Před 70 lety vyvraždili nacisté
374 Čechů v obci Český Malín

Před 70 lety vyvraždili nacisté
374 Čechů v obci Český Malín

14. 7. 2013

V roce 1871 založila skupina českých přistěhovalců z Lounska, Žatecka a Rakovnicka na území Volyně v severozápadní části dnešní Ukrajiny obec Český Malín, ze které se záhy stala prosperující vesnice. Její osud se ovšem tragicky uzavřel před 70 lety, 13. července 1943, kdy obec i sousední Ukrajinský Malín vypálily nacistické jednotky. Nacisté zavraždili 374 Čechů, z toho 105 dětí. S Čechy zemřelo více než 100 Ukrajinců a téměř tři desítky Poláků.

V 60. letech 19. století lákala ruská carská vláda do oblasti Volyně přistěhovalce na levnou nevyužitou půdu. Do tehdejší Volyňské gubernie odešlo „za lepším“ na 16 tisíc podnikavých Čechů. Český Malín, který leží v dnešní Rivnenské oblasti, patřil díky píli obyvatel mezi nejbohatší obce na Volyni. V obci fungovala knihovna, divadelní spolek, hasičský sbor nebo dvě školy.

Do života obce se negativně promítla již první světová válka a mezi válkami byla Volyně připojena k Polsku. Po okupaci Polska nacistickým Německem v září 1939 připadla tato oblast na základě paktu Molotov-Ribbentrop tehdejšímu Sovětskému svazu, ale poté, co nacistické Německo vyhlásilo válku SSSR a němečtí vojáci vstoupili na jeho území, byla okupována nacisty i ukrajinská Volyně.

Strašlivý osud Malínských

Osudného 13. července 1943 v sedm hodin ráno obklíčilo oba Malíny asi 1500 německých vojáků. Obyvatelé české obce byli vyhnáni pod záminkou přezkoumání dokumentů ze svých domovů a odvedeni do Ukrajinského Malína, ze kterého se podle svědků už ozývala střelba. Vojáci oddělili ženy, děti a starce od mladíků a mužů, poté všechny muže a část žen odvedli do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Ten, komu se podařilo dostat ven, byl zastřelen.

Většinu žen, starých lidí a dětí poté nacisté odvlekli zpátky do Českého Malína, kde jim slíbili, že budou propuštěni. Ale také oni byli nahnáni do stodol a upáleni. Uprchnout se podařilo pouze asi 30 mužům, kteří měli odehnat dobytek do sousední osady. Přežít se také povedlo těm, kdo byli zrovna na poli, nebo odjeli na nákupy.

Záminkou hrůzného řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců, příslušníků ukrajinských nacionalistických bojůvek, kteří někde spolupracovali s Němci, jinde s nimi ale bojovali. Celkem nacisté zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků, v Ukrajinském Malíně vyvraždili 132 obyvatel.

Řada přeživších poté vstoupila do československých jednotek a po válce se někteří obyvatelé, kteří vraždění přežili, i jejich příbuzní a také vojáci československého armádního sboru, usadili v obci Frankštát na Šumpersku, která byla v roce 1947 přejmenována na Nový Malín.

 

Genocida nacistů v českých obcích
* Lidice.
Do druhé světové války byly Lidice jen obyčejnou vískou na Kladensku. Vše se ale změnilo 10. června 1942, kdy byla vesnice obklíčena gestapem, její obyvatelé popraveni nebo deportováni do koncentračních táborů. Nakonec byly Lidice srovnány se zemí. Vyhlazení Lidic bylo jednou z nacistických odpovědí na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo na místě bylo zastřeleno 173 mužů a chlapců starších 15 let. Ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku, děti deportovány k "rasovému zkoumání". Válku jich přežilo jen 16. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických obyvatel.
* Ležáky. Tragický osud malé kamenické osady se začal naplňovat poté, co se část obyvatel zapojila do odbojové činnosti. V lomu Hluboká nedaleko osady ukrývali zbraně a radiostanici. Gestapo se nakonec dostalo na stopu Ležáků a konečný verdikt zněl jasně: osadu zcela zlikvidovat a obyvatelstvo postřílet. Dva týdny poté, co nacisté zničili Lidice, vtrhli 24. června 1942 do Ležáků a všichni – muži, ženy i děti – pak byli odvezeni do věznice v Pardubicích. Potom nacisté všech devět usedlostí vyrabovali a zapálili. Následovaly výslechy, popravy a transporty do vyhlazovacích táborů. Celkem si ležácká tragédie vyžádala životy 22 mužů, 21 žen a 11 dětí. Obec již nebyla nikdy obnovena.
* Český Malín. V roce 1871 založila skupina českých přistěhovalců z Lounska, Žatecka a Rakovnicka na území Volyně v severozápadní části dnešní Ukrajiny obec Český Malín. Její osud se tragicky uzavřel 13. července 1943, kdy obec i sousední Ukrajinský Malín vypálily nacistické jednotky. Němci zavraždili 374 Čechů, z toho 105 dětí. S Čechy zemřelo přes sto Ukrajinců a téměř tři desítky Poláků. Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.
* Zákřov. Do Zákřova, nyní části obce Tršice na Olomoucku, dorazili příslušníci gestapa a prapor Vlasovců pod záminkou střelby partyzánů 18. dubna 1945. Obec začali zapalovat a 23 zatčených mužů bylo odvedeno do Velkého Újezda, kde je příslušníci gestapa krutě vyslýchali. Část z nich gestapo propustilo, ale 19 umučených mužů bylo 20. dubna 1945 odvezeno do lesa, kde je nacisté upálili v dřevěné boudě. Mezi oběťmi byl i židovský mladík Otta Wolf, autor deníku popisujícího život jeho rodiny v úkrytu, který bývá přirovnáván k Deníku Anne Frankové.
* Ploština, Prlov, Vařákovy paseky. Tyto pasekářské osady nedaleko Vizovic se na přelomu let 1944 a 1945 staly útočištěm pro členy partyzánského hnutí. Pasekáři poskytovali partyzánům materiální vybavení i přístřeší, někteří jim také pomáhali při akcích. K jednotce se však přidali zrádci a konfidenti gestapa, kteří vše vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili, 19. dubna 1945 v osadě Ploština zastřelili či zahnali do plamenů 24 lidí a zapálili deset z celkem 12 domů. Podobný osud potkal později Prlov, kde bylo upáleno 15 lidí, tři byli oběšeni a jeden muž dodatečně zastřelen. Poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska bylo vypálení osady Vařákovy paseky nad Lačnovem a zavraždění šesti mužů 2. května 1945.
* Javoříčko. Do Javoříčka, které leží nedaleko hradu Bouzov na Olomoucku, vtrhli nacisté 5. května 1945. Domy vypálili a zavraždili 38 mužských obyvatel vesnice. Co bylo přesným důvodem zničení osady, dodnes obestírá řada spekulací. Podle některých historiků se jednalo o pomstu za podporu partyzánského oddílu ze strany obyvatel této vesničky.

2. světová válka nacismus
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
petr stejskal
Válka je svinstvo. Vždy a všude.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.