V Tiských stěnách
Všechny fotografie: Mirek Hahn

V Tiských stěnách

7. 11. 2025

Ozval se mi kamarád, že bude v chalupě blízko Tisé, jestli nechci jet taky. Moje paní odletěla k moři, tak jsem kývnul, že si udělám výlet do Tiských stěn.

Vrátil jsem se do Tiských stěn po třiceti sedmi letech. Byla to tenkrát jedna z našich prvních společných dovolených s manželkou. Prošli jsme Tiské, Rájecké i Ostrovské skály. Do Ostrova jsme se chodili koupat. Nedávno jsme si doma prohlíželi fotky z té dávné dovolené, ještě černobílé, neskutečné. Automaticky jsem předpokládal, že si všechno pamatuju, když už jsem tady byl. A že se jen mrknu na známá místa a zase si půjdu po svých. Pamatoval jsem si leccos, nezabloudil bych tu. Jen jsem pozapomněl na atmosféru, kterou oplývají zdejší zajímavá a výjimečná místa.

Krajina je tu jak v dobrodružném filmu. Děčínský Sněžník a Tiské stěny, to je taková ouvertura k hřebenu Krušných hor. Oba masivy se staví do cesty volnému prostoru od Labe a Českého středohoří. Nahoře skoro stále vane čerstvý vítr, který se rozběhl Středohořím.

Tiské stěny – Tisky, to je bludiště spletitých průchodů a průlezů na poměrně malém území. Cesta se proplétá množstvím skalních věží všech tvarů a velikostí. Velmi malebné a fotogenické. Část cesty je hřebenovka po hraně masivu, nic pro turistu se závratí, nešel jsem blíž než na tři metry k okraji. Vysoká stěna masivu přeje dalekým a překrásným výhledům.

Děčínský Sněžník to je jiné kafe. Mohutná hmota stolové hory zapůsobí už z dálky. Turisticky navštěvovaná je jen rozlehlá vrcholová plošina. Na východním cípu plató stojí stará kamenná rozhledna s jedním z nejkrásnějších rozhledů v Čechách. Schody na rozhlednu jsem ani nezkoušel, s handicapem pochroumaného kolena. Od bufetu pod rozhlednou je také pěkný výhled. Cesta po jihovýchodním okraji Sněžníku je krásná - skalní plotny, vyhlídky, pahýly odumřelých stromů, skládají dohromady typickou scenérii.

Zalíbilo se mi tady a zatoulal jsem se ještě na pár lokalit v okolí. Na Oprám Gustav ve Varvažově. To je příjemná menší vodní plocha obklopená porostem. Na mělčině byla vidět spousta ryb.

Také jsem obešel úctyhodně monumentální pomníky v Chlumci. Jsou památkami na bitvu u Chlumce 1813, kde to prohrála Napoleonova armáda. Zastavil jsem se v Nakléřovském průsmyku, na samém začátku Krušných hor. Díval jsem se úvalem na českou stranu a sledoval dravé ptáky, jak plachtí na vzdušných proudech, ve větru, který se obracel vzhůru s úbočím hor.

Obejít Tisky vyžaduje trochu dobré nohy, sem tam je nějaký vysoký stupeň a několikrát je třeba vystoupit či sestoupit po vytesaných nebo kovových schodech úzkými skalními puklinami. Věděl jsem to a riskl jsem to, ale dost jsem si s kolenem vytrpěl. Od kostela v Tisé je cesta stěnami dlouhá asi čtyři kilometry, pokud to obejdete dokola zase ke kostelu. Do skal se platí vstupné, seniorské je, myslím, 50 Kč. V obci Tisá hned pod skálami, je zhruba vše co jsem mohl potřebovat, jedna sámoška a pár restaurací kde se dá najíst i posedět. Jezdí sem autobus z Ústí nad Labem.

Sněžník je dobře dostupný, od parkoviště je značený turistický okruh, dlouhý čtyři kilometry. Je to poměrně strmé stoupání ale po asfaltce a nahoře je kus pohodlnou lesní pěšinou. Parkoviště na křižovatce pod Sněžníkem je sice drahé, ale jiná možnost parkování poblíž není a za ten zážitek nahoře to stojí. Pokud se pokusíte o úsporné parkování někde na trávě, poštvete na sebe místní policii, která jde po neukázněných motoristech jak inkvizice po kacířích. Autobusové spojení omezené, z Děčína jen v so-ne ráno, pár spojů jede z Jílového.

 

Podzimní soutěžení 2025 příroda Tip na výlet
Autor: Mirek Hahn
Hodnocení:
(4.8 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Divišová
Tiské stěny miluju. Jezdím tam s kamarádkou nejméně dvakrát do roka. Cesta vlakem do Ústí a pak autobusem do kopců je sama o sobě zážítkem. Pro mne z naší placky..Projdeme celou trasu, v chatě si dáme něco dobrého na zub a pak jdeme po hřebenech zpět a fotíme údolí pod námí. Je to krásný kout naší vlasti. Na Sněžníku vždycky vyjdeme po schodech nahoru na rozhlednu a zase fotíme a fotíme...Díky za hezké povídání. .
Alena Tollarová
Mirku, díky za připomínku Tiských stěn. Mám je ráda, byla jsem tam naposledy před 3 lety. S hranami to mám podobné, když se přiblížím, srdce se mi sevře a couvám do bezpečí. Děčínský Sněžník je moje nesplněná touha a asi už přitom zůstane právě z důvodu dopravní obslužnosti. Nemám nikoho, kdo by se mnou jel na parkoviště na start okružky a z Tisé je to na mě přece jen daleko. Pomníky bitvy u Chlumce mám objeté všechny ...
Vladislava Dejmková
Díky, užila jsem si zejména ty komentované fotografie.
Zuzana Pivcová
Díky za krásnou exkurzi se vším všudy.
Jiří Buzický
Jeden čas jsem do onoho kraje párkrát zavítal. Jezdil jsem tam na vandry z Děčínského Sněžníku na Tisou a do Ústí a v zimě na běžkařský amatérský "závod", který pořádali kamarádi z Ústí. Většinou vedl z Telnice na Cínovec a zpět, jednou jsme startovali také z Nakléřova. Nocovali jsme tam přes víkend a vstupným byla konzerva s masem, ze kterého jsme ve velkém prádelňáku vařili guláš pro všechny. Někdo ale asi přivezl konzervu zkaženou, takže dost účastníku lyžařského běhu Nakléřov-Cínovec a zpět dostalo průjem a toho roky to byl závod od záchodu k záchodu, případně od křovíčka ke křovíčku a další večer a noc se sváděla na Nakléřově také bitva, ale nikoli s Napoleonem, ale o WC. Takže v mé mysli zůstane Nakléřov zapsaný jako trvalé memento.
Antonín Nebuželský
Hezký jste popsal místa, kde jsem se narodil. V Kamenci, dnes součást Jiloveho. A od mladí to byl muj"rajon"Snežnik, Tisá. Shodou okolnosti dnes žiju v Chlumci, jen chalupu Kamenci už nemám. Krásné to tady je, díky za povídání :-)
Michaela Přibová
Moc hezké. Umíte se dívat a vnímat krásu.
Irena Mertová
Paráda, fotky i povídání...
Jan Zelenka
Mirku, moc pěkné. Prošli jsme si ta místa ještě se ženou. Dnes už bych to nedal ani náhodou. Ale vzpomínky zapracovaly.
Jitka Caklová
Moc pěkný článek i fotky se slovním doprovodem. Ještě kdybychom tak věděli, co zde bylo, ne před sedmatřiceti lety, ale například před tisíci a tisíci lety, podobně jako v Českém ráji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.