Naše cestovatelská čtyřka pobývala v červnu v Klatovech, zajely jsme do Sušice. Věděla jsem, že děvčata upoutám vyprávěním o krásách Šumavy, kterou už mám dost procestovanou, a tak jsme si objednaly zářijový pobyt v Sušici. V hotelu na historickém náměstí, se snídaní. A řeknu vám, každý den byl nádherný zážitek. I počasí nám přálo. Na nábřeží Otavy jsou perfektně označené zastávky, dojezd do nejznámnějších míst není daleký. Sušice je opravdu Bránou Šumavy.
Hned druhý den jsme jely do Kašperských Hor. Už jsme byly pod úpatím hradu, ale nějak došel dech, a tak jsme se vrátily do města a daly si výbornou svíčkovou. Pak jsme navštívily muzeum, kde je nádherná výstava starého skla a historie sklářství. Stará část muzea, šumavský život je v současné době v rekonstrukci, až do roku 2027. Tak jsme si prošly městečko, okoukly kostely a k večeru dojely do Písku.
Další den jsme se vypravily do Srní, tam je taková všehochuť zaměřená na turistický ruch, na můj vkus až moc. Pěšky jsme sešly k Čeňkově Pile a v hospůhce jsme si daly báječné borůvkové knedlíky. A za chvíli jel autobus na Modravu. Kolařů i ve všední den habaděj. Také jsme navštívily Klostermannovu chatu a nejkrásnější to bylo u řeky Vydry, která šuměla a valila se přes ohromné balvany. Ledňáčka jsem bohužel nespatřila.
Následujíci den patřil Velharticím a prohlídce hradu a zámku. Bohatá historie, pak v hospůdce výborná polévka a hajdy na autobus do Sušice. Poslední den jsme vyrazily na hrad Rabí. V bývalé konírně jsou vždy nějaké výstavy fotografií, či obrazů od fotografů, umělců, prostě milovníků šumavských hvozdů. A pod fotkami moudra básniků, nebo i vlastní poezie autorů. Nádherné! Prohlídka, posezení v cukrárně a zpět na základnu.
Ještě jsme si na závěr našeho krásného pobytu udělaly malou večerní procházku podél nábřeží Otavy a zašly na večeři do hotelu Fialka. A víte, kam jsme v podvečer dní moc rády zašly na pivko? Na konci náměstí je malé bistro, kde točily příjemné šenkýřky moc dobré pivo a dalo se tam přjemně pokecat s přítomnými místními štamgasty, kteří nám dávali rady, co vše máme ještě navštívit. Jenže, to by člověk musel zůstat ještě několik dnů.
Cesta domů vlakem byla docela příjemná, jen z Plzně byla docela dlouhá výluka autobusem až do Blatna a pak opět na vlak a konečná stanice.
Zdaleka nešlo navštívit veškerá krásná a zajímavá místa, ale zážitky po shlédnutí zůstanou člověku pevně uloženy v srdci. A bude-li mě dopřáno, určitě se vypravím příští rok opět za krásami Šumavy.
