Hory jsou přeplněné turisty. V posledních letech přestaly být místem, kde je klid
Turisté na Lysé hoře. FOTO: Anna Rašková

Hory jsou přeplněné turisty. V posledních letech přestaly být místem, kde je klid

21. 7. 2025

Je třeba se vyhnout koloběžkám a kolům, na nichž se jezdci řítí turistickými stezkami. Připravit se, že budete míjet odpadky. A lidé okolo budou hluční a barevní. Vítejte v horách. V posledních letech se výrazně změnily.

Marcele z Ostravy je téměř osmdesát a trápí ji různé zdravotní problémy. Dříve ráda chodila po horách, byla aktivní členkou turistického klubu, v dětství ji rodiče často brali na vysokohorské túry. Často na hory vzpomíná. Vnoučat ji chtěla potěšit, tak ji vzala na výlet do Beskyd. Rozhodli se, že vyjedou autem na Pustevny a tam s Marcelou udělají vycházku, zkrátka půjdou pomalu tak, aby to zvládla.

„Zírala jsem. Moje generace chodila do hor, protože jsme chtěli uniknout ze zakouřené Ostravy, najít trochu klidu a pohody. Teď tam byla parkoviště narvaná, vnuk hodinu čekal na místo. Všude smrad z aut a davy lidí, ve stánku s občerstvením hrála hudba. Pořád do mě někdo narážel, lidi se tam řítili na kolech,“ vypráví. Myslela si, že je rozčarována jen proto, že zvolili rušné turistické místo, že v okolí je klid. Jenže známí ji vyvedli z omylu a ukázali ji fotky z jiných míst. Beskydy se změnily, ticho a klid je v nich už jen v rezervacích a i do nich občas nějaký neukázněný turista pronikne.

Do hor nyní jezdí na výlety mnohem více lidí než dříve.

„Ještě v sedmnáctém století měli lidé z hor strach. Pak je postupně osídlovali, tvrdě v nich pracovali. Ale ještě dlouho poté byly hory těžce dostupné, na mnoho míst se muselo putovat s koňmi. Trend jezdit na hory se rozvinul díky tomu, že dnes jsou hory dostupné snadno. V telefonu máme navigaci, ta nás zavede, kam si vymyslíme. Dojedeme autem na místa, na která donedávna vedly jen úvozové cesty. Dnes jsou tam parkoviště. Jet do hor je prostě jednoduché, proto tam všichni jezdí,“ říká Jan Lenart, geograf z Ostravské univerzity, který se mimo jiné zabývá problematikou nyní tolik diskutovaného overturismu, tedy jevu, kdy jsou některá místa doslova devastována obrovským množstvím návštěvníků.

Některá místa v českých a moravských horách se nyní podobají nejrušnějším turistickým přímořským letoviskům. Stojí se tam ve frontách na občerstvení, lidé do sebe narážejí, jsou hluční, všude štěkají psi. Stalo se módou chodit do přírody se psy a protože jich s námi žije hodně, hory se nyní otřásají štěkotem. Došlo k paradoxní situaci – lidé jdou do hor a říkají, že hledají klid, ale ve skutečnosti to tam vypadá jako by trávili čas v obchodním centru nebo v nějaké zábavní zóně.

„Začali jsme si kamarády vyměňovat tipy, kde je v Beskydech a Jeseníkách ještě relativní klid. Protože na místa, která jsme dříve měli rádi, například na Lysou horu, se už prakticky jít nedá. Nestojím o to, abych se cestou vyhýbal šílencům řítícím se na kolech a na vrcholu se pak  mačkal v davu,“ vypráví sedmdesátiletý Luboš, celoživotní turista. „Na jedné straně je fajn, že se tolik lidí vypravuje do hor. Každá příležitost, jak se hýbat, je dobrá a vidím tam hodně mladých lidí. Jenže mnozí mají tenisky, ženské často jakési sandály. Vůbec nejsou do hor vybavení. Oni přijedou auty co nejvýše můžou a pak se jdou projít. Fajn, jenže na horách vzniká čím dál víc parkovišť, atrakcí, stánků. Hory se strašně změnily, já si je pamatuju jiné,“ říká.

„Někdy se lidé v davu táhnoucím se z parkoviště jedním směrem tváří, jako by je to tam ani moc nebavilo. Možná jim někdo řekl, že tam mají jet, tak jeli,“ říká Jan Lenart.

 

Snímek obrazovky 2025-07-20 v 20.07.32.png

Snímek obrazovky 2025-07-20 v 20.08.45.png

Snímek obrazovky 2025-07-20 v 20.09.09.png
Pustevny v Beskydech. Všechny fotografie: Jan Raška

 

Odborníci na turistický ruch spojují současný velký zájem o výlety do hor s jevem, kterému se říká v angličtině fear of missing out syndrom. Dá se to přeložit jako syndrom strachu, že nám něco uniká, že ostatní někde byli, něco zajímavého tam zažili a my ne, tudíž se tam musíme taky co nejdříve vypravit. Hlavní se pro mnohé lidi stalo zdokumentovat, že někde byli a ukázat to ostatním, nikoli dané místo vnímat, odpočinout si tam, vnímat ho. A právě snaha co nejvíce míst vidět a zaznamenat, že jsme tam byli, je příčinou současného obrovského rozmachu turistického ruchu na celém světě, takže to, co se děje v českých a moravských horách, vlastně není nic, čemu bychom se měli divit.

Na různých místech přibývají řetězy a provazy s cedulemi, že se do daných míst nesmí chodit, protože tam turisté devastují ohrožené rostliny a ruší zvěř. Paradoxně se pak na sociálních sítích objevují fotky, kde se lidé zvěčnili právě na těch místech, kam je vstup zakázán.

Agentura ochrany přírody a krajiny před časem rozjela kampaň jejíž součástí je i aplikace, která upozorňuje na méně známá místa vhodná k výletům. Cíl je jasný – ukázat lidem, že není nutno jezdit stále jen na Radhošt, na Lysou horu, na Sněžku, do Adršpašských skal. V Čechách a na Moravě je mnoho krásných klidných míst, kam se turisté nehrnou a mnohdy by právě tam člověk našel víc zážitků, krásy a ticha, než tam, kam jezdí všichni.

Turistický ruch však přináší obcím peníze a tak se představitelé mnoha z nich spolu s podnikateli snaží do hor přinášet čím dál více projektů a atrakcí. Část turistů jásá a využívá je. Část je otrávená z toho, že se hory mění v jakýsi Disneyland.

A tak stejně, jako si část lidí sděluje, kde byla a ukazuje fotky plné turisté a atrakcí, existuje čím dál početnější skupina milovníků přírody, kteří si sdělují tajné tipy na to, kde žádní turisté a atrakce nejsou.

 

 

 

 

cestování hory životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milan Pepo
:-) Dlouho jsem přemýšlel, jestli mám na tenhle článek reagovat. Proč? Krkonoše, Beskydy... to už nemá s horama nic společného. Jeden velký cirkus. Jestli chcete... a zůstane to mezi námi ;-). Tak Vám nabízím Český les. Pohraniční horský pás táhnoucí se od Čerchova až po Dyleň nedaleko Chebu. Nečekejte stezky obklopené turistickými chatami, parkovišti se stánky s oslizlými klobásami a kýčovitými suvenýry. Tady se skutečně zastavil čas. Zapadlé vesničky dříve těsně před ,,dráty". Bývalé zničené vesnice ,,za dráty." Daleké výhledy hluboko do Čech, nebo na druhou stranu do Bavorska. Hluboké smrkové či bukové lesy, kde na slušně značených turistických cestách nepotkáte kilometry člověka. Výjdete z kraje lesa a na pastvině se pasou stáda krav či ovcí. Čerchov, Zvon, Přimda (nejstarší kamenný hrad v Čechách. Dohlédnete z něj až do osmdesát kilometrů vzdálené Plzně). A tak bych mohl pokračovat až po Dyleň. To by ovšem bylo na samostatný článek. Takže doporučuji, ale pro aktivní seniory. Třeba začít v Klenčí pod Čerchovem a pak po hřebeni na severozápad. Výhoda je, že pokud nemůžete, stačí ,,seběhnout" pár kilometrů do údolí, na jednu či druhou stranu a ubytování či stravu seženete. Poběžovice, Hostouň, Přimda (tam vlastně nikam sbíhat nemusíte ). Tachov, Tři Sekery... no... nechám to na Vás. Pokud tedy chcete poznat ,,neposkvrněné hory", tak je to právě Český Les. Koneckonců na internetu lze dohledat, že Vás nemystifikuji. ;-)
Zdeněk Pokorný
Ale já jsem rád, že ti lidičky na ty hory jezdí. Že se hýbou, že chtějí mít zážitek. Pořád lepší než s mobilem v ruce. Pokaždé mám radost, když vidím mladé lidi, jak se těší z těch nádherných výhledů, které si pak odnášejí dom ve svém srdci (a jasně že i s nějakou selfie fotkou). Asi se ve mně nezapře učitel, který hledá za co by pochválil....tak chválím.
Dana Puchalská
Ano. Měla jsem tu možnost být několikrát v posledních letech Beskydech a jen jsem žasla. Davy lidí kteří nevypadali moc šťastně. Nevím,proč se vydávají tam,kam snad ani nechtějí jít. Mám ráda přírodu,hory ale tohle lidské hemžení si ráda odpustím.
Daniela Lender Chaloupková
Skvělý článek a musím souhlasit se všemi, kteří se již vyjádřili přede mnou. Bohužel, popisovaný problém se netýká jen hor. Malý příklad - v Třeboni se od jara do podzimu pořádají různé akce, často kostýmované. Nevychovaní a egoističtí cyklisté však v žádném případě nehodlají sesednout z kol, proplétají se mezi účinkujícími i diváky, často jim i dokáží vynadat, že mají uhnout ... :-(( Vše je o penězích a výchově ....
Jarmila Komberec Jakubcová
Byla jsem před několika dny na Masarykově chatě v Orlických horách a v poledne byla obrovská fronta na oběd. Měli jsme štěstí, že delegátka zájezdu včas zajistila místa. Po obědě jsme šli do Deštné. Bylo to moc pěkné a užila jsem si to.
Jana Šenbergerová
Také se mi líbí, když se lidé v horách při setkání zdraví, ale v turistické sezoně by se člověk leckde brzy "uzdravil", přestože by nebyl nemocný. Dnes je to tak, že konec sezony pro pracující je začátkem pro seniory. Kdo si chce užít klidu v přírodě, vyrazí do deště v listopadu.
Jiří Jančařík
V polovině 90.let jsem jezdil v létě do Jeseníků, kde byl ještě klid. V r. 2011 už se začaly plnit. A nyní jezdím raději do Kořenova, kde se zachoval relativní klid. Ten článek je smutný...
Alena Tollarová
Jak já jsem šťastná, že mám skoro za humny malé, ale milé pohoří, kam se nájezdy aut na obrovská parkoviště nekonají a turistů potkáváte poskrovnu. Pssst, nejmenovat ☺
Marta Kudláčová
Souhlasím , hory a lesy nejsou už místem odpočinku a klidu. Ale někdo povolil desítky stánků s občerstvení, rozsáhlá parkoviště, dětské atrakce/v horách !/ Pořád nářky , jak mají lidé málo peněz a 2x, 3x na hory, k moři a na výlety. My jsme to jako děti měli za odměny, jako školní výlety. Svačina a pití s sebou, batoh na záda a na vzdálenější místa vlakem a autobusem. Nejsem proti pokroku, jako starší si dám ráda vodu, kávu na místě, ale nemusím tam v bufetu objevit celý supermarket. A to, že empatie , pomoc a slušné chování jak dětí, tak dospělých se stává vzácností nejen na turistických místech je bohužel pravda. Nedávno na mě asi desetileté dítě jedoucí na kole po chodníku zakřičelo UHNI! Zkuste si všimnout, kolik lidí pozdraví, poděkuje a dokáže poprosit. Paní prodavačka u pokladny zdraví každého a odpoví jí tak jeden člověk z deseti. Je mi to líto ,ale pokud se nezačne v rodině , není šance to změnit.
Radmila Coufalová
Do hor jezdím celý život a už jsem taky musela přehodnotit lokality. Na milované Krkonoše už jenom vzpomínám a nechci si hezké vzpomínky kazit. Šumava je rozsáhlá takže tam se poklidné samoty dají stále najít. Stranou zájmu zůstává Český les, krajina hodně podobná té šumavské, ale jako v devadesátkách. Pokud jde o služby a infrastrukturu. Takže na výlety jídlo a pití s sebou a mapy v mobilu! Turist.značení tak nic moc. Docela poklidné (a nádherné) jsou i Novohradské hory a na Moravě Rychlebské hory a Bílé Karpaty. Holt musíme trochu víc přemýšlet kam se vydat za klidem, ale možnosti stále jsou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 30. týden

S kvízem jsme "cestovali" v uplynulých týdnech po Chorvatsku a Řecku, nyní se podíváme do další oblíbené turistické destinace - Itálie.