Za účelem potvrzení pohlaví miminka si tatínek nechal udělat v devátém měsíci maminčina těhotenství rentgenový snímek, a ten konzilium pečlivě zkoumalo. Jelikož jsem byla cudné miminko, na snímku nebylo vidět, co jsem vlastně zač, protože jsem ležela na boku a nehodlala zvědavým odborníkům nic ukázat. Že jsem rozhodně kluk, usoudili odborníci po důkladném prozkoumání mé hlavy.
“Tak vysoké a inteligentní čelo nemá žádná ženská, je to kluk, o tom není pochyb,” rozhodli kolegové lékaři jako jeden muž a gratulovali tatínkovi k budoucímu synkovi.
Taky se rozhodlo o datu mého narození, protože bylo jasné, že to bude císařský řez. 10. května se to mělo stát.
Tatínek nechal u svého přítele Cyrila Boudy natisknout oznámení.:
Tak hezky to měl tatínek vymyšlené, leč co se nestalo… toho 10. května byl kamarád porodník pozvaný na jakousi oslavu, a tak se moje zrození operativně posunulo.
Na svět jsem přišla ráno 16. května. Tatínek byl na sále přítomen a na první dobrou viděl, že jsem holka s vysokým inteligentním čelem.
“Je Franta v pořádku?” ptala se maminka hned, jak se probrala z narkózy.
“Je v pořádku, ale je to holčička,” usmíval se tatínek. Maminka se rozplakala a tatínek ji utěšoval, že je to moc pěkná holčička, a že mu to vůbec nevadí.
“No jo, ale jak se bude jmenovat?“ vzlykala maminka, “s holčičkou jsme vůbec nepočítali.”
Tatínek se zamyslel. “Bude se jmenovat Zuzanka,” řekl, “má tak vysoké čelíčko, že vypadá jako kůzlátko.”
“To je hezký jméno, ale jak to souvisí s jejím čelíčkem?” divila se maminka. Tatínek se zasmál a vysvětlil mamince, proč se jejich miminko bude jmenovat Zuzanka. Tatínek měl totiž tetu Květu. Teta bydlela na statku na vesnici a chovala kozy. Kůzlátka se vždycky jmenovala Zuzanka, prostřední kozy byly Zuzka a staré kozy Zuzana.
K tetě Květě jsme jezdívali na zabíjačku a já se vždycky běžela podívat do kozího chlívku na moje rohaté sestřičky…
...maminka odešla na můj svátek... 11. srpna 1993...
