Proč je mi z hokeje vždy
tak špatně od žaludku

Proč je mi z hokeje vždy
tak špatně od žaludku

24. 5. 2014

Už to zase cítím od rána. Tísnivá bolest v žaludku, kterou dobře znám ještě ze školních škamen, když přišla písemka, zkoušení nebo – nedejbůh – ještě něco horšího. Maturita i státnice byly pro mne čirým utrpením, ovšem ne kvůli tomu, že jsem nikdy nebyl vzorný student, ale proto, že to vše naprosto iracionálně prožívám. Vím o tom, ve svém věku bych s tím už měl umět bojovat (a vítězit), ale není mi prostě pomoci.

Dnes už mě naštěstí nikdo nezkouší, ale přesto tyto pocity zažívám zas a znovu při zápasech české reprezentace. Především když se jedná o mé tři oblíbené disciplíny: Daviscup, fotbal a hokej. Posledně jmenovaný sport je zřejmě nejintenzivnější. Jestli mě někdy raní mrtvice, nejspíš to bude při zápase národního hokejového týmu. A bez ohledu na to, jakou hru předvádí.

Pro beznadějné případy jako jsem já v zásadě existují dva recepty. „Dej si panáka nebo radši hned dva,“ radí kumpáni v hospodě. Ano, po tvrdém alkoholu následuje velké uvolnění, jenže to mi nevyhovuje – když sleduji zápas se zastřenými smysly, zážitek je pak poloviční.

Druhou variantou samozřejmě je se vůbec nedívat. Tak to praktikuje už léta jeden můj kamarád, který je nemocný se srdcem. Během utkání pouze sleduje průběžný stav na teletextu nebo na internetu, ale přímý přenos si nepustí. Ani to není pro mne, přece ten důležitý zápas neprošvihnu!

Už to mám zase od rána. Žaludek na vodě jako po flámu. Není divu, dnes hrajeme hokejové semifinále s Finy. Panáka si nedám a v 17.45 si zase pustím bednu. Není mi pomoci, musím to zkrátka i tentokrát vydržet.

Češi, do toho!

hokej
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
V naší vísce je skupina nadšenců. Fandí hokeji i fotbalu. Kolikrát jsou skleslí a zklamaní. Pan se dovím, že ,, My jsem prohráli! My Sparta!"Kolik je třeba nadšení, nechat se rozhodit že prohráli hráči, kterým ta Sparta vůbec nepřirostla k srdci a budou hrát za prachy třeba ve Spojených arabských emirátech!
František MENDLÍK
V šedesátých letech jsem zažil příhodu, kterou dávám k lepšímu. Navštívil jsem tehdy s přítelkyní varieté Rozmarýn v Brně. Program podobný Televarieté byl v plném proudu. Najednou se rozsvítilo, vystoupil konferenciér a sdělil všem lidem u stolků, ža Jan Kubr zvítězil v etapě Závodu míru. Lidé se objímali, číšníci nosili sekt ke stolkům. Pak program pokračoval. A teď si představte, že dnes při plném programu někdo rozsvítí a sdělí, že Sosenka zvítězil v Tor de France za stáj Astana. Bavím ce tím, jak by lidé reagovali a čím by po konferenciérovi házeli!
František MENDLÍK
Především si musíme uvědomit, že výsledky na jakémkoliv šampionátu nejsou obrazem úrovně hokeje v té které zemi. Jde jen o to přimět těžké profesionály reprezentovat vlast. Komu se podaří jich sezvat více, ten má navrch. Osobně se divím takovému Jágrovi, že nejel raději někam k moři. Také nerozumím tomu, proč ve sdělovacích prostředcích neustále uvádějí, který milionář vstřelil branku v NHL. Jestliže pojmete takový sport jako byznys, nehrozí vám infarkt. Prostě někdo hraje a buďto vyhraje, nebo nikoliv. Brečet u toho, když stoupá státní vlajka se nenosí. Beru takový zápas jako divadlo a když se mi to nelíbí, podívám se na něco jiného. Tuto obranu proti stresu doporučuji všem seniorům.
Zuzana Pivcová
Pane Tomáši, panáka jsem si dávala před lety před startem letadla a nedívala jsem se na válečné filmy, na které jsme jako žáci základní školy museli povinně s celou třídou každý měsíc chodit. Vždycky jsme s kamarádkou zalezly pod sedadlo, slyšely jsme sice hluk, ale neviděly, jak se zabíjí (husité, 2. světová válka), tak nám to tak nepřišlo. Dnes už se dost chráním tím, že se podle možností všem nervákům vyhýbám. Hokej patřil vždy mezi ně. :-) A když slyším radostný řev v celém sídlišti, vím, o co jde.
Miroslav Štorch
Myslím si, že nemá smysl se u hokeje příliš rozčilovat. U obrazovky stejně nemůžeme zasáhnout do hry, a nechat tělo cloumat adrenalinem bez pohybu může opravdu způsobovat zdravotní obtíže. Jak řekli v televizi odborníci - nejlepší rozhodčí pískají NHL. další lepší arbitři rozhodovali hokej na olympijských hrách a tady na mistrovství světa jsou nominováni sudí s menšími zkušenostmi. Podle toho to na ledě vypadá. Hokejisté jsou na ledě zvyklí se podle pravidel narážet na hrazení nebo se bodyčekovat, ale snadno to sklouzne za hranice pravidel, když jdou do sebe pěstmi. Proto se těším, že v pondělí začne v Paříži tenisový turnaj Grand slamu a nebudou se tam hráči mydlit. :-)
Petr Václavek
Tak to já si rumíčka dopřeju. Jednoho před zápasem na nervy, druhého po na oslavu.
Svatava Páleníková
Pane Horačku, dnes budu držet palce hokejistům i vám. Určitě vyhrajeme!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.