Nejvíce psychopatů, tedy lidí s poruchou osobnosti, pracuje na ředitelských postech. Hodně jich je ale podle magazínu The Week i v řadách právníků, novinářů, obchodních zástupců, chirurgů nebo šéfkuchařů. Naopak profese jako jsou pečovatelé, učitelé nebo účetní si nevybírají.
The Week na svém webu upozorňuje, že psychopati nejsou jen lidé, kteří za zády drží nůž nebo mají k útoku připravenou motorovou pilu. Psychopatie je hluboce zakořeněná a přetrvávající psychická vlastnost nebo způsob chování jedince, jehož životní styl i vztah k sobě a druhým se extrémně či významně liší od místních kulturních zvyklostí. Součástí psychopatického chování jsou mimo jiné povrchní emoce, nedostatek empatie, chybějící pocit viny, sebestřednost, impulzivita, nezodpovědnost nebo příživnický způsob života.
Důvodem, proč nejméně psychopatů pracuje v pečovatelství, lékařství (kromě chirurgie), řemeslnictví, charitě či učitelství, je zřejmě fakt, že tyto profese vyžadují vzájemný blízký lidský kontakt, citový vklad a většinou nenabízejí žádný podíl moci. A to zpravidla narušené jedince z přirozenosti jejich stavu neláká.
The Week se v přehledu psychopaty vyhledávaných pracovních pozic odvolává na knihu britského profesora psychologie Kevina Duttona The Wisdom of Psychopaths: What Saints, Spies, and Serial Killers Can Teach Us About Success (Moudrost psychopatů: Co nás světci, špioni a sérioví vrazi mohou naučit o úspěchu).
