pokračovat dál. Kdo ví, ten si připomene, kdo neví, ten se dozví.
Těšín je možno nazvat městem Piastovců a železnice. Piastovci zde vládli do r. 1653, kdy území po smrti piastovské kněžny Alžběty Lukrécie přešlo jako „odumřelé léno“ do majetku České koruny a pod Habsburky. Vloni to bylo 245 let od roku 1779, kdy byl podepsán tzv. Těšínský mír a byla tím ukončena válka o bavorské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem. Deset let po té zde byl strašlivý požár, který zničil většinu budov, ale pomohl následně k přestavbě v modernější a pohodlnější město.
Před 155 lety – v roce 1870 byla uvedena do provozu Košicko-bohumínská dráha, která učinila z Těšína významný dopravní uzel. Za 1. světové války zde sídlilo hlavní velitelství Rakousko-uherské armády. Po rozpadu Rakouska-Uherska mělo o Těšín zájem jak Polsko, tak nově vzniklé Československo. U Poláků byly důvody jasné – většina obyvatel hovořila polsky. Čechoslováci však měli zájem na tom, aby jim zůstala železniční trať, která propojovala Čechy a Slovensko. Dramatické jednání vyústilo ve vyslání mezinárodních komisí, které měly spor řešit, a vojenských jednotek na dohlížení pořádku.
Konečné rozhodnutí bylo vyhlášeno v belgických lázních Spa 28.7.1920, kdy byl Těšín rozdělen na dvě části – menší Český Těšín a větší Cieczyn, připadající Polsku. Hranicí se stala řeka Olše – polsky Olza. Na české straně zůstalo ono ostře sledované nádraží, na polské straně většina památek.
Po obsazení Polska Německem byla za II. světové války města znovu nakrátko sloučena. Hned po osvobození se předválečné hranice obnovily. V některých obdobích byly hranice velmi pevné. Zejména v 70. letech, ale po pádu komunistického režimu se kontakty a spolupráce mezi oběma městy rozšiřují a v současné době jsou v podstatě průchozí a tvoří tzv. dvojměstí čili jedno město ve dvou zemích.
Tak tedy 28.7. 2025 vzpomene Český Těšín 105. výročí od rozdělení města na českou a polskou část a, jak zpívá Jarek Nohavica:
„Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu…“
Nu a krásné 80.výročí od založení čeká letos i Těšínské divadlo, o němž možná někdy příště.
Původní verze vznikla na počest výročí 1200 let od založení města Těšína v r. 2010 a byla prezentována v Kulturním a společenském klubu Střelnice v Českém Těšíně.
