Jiný pohled na školu

24. 2. 2014

Hodnocení:

(1 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 24.2.2014 10:17

Jani, znám velmi dobře. O bramborách jsem se zmínila už kdysi ve vyprávění o spolužačce a profesorovi v příběhu Měla už málo času. Dívala jsem se do indexu, dokonce jsme měli bramborovou brigádu na povinný zápočet s názvem Dva týdny výrobní praxe v zemědělství, takže se tomu uniknout nedalo. Na SVVŠ jsme chodili na školní statek, zatímco má sestra do podniku. Na statku jsme třeba v zimě přebírali shnilé brambory. Byla to součást výuky. Jednou jsme také byli v létě na žních. Nikdy jsme si ale nic nevydělali. Celkově na brigády vzpomínám nerada, Starci na chmelu byli proti tomu idyla.

Olga Štolbová 24.2.2014 10:13

Jani, Tvé vzpomínání je moc pěkné.Mně se hned vybavila jedna bramborová brigáda,kde jsem se naučila jezdit s traktorem. Byla jsem v sedmém nebi, všechny spolužačky záviděly, ale ten traktorista byl pěkně drzý a snažil se mě osahávat, až jsem se ho začala bát.

Zpět na homepage Zpět na článek

Třídní sraz bývá někdy větší stres než radost. Čím je člověk starší, tím více by si jej měl užít

Budu nejtlustší. Budu mít nejvíce vrásek. Co si pomyslí moje bývalá láska, až uvidí, jaké mám břicho? Vůbec se mně tam nechce jít. Takové myšlenky často napadají ty, kterým přijde pozvánka na akci s názvem třídní sraz.

Vratislava Hofmanová, redakce

Nezapomenutelný prázdninový zážitek před 65ti lety u mé nejlaskavější tetičky

Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých kamnech, začátek vyučovací hodiny se ohlašoval kravským zvonečkem, kterým vždy služba proběhla vyšlapané schody v naší stařičké budově.

Marie Ženatová

Moji milí učitelé

Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova v perokresbě mého tatínka z mládí.

Marie Ženatová

Moje paní učitelka - šťastná to Maruška

Na začátku své vzpomínky na paní učitelku českého jazyka musím napsat, že jsem ve škole nikdy nebyla šprt. Je to divné, ale kromě spolužačky Jiřinky, která si udělala zemědělku s maturitou, neměl nikdo jiný se spolužáků vyšší vzdělání než výuční list a většina dívek šla v patnácti hned do práce.

Marie Machů

Legenda uherskobrodského gymnázia – ředitel prof. Josef Pavel

Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce studentů, stovky vyučujících a desítky ředitelů, kteří vedli tuto proslavenou školu. Každý z posledně jmenovaných zanechal po sobě stopu, někteří z nich doslova nesmazatelnou, na kterou se nedá nikdy zapomenout.

Jaromír Slavíček