V davu
August Landmesser v davu. FOTO: Neznámý autor, commons.wikimedia, volné dílo

V davu

12. 9. 2025

Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne roku 1936 v hamburské loděnici, kam zavítal i německý vůdce Adolf Hitler při spuštění hotové lodi na vodu, také dělník loděnic August Landmesser, který vstoupil do dějin jako "muž, co nehajloval".

Člen NSDAP od roku 1931. Pak se zamiloval do Židovky, chtěl se s ní oženit a byl za to potrestán, neboť mu to zákony zakazovaly. 

Měli spolu dvě děti. Obě skončily v pěstounské péči, protože se maminka stala jednou z obětí holocaustu. Zavražděna byla v koncentračním táboře Ravensbrück. Otec byl z vězení uprostřed války propuštěn a musel vstoupit do trestního oddílu, zemřel ke konci války na Balkáně. Více informací lze najít na wikipedii zde.

 ======================================

Dav nutí každého, aby šel s ním a sdílel jeho názory. Jako u nás v padesátých letech. Byli jsme jako rodina postiženi novým nastupujícím režimem. Lehce se někomu řekne, kdo postižený nebyl, že když se kácí les, lítají třísky. 

Moje babička byla ve vesnici obviněna, že zapálila vlastní stodolu, která byla předtím zkonfiskována a převedena do majetku JZD, kam mí prarodiče odmítli vstoupit. Ani dobrovolně, ani pod nátlakem. A tak na ně soudruzi narafičili past a v noci stodolu zapálili. Obvinili moji babičku, že to udělala, a odvezli ji k výslechu do cely předběžného zadržení. Snažili se ji přinutit všemožným způsobem, aby podepsala doznání z nenávisti vůči mladému socialistickému zřízení. Když nechtěla podepsat, nutili ji násilím. Po celonočním výslechu, s podepsaným doznáním, ji pak vyhodili z okna (jako Jana Masaryka) a nechali ji umřít na dlažbě stanice StB. (Teď honem nevím, která to byla StB, jestli ta hodná nebo ta druhá).

Rodina byla zničena, její duch byl zlomen brutálním způsobem. Můj otec pak vystoupil na veřejné schůzi KSČ a označil komunisty za vrahy. Byl zatčen a bez soudu přidělen do praporu PTP na dobu blíže neurčenou. Pohyboval se v blízkosti seřadišť, odkud vypravovali transporty do gulagů na Sibiř. Když se kácí les, tak lítají třísky. Po necelých čtyřech letech se vrátil, oženil, a měl dva syny, kteří nerozuměli tomu, proč se jim ostatní děti smějí, že jejich otec je mukl. Mysleli si naivně, že to znamená něco jako umouněnec. Později se dozvěděli, že to je zkratka slov "muž určený k likvidaci". Ten, který nezapadl dobře do davu.

Můj otec se pokusil v letech1967 až 1969 o rehabilitaci a prošetření případu smrti své maminky, mojí babičky. Mnoho osob se s ním nechtělo vidět, schovávali se. (Záclony v oknech se pohybovaly). Mizely dokumenty. Už se nikdy nic nezjistilo...

 

 

historie rodina vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ingrid Hřebíčková
To je taková hrůza, že nemám slov.
Zdeněk Pokorný
Nebojte se o mě. Jsem v pohodě. Se stavem věcí jsem dlouhodobě vyrovnaný.
Jitka Caklová
Pane Pokorný 13:30, hlavu vzhůru a pro ulehčení si pusťte "A "hrdý budžes" vytrval a neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí." s Bárou Hrzánovou :-) :-)
Zuzana Pivcová
Nepsala jsem zde svůj názor k příspěvku pana Pokorného. Jako v jiných případech jsem vyšla z dokumentace, s kterou jsem v archivu přišla do styku, a uvedla jsem, že jsem se nesetkala s informací, že by u nás byly po Únoru vysílány transporty do pracovních táborů Gulagů v Rusku. Tím jsem nijak nechtěla zpochybnit Vaše vyprávění. Jako rodina jsme si užili také své. Děkuji za pochopení.
Soňa Prachfeldová
To byla strašná doba, v rodině jsme takové zlo nezažili, nám komunisté nechali jen holé životy, když nás vyhodili na dlažbu a ukradli nám dům. Je to pryč pane Zdenku, snažte se tím netrápil.
Libuše Křapová
Zdeňku, klid a zhluboka dýchat. To přejde. Prostě a zkrátka ... Dál snad už ani nemusím psát.
Zdeněk Pokorný
Cítím, že to na mě leze ... posttraumatický nervový syndrom z téhle diskuze! :-) :-) :-)
Šárka Bayerová
A zase, Zdeňku: je to marný...je to marný...je to marný... :-)
Jitka Caklová
Já například nezpochybňuji ani názory pana Jiřího Svobody, Zuzky Pivcové, ani Jiřího Dostala.
Zdeněk Pokorný
Paní Caklová, vím, že nic nezpochybňujete. Vyjádřil jsem se ke všem komentářům, ne k Vašemu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 38. týden

Do neděle 21. září probíhá v Tokiu Mistrovství světa v atletice. Jak dobře znáte tento sport? To prozradí vědomostní kvíz tohoto týdne, který bude na téma historie a současnost české a světové atletiky.