Koblížek, takto říkáme jednomu kulaťoučkému kolegovi, který je takovým maskotem našeho krámu. Samé žerty a úsměvy nebo, chcete-li srandičky, srandičky, a přitom dokáže pozvednout náladu každému. Tedy skoro každému.
„To je od vás milé, Koblížku, děkuji. Ale z toho rande nic nebude, ráda bych šla, ale dneska toho mám fakt dost a mému manželovi by se to stejně nelíbilo. Vaší manželce asi taky ne.“ Poděkovala jsem Koblížkovi za projev galantnosti a vlastně i za ten drobný flirt. On se při mé zmínce o jeho manželce usmál jako sluníčko, všichni tady víme, že ji miluje a že s jinými ženami drobně flirtuje jen tak pro oboustranné pobavení.
Potud tedy všechno v pořádku, ostatní holky Koblížka berou podobně jako já, takové podržení dveří nebo podobná drobnost vždy potěší, a když je to skombinované s komplimentem, tak má hned každá o fous lepší náladu. Kluci mají rádi jeho společnost z jiného důvodu, Koblížek je totiž nevyčerpatelnou studnicí vtipů. Stačí si postěžovat třeba na šéfa a on má hned po ruce přiléhavou anekdotu, která každého rozesměje.
„Já snad budu toho drzouna žalovat, on se mě snažil úplně veřejně a přede všemi dostat do postele. Navlíknul to tak, jakože mi dává přednost ve dveřích do kuchyňky, tam mě chtěl obalamutit blbými kecy, že jsem jako prej krásná, a hned, abych s ním někam šla. Už jsem jen čekala, kdy mě plácne přes zadek.“
Takhle to občas dopadne, když k nám nastoupí nějaká nová, která Koblížka nezná a která si navíc potrpí na takové to moderní, co ani neumím pořádně pojmenovat. Genderová nedotknutelnost? Přebujelá emancipace? Super feminizmus? Inu, nevím, nazvěte si to nějak sami.
Naposledy tohle udělala Hanka, taková mladá holčina s obrovským egem. Možná má s chlapy špatné zkušenosti, v tom jí nechci křivdit, ale neměla by je házet do jednoho pytle, zvlášť ne našeho Koblížka. Sice ho nežalovala, ale všem se snažila namluvit, jaký je to otrapa, ne-li hrubián a sprosťák. Nechala toho, až když zjistila, že u nás se svými nářky nepochodí.
A víte, co udělali naši kluci? Postavili se za Koblížka. Ne, že by ho nějak hájili, ale všichni včetně těch nejnevšímavějších se najednou začali před Hankou klanět, chválit její vizáž, držet jí dveře, a tak podobně. Akorát na to rande jí nikdo nepozval, možná se báli, že by náhodou mohla kývnout. No, chudák holka to snad měsíc nemohla rozdejchat, ale pak jí to celé došlo, „aféra“ se uklidnila a ona začala být normální. Teda skoro normální.
Tak co myslíte, dámy, urazilo by vás Koblížkovo chování? Opakuji, že je úplně nevinné, nikdy si k žádné z nás nic skutečného nedovolil. Nebo by vás potěšilo a maličko vám zkrášlilo den?
A co vy, chlapi, postavili byste se taky na Koblížkovu stranu, kdyby to bylo potřeba?
