Veronika Freimanová: 
Už se umím dívat kolem sebe

Veronika Freimanová:
Už se umím dívat kolem sebe

22. 7. 2013

Dříve hrála tak trochu nenápadné ženy, často ve vedlejších rolích. Ty hlavní, výrazné přišly později. Stejně jako osobní spokojenost, nadhled a časté otázky novinářů: Jak to děláte, že vypadáte stále lépe? Letošní rok se jí daří mimořádně. Získala cenu TýTý jako nejoblíbenější herečka a po skončení seriálu Vyprávěj hned dostala další hlavní roli, v seriálu Cesty domů.

Jaké to bylo vidět se v seriálu Vyprávěj jako prošedivělá babička? Měla jste někdy strach ze stránutí?

Byla to legrace. Užívala jsem si to. Vlastně jsme prosili kostymérky a maskérky, ať se na nás co nejvíce vyřádí. Já jsem nikdy neměla pocit, že jsem krásná, takže mi nedělá problém hrát role, ve kterých nejsem zrovna nalíčená a perfektně oblečená. Když jsou vidět vrásky, opravdu mi to nevadí.

Ale prý se často setkáváte s otázkou, co děláte pro to, že vypadáte stále lépe. Protože vy jste přesně ten případ, kterému roky neubírají na šarmu, půvabu. Spíše naopak.

Děkuju. Chcete vědět, zda držím diety nebo o sebe nějak zvlášť pečuju? Seriál Vyprávěj byl pro mě důležitý i v tomto směru, přiměl mě totiž zhubnout. Dříve jsem kila neřešila, ale poslední dobou jsem měla pocit, že pomalu, nenápadně přibývají. A pak se mě při jednom rozhovoru do časopisu zeptali, jestli mě v seriálu Vyprávěj nějak vycpávají. Zbystřila jsem. Nevycpávali, jen jsem nosila propínací svetry, volné zástěry. Ale bylo mi jasné, že je čas něco změnit.

A co se dělo pak?

Pustila jsem se do změny životního stylu. Došlo mi, že potřebuju odbornou poradu a že hubnutí musí začít v hlavě. Dříve jsem si jako mnozí myslela, že hubnout znamená prostě nejíst. Naopak jsem se dozvěděla, že musím jíst častěji, než jsem zvyklá. Zpočátku jsem trvala na tom, že při svém způsobu života není představitelné, abych si připravovala krabičky s jídlem a zeleninu na celý den, že má práce je časově příliš naročná. Nakonec jsem si zvykla na to, že si brzy ráno vše pěkně připravím a vyrazím na celý den ven s jídlem. A najednou bylo šest kilo dole. Vyhýbám se cateringům i bagetám na benzinkách.

Vydržíte? Jste důsledná?

Šlo mi o to dostat se do kondice, ne o nějaké přehnané hubnutí. A na ta zdravá dobrá jídla jsem si nakonec zvykla a chutnají mi.

Bude vám seriál Vyprávěj chybět?

Nejdříve mi to připadalo, že v mém životě bude díra, když skončil. Často jsme vstávali ve tři ráno, ve čtyři jsme začínali natáčet. Do toho jiná práce. Bylo to období, kdy jsem měla pocit, že stále někam běžím. Ale teď mě to čeká znovu. Dostala jsem nabídku na jednu z hlavních rolí v nové sérii Cest domů. Původně jsem zamýšlela, že budu trochu odpočívat, ale to je nabídka, která se neodmítá.

Měla jste někdy pocit, že pro ženy v letech není dost rolí? Že jsou žádaná jen mladá hezká děvčata?

Ne, v tom máme my herečky výhodu oproti zpěvačkám. Přicházejí role maminek, babiček, prababiček a různých čarodějnic. Jde jen o to, jak si to žena v hlavě srovná. Těžké to mají ty, které se rozhodly do sedmdesáti předstírat, že jsou mladé holky. Mně připadá přirozené, že herečka stárne a tak hraje starší ženy. 

Teď je trendem, že si dámy pochvalují, že se s přibývajícími léty cítí spokojenější, klidnější. Co vy?

Já určitě. Byla jsem vždycky typ Ferda mravenec - práce všeho druhu. Snažila jsem se vše dělat na maximum: výchovu dcer, práce v domácnosti, herectví. Pořád jsem se jen snažila někomu a něčemu vyhovět, něco stihnout. Je fajn, když si člověk může říct, že udělal, co bylo v jeho silách. Ale přinášelo to i fakt, že jsem si neuměla vychutnat některé věci, které si už vychutnat umím. Třeba si teď více uvědomuju krásy života kolem mě. Když někam jedu, už umím jen tak chodit a dívat se. Sedl na mě klid. A možná se přenáší i na lidi kolem, protože se mi v posledních letech vše více daří.

Veronika Freimanová
Letošní držitelka ceny TýTý za nejoblíběnější herečku se narodila v roce 1955 v Praze jako dcera operního režiséra a kunsthistoričky. Původně se věnovala baletu, pak ale vystudovala herectví na konzervatoři. Mezi její nejznámější role patřial učitelka v komedii Sněženky a machři. Dlouho byla v angažmá v Činoherním klubu, pak v Divadle Bez zábradlí. Mezi nejvýraznější televizní role z posledních lety patří ty v seriálech Místo nahoře, Náměstíčko, Náves, Vyprávěj a ve filmech Snowboarďáci a Rafťáci. Je rozvedená, z manželství s režisérem Jaroslavem Brabcem má dvě dcery.













rozhovor
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Paní Veronika, milá a krásná princeznička v pohádkách,později vyzrálá žena a představitelka mnoha krásných a divákům hodně říkajících rolí.Myslím, že nyní už je opět štastně vdaná, je po boku milujícího muže, a září z ní štěstí.Vše nejlepší.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.