Kukaň není jen pro slepice
FOTO: Muzeum Staré krásnosti

Kukaň není jen pro slepice

21. 9. 2025

Dnes si budeme vyprávět o proutěné kukani. Možná teď zklamu chovatele drůbeže, ale řeč bude o kočárku. O proutěném kočárku, který je tak typický pro Československo padesátých let. Proč se mu říkalo zrovna kukaň? Tomuto názvu napovídal tvar střechy, připomínal proutěné slepičí hnízdo.

Firma HIKO tento typ kočárku nabízela ve svém katalogu již roce 1936 (tuto firmu založil Paul Hirsch v roce 1904, zkratka HIKO znamená Hirsch & Co., Trnovany u Teplic, později byla přestěhována do Duchcova). Až do r. 1938 byla tato továrna největším výrobcem dětských kočárků u nás. V r. 1949 zde vznikl národní podnik Továrna dětských vozidel Duchcov, který se v r. 1955 spojil s mělnickou Libertou v TDV Mělník.

Tento typ kočárku vyráběly i jiné společnosti, např. Liberta Mělník, firma Premiér Cheb, atd…

Pro tento kočárek je typická korba i střecha pletená z proutí, později z pedigu (vnitřní část ratanové liány) v přírodní nebo bílé lakované variantě. Za války, kdy byl materiál na výrobu nedostatkový, se používal dokonce papírový provázek – proto můžeme takto vyráběné kočárky historicky zařadit do válečného či poválečného období. Později se uplatnilo i PVC – bužírka. Rovněž i kočárky vyráběné z této umělé hmoty můžeme tedy chronologicky zařadit do pozdějšího období výroby. Kukaň je usazena na nízkém chromovaném podvozku, rovněž s chromovanými blatníky pro všechny čtyři kola, s chromovaným vodítkem čili rukovětí a nárazníkem a šestipružinovým spodním pérováním. Kočárku nechyběla ani ochranná slída s okénkem. Kukaně v té době patřily k cenově dražším kočárkům, právě kvůli materiálu, z kterého byly vyrobeny. (cena v té době byla 967,50 Kč).

Kukaň se vyráběla v různých modifikacích, včetně sportovních a loutkových (jako loutkový se označuje kočárek určený a velikostí přizpůsobený pro hraní dětí) provedení až do roku 1964.

V muzeu Staré krásnosti vystavujeme několik těchto krásných kočárků v přírodní či bílé verzi, sportovní i loutkové. Dokonce jsme zachránili ze smetiště tmavý proutěný kočárek pro dvojčata, který jsme restaurovali. 

Tento kočárek je na natolik ikonický, že jsme ho využili do loga Muzea Staré krásnosti.

Srdečně zveme na procházku minulostí!

 

 

historie muzeum vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Nevím, v čem mě maminka vozila, ale tu košatinku jsem dostala pod stromeček s panenkou asi v 5 letech. Hrály s ním ještě mé dcery. Tu starší jsem už vozila v modernější úpravě, tzv. prošívaném kočárku. Byl prostorný, pohodlný, vešlo se tam dítě i po roce. Mladší se vozila už v 70. letech už v kočárku s vysokými koly. Ten už tak pohodlný nebyl. Nevydržel ani rok. Koupili jsme jí tehdy krásný sportovní kočárek v NDR, který byl moc pěkný a také pohodlný, sklápěl se i na spaní.
MIROSLAVA JELÍNKOVÁ
Nádhera. Neměla jsem přímo takový, starší bratr možná ano, já už omyvatelný hladký. Ale byly úžasné, bezpečné, praktické. proti dnešním, kde je velký podvozek a miminko se do vršku sotva vejde i bez peřinky, zavinovačky či zimního pytle. Kdyby dítko z tohoto "prouťáku" vypadlo, je poměrně nízko, je stabilní a pohodlný. I pro batolata. Moje děti jsem vozila v (proti dnešním) Libertě, hnědé hluboké a hnědé sesličce (jak se říkávalo), byly necelý rok od sebe, tak byly třeba dva kočárky. Nejmladší syn měl stejnou značku, ale už trojkombinaci světle modrou. Bylo tolik místa, že jsem měla načančaný polštářek a peřinku, zavinovačku, když pršelo, byla slída ve stejné barvě kočárku, když byla zima, měli jsme modrý zimní "pytel" s bílým beránkem. To vše se vešlo. Dole na podvozku mezi kolečky v přiměřené velikosti kovový prostor na tašky s nákupem a cokoli bylo potřeba. Na držátku kočáru byla síťka, kam se mohlo dát něco lehkého, aby se kočárek nepřevážil, lahvičku s pitím, náhradní plenku, ručník či osobní věci v kabelce... Všechny jsem bez problémů tehdy prodala či udala švagrové, spolužačce ze střední a kolegovi ex manžela pro miminko... Dnešní kočárky jsou sice krásné, ale vše možné jen ne praktické, tedy můj názor. Některé mají veliká kola, malý prostor pro mimčo, sotva se tam vejde. Jsou vysoké a nestabilní. Jakási kabela na držátku kočárku, na nutné věci pro dítko nebo maminku? Otáčecí kolečka mě přiváděla k šílenství, když jsem poprvé vozila vnoučátka a každé kolo si dělalo, co chtělo. Kdo pamatuje hluboké kočárky z pěkného článku, či jim podobné, určitě se rádi podívají na různé srazy, které probíhají v republice. A majitelky mají často i dobové oblečení k tomu kterému kočárku, protože bývají i mnohem starší nežli jsou tyto "kukaně". Na jednom jsem byla s kamarádkou v Poděbradech a byl to dojemný a pěkný zážitek. Děkuji za článek.
Zuzana Pivcová
Vím, že takové kočárky byly, viděla jsem je i na několika výstavách, ale sama nevím, v čem mě vozili, a začátkem šedesátých let, když jsem jako školačka vozila sousedovic Pavlíka, už byly kočárky jiné.
Šárka Bayerová
Díky za info, taky jsem jeho pasažérka. :-) Spoustu fotek v něm mám...
Hana Rypáčková
Ano košatina .My se sestrou měli jiný, osmipérák, ale pro panenky měla sestra košatinku, já už modernější podobný tomu pro nás.. U sestřenky na chalupě byla košatina v chlívu, kde ji vnoučata objevila a vozila ty nejmenší po vsi.
Jana Šenbergerová
U nás se jim říkalo košatina. Nevím,v čem vozili mě, ale se sestrou jsme měly košatinku pro panenky. Ve srovnání s nimi jsou ty dnešní "krabičky na sardinky" jako svěrací kazajky.
Vladislava Dejmková
Samozřejmě ho také pamatuji, i já jsem se v něm vozila. Starých kočárků se kupodivu uchovalo hodně, v Hradci bývá koncem léta dokonce přehlídka starých kočárků. Dobově oděné dámy s nimi korzují…
Mirek Hahn
Taky jsem v něm jezdil coby mimino. Byl těžký a ta péra hrozně vrzala. Pamatuji si to z pozdější doby. Když mi bylo pět, odházel jsem z kočárku seno, vytáhl ho z kůlny, odmontoval kolečka a za pomoci táty vyrobil "zkopcekáru".
Olga Škopánová
Děkuji za zajímavé informace, jako dítě jsem se v něm vozila a pamatuji se na něj. Byl prostorný bezpečný a velmi stabilní.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 39. týden

Až do 29. září budou na Pražském hradě vystaveny korunovační klenoty, které jsou jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti. Co o korunovačních klenotech víte? To si můžete otestovat ve vědomostním kvízu tohoto týdne.