To jsou jen některé novinky, kterých se od ledna dočkají miliony Čechů u svých lékařů. Praktici změny a větší pravomoci vítají – nejlépe totiž znají osobní a rodinnou zdravotní historii pacientů a mají – jako jediní – k dispozici jejich kompletní dokumentaci. Podle nich je to ale jen první krok na cestě za naplněním cílů reformy primární péče, po kterém musí rychle následovat kroky další.
„O změnu náplně preventivních prohlídek jsme usilovali dlouhou dobu. Prevence – a také screening a očkování – musí být šité na míru každému pacientovi a prohlídky musí být komplexnější,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL). „Novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, naše požadavky zohledňuje a významně posiluje primární péči, která je základem každého zdravotního systému,“ doplňuje MUDr. Šonka.
Od 1. ledna 2026 budou praktičtí lékaři při prevencích častěji provádět laboratorní testy, jako je měření cukru a tuků v krvi nebo srdeční aktivity (EKG). Díky tomu včas odhalí rizika, která vedou například k onemocnění srdce nebo ledvin. Nově budou praktičtí lékaři po každé preventivní prohlídce připravovat pro pacienty osobní plán péče o zdraví. Ten bude obsahovat i doporučení, jaká očkování jsou pro ně vhodná.
„Preventivní prohlídka je pravidelnou inventurou zdravotního stavu a měla by být co nejdůkladnější. Pacienty známe nejlépe. Víme, s jakými potížemi se potýkali a potýkají jak oni sami, tak jejich rodina a z jakého sociálního prostředí pocházejí. V otázkách zdraví jsme tak jejich nejbližší rádci a průvodci zdravotním systémem,“ vysvětluje předseda SPL. „Jako jediní zdravotničtí profesionálové máme přístup ke kompletním zdravotním záznamům pacientů – víme tak, co je v minulosti trápilo, jaké užívali léky, jestli na ně neměli špatné reakce, jaké zákroky absolvovali a s jakým výsledkem. Prevenci tak můžeme s každým pacientem řešit individuálně,“ doplňuje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.
Právě z těchto důvodů se podle obou společností musí preventivní prohlídky, základní screening a očkování soustředit do ordinací praktických lékařů ať už pro dospělé, či pro děti a dorost. „Růst a vývoj dětských pacientů sledujeme od narození a známe zdravotní historii jejich rodin. Umíme tak nejlépe posoudit, co je pro děti v rámci prevence a očkování vhodné,“ souhlasí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová.
„Snahy vytrhávat některé výkony z kontextu preventivních prohlídek a provádět je náhodně nekvalifikovaným způsobem, například v lékárnách, jsou proto naprostým nepochopením smyslu prevence. Může to ohrozit celý systém preventivní péče v ČR a pacienty to zbytečně mate,“ říká MUDr. Šonka a dodává, že by uvítal, kdyby osvětu spojenou s důležitostí primární péče šířily i zdravotní pojišťovny a stát.
Praktičtí lékaři v ordinacích ročně provedou více než milion preventivních prohlídek u dětí a dorostu a přibližně 2,5 milionu preventivních prohlídek u dospělých. V loňské sezóně naočkovali jenom proti chřipce téměř 763 000 osob. Pokud by se poptávka po očkování zvýšila, zvládli by podle předsedy SPL proočkovat v ordinacích více lidí. Češi si práci praktiků chválí a důvěřují jim, jak ukazuje dotazníkové šetření v rámci mezinárodního projektu PaRIS. „Zúčastnilo se ho více než 4 000 pacientů ze 110 ordinací napříč celou Českou republikou. Až 96 % chronicky nemocných pacientů uvedlo, že má s péčí svého praktického lékaře pozitivní zkušenost,“ přibližuje MUDr. Norbert Král, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a člen SVL ČLS JEP. Průzkum také ukázal, že v tuzemsku má až 75 % lidí s chronickými nemocemi delší než pětiletou registraci u stejného praktika – což je výrazně víc než průměr ostatních zemí zapojených do projektu. Názory občanů na péči praktiků a prevenci pravidelně monitoruje také SVL. „V loňském roce téměř polovina dotázaných uvedla, že prevence je stejně důležitá jako léčba nemocí. Dalších 30,7 % respondentů se domnívá, že prevence je pro ně důležitější než léčba. Spokojenost s naší péčí pak vyjádřilo více než 90 % oslovených,“ přibližuje doc. Býma.
„Věříme, že kvalitnější prevence a individuální přístup k pacientům důvěru občanů v primární péči ještě zvýší. Prevence je zásadní kompetencí praktiků a chystané změny jejich roli posílí. To je i klíčový bod reformy primární péče, která začala v roce 2018 a kterou je potřeba urychleně dokončit,“ zdůrazňuje MUDr. Šonka. V tuzemsku v současné době nemá svého praktického lékaře více než milion lidí, a primární péče tak není dostupná všem. „V rámci reformy usilujeme o to, aby počet pracovních úvazků praktiků do roku 2035 vzrostl o tisíc. Musí se ale také navýšit počet rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. V současné době jejich počet nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná,“ říká předseda SPL.
Praktici také dlouhodobě volají po úplném zrušení preskripčních omezení na léky. „Stále nemůžeme předepisovat třetinu léků dostupných na trhu. To nikde v Evropě nemá obdoby. Pacienty tak zbytečně posíláme pro předpis k ambulantním specialistům, například pro léky na cukrovku, poruchu metabolismu tuků, na srdeční selhání nebo chronické onemocnění ledvin. Ke zrušení preskripčních omezení u praktiků došlo nedávno v Rakousku, Německu nebo Polsku – a ukázalo se, že to zdravotní systém neohrozilo, právě naopak,“ vysvětluje MUDr. Šonka.
Lidé by podle něj uvítali i to, kdyby praktici základní léky vydávali přímo v ordinacích. „Vyřešilo by to mimo jiné časté stesky pacientů na záměnu léků zejména v lékárenských řetězcích. Pacientům v nich často vydávají jiné preparáty, než jim lékař předepsal,“ popisuje předseda SPL.
Díky změně náplně podle něj bude český systém prevence jedním z nejdůkladnějších v Evropě. „To je ale jen první krok. Pokud má primární péče přinést to, co od ní očekáváme, tedy významně zlepšit zdravotní stav české populace a prodloužit délku života lidí ve zdraví – v čemž za vyspělými zeměmi stále zaostáváme – je potřeba praktikům rozvázat ruce ve farmakoterapii chronických onemocnění a dát jim k dispozici moderní léky pro léčbu diabetu, dyslipidemie, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin, které praktičtí lékaři stále nemohou používat,“ uzavírá MUDr. Šonka.
